tradice, zvyky, svátky

Den Tří králů v minulosti? Takhle ho slavili naši předci

Vánoční koledy: Kde hledat původ této tradice?

Vánoční koledy jsou dnes již typickou součástí adventního času i vánočních svátků. Jejich původ bychom našli v pohanských rituálních zpěvech spojených s oslavou boha Saturna i zimního slunovratu.

Vánoce slaví každý po svém. Jak se liší tradice ve světě?

K typickým českým Vánocům dnes patří smažený kapr, bramborový salát, vánočka a cukroví. Jak se ale Vánoce slaví ve světě?

Jmelí k Vánocům patří. Proč je parazitující rostlina spjata se svátky?

Mezi typické vánoční rostliny a symboly Vánoc patří jmelí. Proč je tato parazitující rostlina spjata s Vánocemi? A proč pod ní mají ženy dostat polibek?

Štědrý den je tu, křesťané očekávají narození Ježíše Krista

Křesťané si dnes na Štědrý den připomínají blížící se příchod Ježíše Krista, většina lidí se připravuje na slavnostní večeři a především děti se těší na rozdávání dárků. Ke Štědrému dni patří i večerní návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. O Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kdo je pravidelně nenavštěvují.

Kapra jen na Vánoce? Takhle to měli naši předci

Většina lidí si dnes nedokáže bez kapra představit štědrovečerní večeři. V minulosti byste však rybu na štědrovečerním stole hledali marně. Typickou součástí Vánoc se ryba stala až v 19. století. V jídelníčku našich předků se však ryba jinak objevovala poměrně často.

Jesličky. Symbol vánočního času s dlouhou tradicí

Jesličky zdobily domácnosti našich předků mnohem dříve než vánoční stromečky. Nejstarší písemná zpráva o nich pochází z 15. století, a to z Itálie. O století později se pak objevily i na našem území a staly se oblíbeným symbolem Vánoc.

Španělské město pozmění letitou tradici. Kvůli uprchlíkům tmavé pleti

Jihošpanělské město Úbeda zahájilo originální kampaň, s níž chce bojovat proti diskriminaci a xenofobii vůči migrantům. V tradičním tříkrálovém průvodu v lednu půjde v tomto městě jako první Baltazar, ač obvykle tento král s tmavou pletí chodí až za dalšími dvěma králi Melicharem a Kašparem. Informoval o tom server eldiario.es.

Rakousko se potýká s řáděním čertů Krampusů. Útočí na dospělé i děti

Vysocí čerti s kozími rohy, zcuchaným kožichem, vyplazeným jazykem a výhružně napřaženými březovými pometly by za zimního večera zřejmě nikomu nepřipadali jako nějak vítaný host. Ovšem v Rakousku je postava Krampuse po staletí součástí předvánočního folklóru, v jehož rámci se muži v kostýmech prohánějí od konce listopadu do půlky prosince ulicemi a děsí děti i dospělé.

Advent je tady. Jaké tradice dodržovali naši předci

Adventní čas byl pro naše předky významným obdobím. Lidé symbolicky očekávali narození Ježíše Krista, připomínali si některé světce, dodržovali zákazy i přikázání. S adventním časem je spojena celá řada tradic, z nichž některé se udržely dodnes.

Svatomartinské oslavy: Proč se při této příležitosti jí husa a pije víno?

V pondělí 11. září nás čekají tradiční Svatomartinské oslavy, jejichž neoddělitelnou součástí jsou ochutnávky vín a dozlatova upečená husa. Víte ale, kým vlastně Sv. Martin z Tours skutečně byl, a proč jsou s jeho osobou spjaty zrovna tyto dvě pochutiny?

Co je po smrti? Představy o nesmrtelné duši jsou staré jako samo lidstvo

Jak pohlíželi naši předci na smrt? Jaké měli představy o posmrtném životě? Od pradávna lidé věřili v hmotné tělo, které se po smrti rozpadne v prach, a nehmotnou nesmrtelnou duši. S touto vírou souvisela celá řada pověr a rituálů.

Tajemné období mezi úmrtím a pohřbem: Lidé věřili, že zemřelí se mohou vracet mezi živé

Naši předci věřili v posmrtný život. Také se obávali, že se zemřelí mohou vracet mezi živé, pokud jejich duše nenajde po smrti pokoje. Správný odchod duše na onen svět měly zajistit některé rituály. Pozůstalí třeba otevírali v místnosti okna, aby mohla duše v klidu odejít. Aby se duše nevracela, bylo také nutné zakrýt v domácnosti všechna zrcadla. V některých oblastech lidé ze stejného důvodu zastavovali hodiny.

Češi jsou s pomlázkou výjimkou, Evropa slaví Velikonoce zcela odlišně

U nás patří již tradičně mezi velikonoční symboly kraslice, pomlázky nebo velikonoční beránek. Jak však Velikonoce vypadají v jiných zemích Evropy?

Šlehání pomlázkou? Třetina Češek si to užívá, podle cizinců jde o barbarství

Tradici, kdy muži šlehají ženy pomlázkou, si užívá a ráda se nechá vyšlehat necelá třetina žen. Naopak třem pětinám není tato tradice příjemná, ale "přežijí to". Necelá desetina žen pak na sebe nenechá sáhnout. Naopak muže šlehání pomlázkou baví, že je to "fajn tradice" míní 57 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Behavio, kterého se zúčastnilo 245 mužů a 255 žen. Pomlázka symbolizuje mládí, svěžest a zdraví, které má děvčatům a ženám při šlehání předávat. Pro mnohé, zvláště cizince, je ale tento zvyk nepochopitelný, považují ho za machistický a barbarský.

První jarní den: Rovnodennost nastane dnes před půlnocí, příroda je ale napřed

Zima končí a předává žezlo jaru. Dnes asi hodinu před půlnocí nastane jarní rovnodennost. S tímto dnem se pojí známé pověry a existují dokonce důkazy, že jarní rovnodennost slavili už Keltové, Germáni, Májové, Řekové nebo Římané.

České vánoční zvyky: Které vychází z tradic předků a které jsou jen komerční?

Je to téměř k nevíře, ale rok opět utekl a pomalu se blíží svátky vánoční. Štědrý večer, stejně jako celý advent, nám přináší mnoho zvyků, pověr, rčení a někdy i povinností, jako je především shánění dárků pod vánoční stromeček, kapra na štědrovečerní tabuli, zdobení bytu atd. V takovém shonu si už mnohdy neuvědomujeme, které z vánočních činností jsou dávnou tradicí našich předků a jaké naopak přinesla až novodobá komerce.

Svatý Martin se blíží. Ten rozdíl od hus ze supermarketů poznáte, říká farmář

Stále větší zájem o živé husy zaznamenala před 11. listopadem, svátkem svatého Martina, Farma Skupeč u Pernarce na severu Plzeňska. Před 12 lety začínala s téměř 600 kusy, letos jich má 1000, prodá je bez problémů. Všichni by chtěli na Martina husu, nejraději čerstvou, řekl ČTK správce Karel Grůber. Farma je na vrcholu kapacity, rozšíření chovu zatím neplánuje.

Korektnost a gender změní další tradici. Ve Švédsku se dějí nevídané věci

Svátek svaté Lucie, který připadá na 13. prosince, je ve Švédsku spojen s oblíbenou tradicí. Dívka oděná v bílém, která představuje křesťanskou mučednici, obchází v doprovodu svých pomocníků se svíčkami domy a zvěstuje, že se dny začnou opět prodlužovat. Třetí největší švédské město Malmö se ale letos rozhodlo, že při výběru osoby, která sehraje v městském průvodu roli Lucie, nebude dbát na pohlaví. Přihlásit se tak mohou nejen ženy jako v minulosti, ale i muži a osoby, které se nehlásí ani k jednomu pohlaví, informoval server The Local.