tradice, zvyky, svátky

Svatá Barbora a tradice adventního času

Největší betlém na světě je v Čechách

Betlémářství má u nás dlouhou tradici. Již před několika staletími zdobily jesličky o Vánocích kostely i domácnosti. Specifické jsou betlémy mechanické, v nichž se jednotlivé figurky pohybují. Autor největších mechanických jesliček na světě pochází z Čech, narodil se před 185 lety, dne 13. prosince 1838. Jmenoval se Tomáš Krýza a jeho Krýzovy jesličky jsou pojmem známým po celém světě i zapsaným v Guinnessově knize rekordů.

Adventní věnec. Kde se vzal symbol vánočního času?

Na adventním věnci již hoří svíce značící adventní neděle a odpočítávající čas do Štědrého dne. Zatímco dnes si předvánoční dobu bez adventního věnce nedokážeme představit, dříve ho lidé neznali. Věnec se svíčkami se stal symbolem adventu teprve v 19. století.

Velikonoční tradice: Víte, proč zdobíme vajíčka?

Kraslice, zdobená vajíčka, jsou jedním z typických velikonočních symbolů. Malování vajíček se řadí mezi velmi staré tradice, která má původ zřejmě již v předkřesťanských dobách. Proč se o Velikonocích vajíčka zdobí? 

Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu

Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.

Masopust je na pořadu dne. Prastará tradice úspěšně přetrvala dodnes

Mezi oblíbené lidové slavnosti se v minulosti řadil masopust, nazývaný třeba také jako fašank. Písemnými prameny je doložen již z období 13. století, jeho původ lze hledat ve starých pohanských oslavách spojených s odchodem zimy a příchodem jara. Masopustní veselí se neslo ve znamení zábavy, dobrého jídla a pití i specifických zvyků či průvodů masek. Mnohé tradice přetrvaly dodnes. 

Dušičky ve vzpomínkách Boženy Němcové

První listopadové dny jsou svátky zesnulých. Dnes o Dušičkách zapalujeme na hrobech svíčky a pokládáme na ně věnce, jedná se však spíše jen o formální záležitosti. V minulosti se s těmito svátky pojily lidové zvyky a pověry související s úctou k zemřelým předkům. Některé z nich zaznamenala Božena Němcová, od jejíhož úmrtí letos uplynulo 160 let.

Vánoce ve vzpomínkách Boženy Němcové. Spisovatelka popsala, jak je lidé slavili

Jak naši předci trávili advent a Vánoce? Co jedli o Štědrém večeru? Z pera Boženy Němcové se dochoval detailní popis života venkovského obyvatelstva. Spisovatelka ve svém proslulém díle Babička i v národopisných článcích zaznamenala podobu adventního času i vánočních svátků v české lidové kultuře 19. století.

Velikonoce ve vzpomínkách Boženy Němcové: Jak je naši předci slavili?

Božena Němcová je známou autorkou pohádek nebo proslulého díla Babička. Nejenom v této knize však spisovatelka vylíčila každodenní život lidí na vesnici. Božena Němcová rovněž napsala několik etnografických (neboli národopisných) článků, ve kterých mimo jiné popsala velikonoční svátky v lidové kultuře 19. století. To nám dává možnost nahlédnout do minulosti a zjistit, jak lidé tehdy vnímali a slavili Velikonoce.

Jak vypadají Velikonoce na českých hradech a zámcích?

Je už tradicí tuzemských památkových objektů, ať už ve státní či soukromé sféře, zahájit turistickou sezónu během velikonočních svátků. S tím je často spojena i bohatá velikonoční výzdoba. Kvůli epidemiologické situaci se letos návštěvníci na své oblíbené objekty nedostanou, přesto je tu určitá kompenzace. Na co se těšit?

Velikonoční jídelníček našich předků. Podobal se tomu dnešnímu?

Mazanec nebo sladký beránek – to jsou pokrmy, které se dnes nejčastěji pojí s Velikonocemi. Co jedli tradičně o velikonočních svátcích naši předci?

Lití olova. Jaký je původ této vánoční tradice?

Vánoční zvyk lití olova má dlouhou historii. Jeho původ bychom našli již u starých Keltů. A co nám olovo může o Vánocích napovědět o naší budoucnosti?

Jakou budoucnost vám prozradí lodičky ze skořápek?

Mezi oblíbené štědrovečerní tradice patřilo (a někde dodnes patří) pouštění lodiček vyrobených ze skořápek vlašských ořechů a svíček po vodní hladině. Tyto lodičky mají prozrazovat budoucnost.

Může přijetí nového jména změnit osud? V době pandemie ožívá dávná tradice

Jednoho dubnového odpoledne se nejhorší představy Mandy Pangové naplnily. Šéf jí oznámil, že kvůli hospodářskému útlumu způsobenému pandemií přišla o své místo v marketingu. Tato 29letá žena z Hongkongu začala hloubat nad svými zkušenostmi z předchozích zaměstnání a nad smůlou, která se jí podle všeho lepí na paty.

Pučálka, muzika nebo kuba. Co jedli o Štědrém večeru naši předci?

Víte, co je pučálka, hubník, muzika nebo kuba? To jsou tradiční štědrovečerní pokrmy našich předků! Jak a z čeho se připravovaly a proč nesměly o Štědrém večeru chybět na stole?

Víte, kdy a kde byl u nás ozdoben první vánoční stromeček?

Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.

Vánoční ozdoby. Kdy se poprvé objevily na stromečku?

Zdobení stromečku patří k poměrně mladým vánočním zvykům. Dnes podléhá módním trendům, jak vypadaly vánoční ozdoby v minulosti? A kdy se na stromečku poprvé objevily?

Vánoční ozdoby. Kdy se poprvé objevily na stromečku?

Zdobení stromečku patří k poměrně mladým vánočním zvykům. Dnes podléhá módním trendům, jak vypadaly vánoční ozdoby v minulosti? A kdy se na něm poprvé objevily?

AFP: Je Zwarte Piet v Nizozemsku folklór, nebo rasismus?

Zwarte Piet (Černý Petr) v Nizozemsku vždy patřil k svátku svatého Mikuláše, dětem dává bonbony. Má černou kůži, afro účes a zvonící náušnice. A každý rok je v centru živých diskusí. Někteří jej považují za typicky folklorní prvek, ale podle jiných postava připomíná koloniální minulost Nizozemska a vyvolává rasistické stereotypy, píše agentura AFP.

Den díkůvzdání letos významně omezuje pandemie

Letošní oslavy Dne díkuvzdání jsou v USA významně poznamenané rozmachem koronavirové nákazy, která zemi sužuje již ve třetí vlně od letošního jara. Tradiční slavnostní průvod v New Yorku pořadatelé omezili pouze na krátkou událost pro televizní kamery a řada rodin se namísto setkání nad pečeným krocanem a dýňovým koláčem sejde jen virtuálně.