Češi nejvíce důvěřují armádě a policii. Propadly církve, výkyvy u médií

U policie pokračuje mírný růst důvěry, který začal v roce 2016. Současný podíl důvěřujících je nejvyšší za celou dobu sledování, tedy od roku 1994. Polepšily si také soudy, kterým věří 58 procent Čechů. Lepší výsledek zaznamenaly pouze v září 2014, kdy jim důvěřovalo 61 procent české veřejnosti.

"Důvěra v armádu, policii a soudy je vyšší u těch respondentů, kteří hodnotí svoji životní úroveň jako dobrou. Vliv ostatních sociodemografických charakteristik (pohlaví, věk, vzdělání) není většinou statisticky významný," uvedlo CVVM.

Graf vývoje důvěry médiím, odborům a církvím. Pokles důvěry médiím pozorovaný do roku 2016 se postupně stabilizuje a výkyvy v posledních dvou letech lze přičítat spíše vlivům aktuálního dění během jednotlivých měření. Více v TZ: https://t.co/sc2XyFjjXK pic.twitter.com/hbk5nSl1a6

Důvěra v televizi, tisk a rozhlas začala klesat přibližně od roku 2011. Trend se zhruba na rok zastavil v březnu 2014, ale od jara 2015 pokračoval znovu. V posledních dvou letech důvěra v tato média kolísala, od loňského podzimu do letošního jara například výrazně vzrostla. "Dle vývoje v posledních dvou letech se lze domnívat, že důvěra médiím je silně ovlivněna současným děním ve společnosti, a proto dochází k těmto výkyvům, které však nemají dlouhého trvání," míní statistici.

Tisku nyní důvěřuje 38 procent lidí a televizi 40 procent. U rozhlasu je podíl důvěry 48 procent, nedůvěru mu vyslovilo 46 procent dotázaných. Ostatní zvolili odpověď "nevím". V případě internetu je důvěřujících 39 procent, nedůvěřujících pak 54 procent. Od březnového průzkumu si tak internet u podílu důvěry o sedm procentních bodů pohoršil a dosáhl nejnižší hodnoty od začátku měření. Podíl nedůvěřujících je naopak nejvyšší.

Po výrazném propadu důvěry k církvím v druhé polovině roku 2012 a následném mírném vzestupu kolísá důvěra k nim okolo jedné čtvrtiny. Aktuálně je důvěra právě na 25 procentech. "Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi," uvedlo CVVM. Důvěra v odbory dosáhla maxima v září 2016, kdy byla na 47 procentech. Nyní je na 41 procentech, stejný podíl lidí odborům nedůvěřuje.

Vývoj důvěry a nedůvěry ve vztahu k bankám procházel ve druhé polovině 90. let a po roce 2000 negativními výkyvy spojenými s problémy finančního sektoru. Nedůvěra výrazně převažovala. V posledních letech se ale podíly vyrovnaly a nyní už důvěra převládá. Bankám ji vyslovilo 53 procent lidí. "Lze usuzovat, že česká veřejnost reflektuje stabilitu finančního sektoru v posledních letech," podotkli statistici.

Důvěra v neziskové organizace výrazně klesla v roce 2015, což může mít souvislost s migrační krizí. Momentálně je podíl důvěřujících 37 procent, nedůvěřujících 53 procent. Od letošního jara si neziskové organizace mírně polepšily. "Do důvěryhodnosti neziskových organizací se může promítat jejich participace při řešení uprchlické krize, kterou veřejnost vnímá rozporuplně, nicméně která se v letošním roce v České republice ustálila, a i proto došlo k mírnému nárůstu a následné stabilizaci důvěryhodnosti neziskovým organizacím," dodalo CVVM.