Co bude s kojeneckými ústavy? Ministerstva do konce roku představí své návrhy

Ministerstva zdravotnictví a práce by měla do konce roku připravit návrh, jak Česko naloží s kojeneckými ústavy. Jejich počet by se měl snížit. Reforma péče o nejmenší děti by se pak měla provést příští rok. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V Česku funguje 27 dětských domovů a center pro děti do tří let a podle loňských plánů jich mělo zůstat sedm.

"Není úplně přesně jasné, kolik kojeneckých ústavů zůstane, je ale skutečně snaha je redukovat... Na konci roku bychom chtěli předstoupit s nějakou komplexnější reformou, která by měla být realizována v následujícím roce," řekl Prymula. Podle něj bude nezbytné zachovat zhruba třetinu ústavů. Na návrhu pracují zástupci obou resortů.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Experti poukazují na to, že pobyt v ústavu nepříznivě ovlivňuje vývoj a život dětí.

Do dětských domovů se předloni podle zdravotnických statistik dostalo 1490 chlapců a děvčat, kterým nebyly ještě ani tři roky. Přestože domovy pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení, jen 37 procent dětí přijaly ze zdravotních důvodů. Ze sociálních důvodů to byly zhruba dvě pětiny chlapců a děvčat.

"Máme poměrně jasno v tom, že nechceme držet v ústavech děti, které jsou dominantně handicapované sociálně. Chceme, aby tady kojenecké ústavy byly jen pro ty, kteří mají zdravotní problém, který je zásadního rázu," řekl náměstek. Čím víc podle něj bude pěstounů a adoptivních rodičů, tím víc ústavů se uvolní. V nich by mohla pak vzniknout například centra služeb pro lidi s autismem a jejich rodiny, dodal Prymula.

Podle záměru ministerstva práce by se do pěstounských rodin měly dostávat i děti s postižením či sourozenci. Resort chce vyškolit další pěstouny. Posílit hodlá i prevenci a pomoc rodinám. Podle zástupců organizací na pomoc dětem není důvod, aby nemocní či handicapovaní chlapci a děvčata vyrůstali v ústavech. I pro ně by se měly najít náhradní rodiny.

V Česku předloni podle statistik fungovalo 26 dětských domovů pro děti do tří let a jedno dětské centrum. Nejvíc zařízení bylo ve Středočeském kraji, a to pět. Čtyři takzvané kojenecké ústavy měl Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Po dvou domovech bylo na Vysočině, v Praze, Plzeňském a Pardubickém kraji. Šest krajů mělo po jednom ústavu. Bez ústavní péče se obešel Zlínský kraj, který své dva domovy zrušil v září 2016.

Asociace Dítě a rodina vyzvala už dřív k uzákonění zákazu posílat malé děti do ústavů. Například Slovensko to pro tříleté děti udělalo v roce 2006, nyní se zákaz týká dětí do šesti let. V Polsku není možné do ústavů dávat děti do deseti let. V ČR se zákazem počítala strategie péče, kterou v roce 2012 schválila tehdejší vláda. Podle tohoto dokumentu se děti do tří let neměly do ústavů posílat od roku 2014, děti do sedmi let pak od roku 2016. Kabinety záměr neprosadily.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

První týdny nové superdávky. Hlásí se přes 280 tisíc žadatelů, uvedlo MPSV

Od 1. října nahradila superdávka čtyři dosavadní sociální dávky. Jejím cílem je zjednodušit systém pomoci, snížit administrativní zátěž a poskytovat podporu lépe a přesněji cíleným způsobem. O dávku již požádalo více než 280 tisíc žadatelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje využívat online podání přes portál Jenda, kde lze žádost vyřídit nejrychleji.

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí ministerstvo zdravotnictví děti

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

před 6 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

před 7 hodinami

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

před 7 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

před 9 hodinami

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

před 11 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

před 12 hodinami

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

před 14 hodinami

před 21 hodinami

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

včera

včera

Vražda v Prachaticích objasněna. Cizinec byl opilý

Až osmnáct let za mřížemi hrozí cizinci obviněnému v případu pondělní vraždy na ubytovně v jihočeských Prachaticích. Policie prozradila podrobnosti a popsala, jak k činu došlo. Ukázalo se, že útočník jednal pod vlivem alkoholu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy