Jmelí k Vánocům patří. Proč je parazitující rostlina spjata se svátky?

Jmelí je na našem území vůbec nejběžnější rostlinou parazitující na stromech. I přesto, že je jmelí jedovaté, může najít uplatnění v léčitelství i v lékařství. Konzumace bobulí způsobuje zažívací potíže a stahy dělohy, což je nebezpečné především pro těhotné ženy. Zároveň ale již staří Řekové objevili léčivé účinky jmelí a používali ho při léčbě zánětlivých onemocnění. Dnes jsou známé látky obsažené v této rostlině, které mohou pomoci při léčbě některých druhů rakoviny, zánětlivých onemocnění kloubů a nervů nebo při vysokém krevním tlaku. Také staří Keltové využívali jmelí při léčení různých neduhů i při rituálech. Druidové měli jmelí sbírat s pomocí zlatých srpů. Z pera Plinia staršího se dochovala zpráva: „Jmelí se v Galii vyskytuje jen vzácně; pokud je nalezeno, pak je sundáno ve veliké úctě, nejlépe šestého měsíčního dne, což je den, kterým začínají měsíce a roky a po třiceti letech vytváří nový časový úsek, den, kdy má měsíc již dostatek síly a ještě nedorostl poloviny. Galové ve svém jazyce nazývají jmelí „všelék“. Podle svých zvyklostí připravují oběť a hostinu pod stromem, na kterém jmelí našli, a přivedou dva velké býky, jejichž rohy nejprve ověnčí. Kněz oblečený do bělostného roucha vyleze na strom a zlatým nožem jmelí odřízne. Rostlina je zachycena do bílého šátku. Potom jsou obětována zvířata a lidé prosí božstvo, aby nechalo dar, kterým je obdarovalo, přispět k jejich štěstí. Věří, že jmelí požité s nápojem přinese plodnost každému neplodnému zvířeti a působí jako léčivý prostředek proti jakémukoliv jedu. Tak hluboká úcta tohoto národa, většinou tak nedůležitým věcem.“

V pohanských obřadech tedy hrálo jmelí nezastupitelnou roli. Stálezelená rostlina symbolizovala již v předkřesťanské době život, a proto i plnila funkci jakéhosi ochranného talismanu. Staré české báby kořenářky sbíraly jmelí za úplňku a následně ho používaly jako lék na padoucnici, mdloby a závratě, vysoký krevní tlak nebo neplodnost. Zároveň však pomocí jmelí prováděly potraty. Jako se k sobě pojila lepivá semena rostliny, tak mělo i jmelí k sobě pojit lidi. Jmelí byla připisována schopnost zrození či udržení lásky mezi mužem a ženou. A to se projevuje dodnes v jednom z vánočních zvyků.

Jmelí dnes patří mezi typické vánoční rostliny a symbol vánočních svátků. Věří se, že jmelí je symbolem vánočního štěstí a požehnání. Mělo by splnit jedno přání každému, kdo mu ho pošeptá. V některých zemích se jmelí po štědrovečerní večeři zapaluje a při tomto obřadu každý zašeptá své tajné přání, které by se mu mělo v příštím roce vyplnit. V Anglii má původ vánoční zvyk polibku pod jmelím. Pokud se muž pod zavěšeným jmelím setká s nějakou dívkou nebo ženou, má ji políbit. Zároveň ale s každým polibkem musí zmizet z rostliny jedna bílá bobulka. Ta poslední symbolizuje poslední polibek a nesmí být z větviček utržena až do dalších Vánoc, jinak by z domu zmizela láska. Již ve středověku se tato tradice dostala z Anglie do Švýcarska, Německa a později i na naše území. Jmelí však nebylo pouze symbolem lásky, ale také prostituce. Zavěšovalo se totiž na červené lucerničky u nevěstinců, a stalo se tak atributem těchto domů. V Irsku se věřilo, že jmelí nosí štěstí a jeho pověšení nad vchodem do stavení zabrání vstupu čarodějnicím a temným silám. V Rakousku si lidé jmelí zavěšovali nad štědrovečerní stůl, což jim mělo v příštím roce zajistit bohatou úrodu. Na jaře pak hospodář vánoční jmelí musel zaorat do první brázdy na poli. V některých oblastech Polska dával hospodář kravám o Štědrém dnu vypít odvar ze jmelí, aby příští rok dojily hodně mléka nebo přivedly na svět telátko.

Křesťanská legenda praví, že jmelí bylo velkým statným stromem, ze kterého Josef vyrobil kolébku pro Ježíška. Za třiatřicet let stejný strom Římané pokáceli, aby z jeho dřeva vyřezali kříž, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Proto je dnes jmelí pouze ubohým keřem, který parazituje na ostatních dřevinách.

Naši předci věřili, že pokud se někomu bude o Vánocích zdát o jmelí, jedná se o věštecké sny. Obecně zelené jmelí plné bílých kuliček spatřené ve snu znamenalo sňatek v rodině. Zlaté jmelí symbolizovalo snadné a nečekané bohatství, jmelí pověšené nad vchodem do stavení křtiny, suché jmelí naopak smrt. Pokud se někomu zdálo o tom, že jmelí sám trhá, měl v příštím roce dosáhnout svého cíle. Hořící jmelí bylo špatné znamení – symbolizovalo zloděje v domě a zradu.