První jarní den: Rovnodennost nastane dnes před půlnocí, příroda je ale napřed

Jarní rovnodennost je v astronomii okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Takový jev nastává dvakrát do roka - 20. až 21. března, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem, a 20. až 23. září, kdy prochází podzimním bodem.

A přestože jste se ve škole možná učili, že datum jarní rovnodennosti je 21. března, není to tak úplně pravda. Dříve to sice platilo, ale v 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011. Od té doby první jarní den vychází na 20. března. Do roku 2047 bude začátek jara připadat na 20. březen. V roce 2048 se začátek jara dokonce posune na 19. březen. Na 21. březen se první jarní den vrátí až v roce 2102.

Rovnodennost nastane dnes dnes v 22,58. Slunce v tu chvíli vstoupí do znamení Berana. Laicky řečeno - nastane jarní rovnodennost a začne astronomické jaro. Bude to o 5 hodin a 43 minut později než v loňském roce.

Příroda je ale oproti tomuto datu poněkud napřed. „Po zimní vegetační přestávce jsme obnovili zpracování satelitních dat o kondici vegetace. A vypadá to, že jaro je docela napřed. Rostlinné biomasy na většině území ČR je o cca 30 % více, než je v tomto čase (18.3.) obvyklé,“ uvádějí experti z portálu intersucho.cz.

Jaká je historie jarní rovnodennosti? Existují jasné důkazy, že jarní rovnodennost slavili už Keltové, Germáni, Májové, Řekové nebo Římané. Pro řadu dávných civilizací ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem v této době dokonce začínal nový rok, dosud to tak praktikují například vyznavači pársismu (zoroastrianismu).

Dnešní význam jarní rovnodennosti je však výrazně menší. Křesťané od ní sice odvozují Velikonoce, ale pro astronomy je pouze okamžikem, kdy střed slunečního kotouče překročí světový rovník v souhvězdí Ryb.

S dnešním datem se také pojí známá pověra. Podle ní je pouze v den jarní rovnodennosti možné postavit syrové vejce na špičku.

Vítání jara je také spojeno s vynášením smrti. Jde o západoslovanský lidový zvyk pocházející z předkřesťanské éry. Jeho ústředním prvkem je slaměná figura oblečená v ženských šatech, známá pod četnými jmény jako například Morana, Morena, Marzana, Mařena, Smrt, Smrtka nebo Smrtholka.

Morana je symbolem nejen zimy, ale také nemoci, smrti, dlouhých tmavých nocí a vůbec všeho, co lidem škodí. Po vhození Morany do vody nebo příkopu se pak se všichni zúčastnění rozutekli zpátky do vesnice.

Astronomické versus meteorologické jaro

Na rozdíl od astronomického jara má takzvané meteorologické jaro jasně stanovený začátek i konec. Každoročně začíná 1. března a končí posledním květnovým dnem. Jde to pevně stanovené období, zavedené pro potřeby zpracování klimatologických dat.