Češi mají podle ministerstva vážný problém. Vůbec si ho neuvědomují

Podle Státního zdravotního ústavu je prokázaným účinkem hluku ve dne poškození sluchu, vliv na kardiovaskulární systém a nepříznivé působení na osvojování řeči a čtení u dětí. V noci pak hluk prokazatelně působí poruchy spánku, zvýšené užívání léků na spaní nebo změny fyziologických reakcí těla. Začátkem roku se vlivem hluku zabýval i Ústavní soud, povolenou hranici hluku ale nezpřísnil.

Strategické hlukové mapy uvádějí data za rok 2017. Devět z deseti Pražanů podle nich spí při hluku větším než 40 decibelů, přibližně jeden z deseti při při více než 60 decibelech. Téměř půl milionu obyvatel hlavního města žije v místě, kde je hluk před den vyšší než 60 decibelů a více než 103.000 lidí nad 70 decibelů. V hlučném prostředí stojí v metropoli podle map také přes 200 škol a dvacítka zdravotnických zařízení.

Devět z deseti obyvatel je vystavených v noci většímu hluku také v Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Ústí nad Labem společně s Teplicemi. Lépe jsou na tom jen v Liberci, kde hluk obtěžuje osm z deseti lidí. Přes 22.000 lidí v Brně a 19.000 lidí v Ostravě bydlí v místě s nočním hlukem přes 60 decibelů. Ve dne je stejnému hluku vystavena téměř polovina Ostravanů, více než třetina Brňanů, ke třetině obyvatel Liberce a Olomouce a čtvrtina obyvatel Plzně a Ústí.

Hygienici upozorňují na to, že tolerance hluku je u každého člověka jiná. Asi deset až 20 procent populace je podle SZÚ velmi senzitivních nebo naopak vysoce tolerantních. Pro zbývajících 60 až 80 procent platí, že se zvyšující se hlučností roste obtěžování hlukem. To spolu s narušením spánku představuje pro organismus stres, spolupůsobí tak na rozvoj srdečních a jiných civilizačních nemocí.

Hluk od 60 decibelů může mít vliv i na nemoci srdce, jako je vysoký tlak nebo ischemická choroba srdeční. Jedoucí auto přitom vydává průměrně hluk 70 decibelů, sbíječka 100 decibelů a startující letadlo 120 decibelů, uvádí stupnice hluku WHO.

Ministerstvo začalo další kolo sběru dat, zveřejnit je chce v roce 2023. "Strategické hlukové mapy jsou výpočtovým modelem hlukové situace kolem vybraných pozemních komunikací, železničních tratí, městských aglomerací a Letiště Václava Havla v Praze, tedy kolem největších zdrojů hluku způsobených dopravou," uvedla v tiskové zprávě Hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová. Mají sloužit jako podklad pro budování opatření vedoucí ke snížení hlukové zátěže, pracuje s nimi ministerstvo dopravy a kraje.

Každý evropský stát musí strategické hlukové mapy pořídit. Česko mapuje kromě vybraných měst hluk kolem hlavních silnic, kudy projede přes tři miliony aut ročně, železnic s více než 30.000 vlaků za rok a letiště Václava Havla v Praze, které má jako jediné více než 50.000 vzletů či přistání ročně. První zpracoval SZÚ v letech 2006 a 2007, dále se tvoří v pětiletých cyklech.