Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky

Ukrajinské drony nedávno zasáhly tři klíčová datová centra společnosti Yandex v ruských městech Sasovo, Kaluž a Vladimir. Tyto útoky způsobily značné výpadky a zpoždění pro tisíce firem i domácností, které spoléhají na cloudovou infrastrukturu tohoto giganta. Mezi zasažené služby patřily platformy pro elektronický obchod, digitální platby, rozvoz jídla a taxislužby.

Ve středu navíc ukrajinské bezpilotní prostředky cílily na významné datové centrum Sberbank v Saratovské oblasti. Přestože vedení banky tvrdilo, že provoz zůstal neovlivněn, celkový rozsah útoků ukazuje novou strategii Kyjeva. Ukrajinští představitelé v této souvislosti připomněli, že Moskva již dříve opakovaně bombardovala ukrajinskou digitální infrastrukturu.

Útoky na budovy zajišťující výpočetní výkon lze srovnat s bombardováním elektráren, na nichž závisí jak armáda, tak civilisté. Takové kroky mohou oslabit válečné úsilí protivníka, ale zároveň hrozí úplným ochromením běžného fungování celé společnosti. Odborníci upozorňují, že obnova zničených serverů bude pro Rusko extrémně nákladná a komplikovaná.

Získání velkého množství specializovaného hardwaru pro náhradu zničeného zařízení nebude podle expertů vůbec snadné. Většina potřebných komponent se musí dovážet ze zahraničí, což v současných podmínkách ztěžují mezinárodní sankce a vysoká globální poptávka. Přesný rozsah škod prozatím zůstává nejasný, protože klíčová datová centra nadále zůstávají mimo provoz.

Bezpečnostní experti podle webu Politico varují, že normalizace útoků na datová centra s sebou nese celou řadu nebezpečných důsledků pro globální stabilitu. Podle odborníků na mezinárodní humanitární právo tyto akce pravděpodobně porušují platná pravidla vedení války. Riziko je o to větší, že moderní populace stále více spoléhají na nepřetržitou dostupnost digitálních služeb.

Datová centra se v poslední době objevila v hledáčku ozbrojených konfliktů také v jiných částech světa. Během nedávného střetu na Blízkém východě zasáhly dronové útoky tři zařízení společnosti Amazon Web Services ve Spojených arabských emirátech a v Bahrajnu. Právní status takových cílů je však značně složitý, protože servery mohou sloužit civilním i vojenským účelům současně.

Odborníci na mezinárodní právo připomínají, že datové centrum musí splnit přísné podmínky, aby mohlo být považováno za legitimní vojenský cíl. Podle Ženevských konvencí musí takové zařízení prokazatelně přispívat k vojenským operacím a jeho zničení musí přinést jednoznačnou vojenskou výhodu. Pokud se v nich ukládají vojenská zpravodajská data nebo pohánějí umělou inteligenci pro armádu, lze o takovém statku uvažovat.

Po útocích na ruská zařízení se na sociálních sítích objevily zprávy o poklesu aktivity automatizovaných botů a účtů spojených s proruskými narativy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nechal slyšet, že zásahy pomohly snížit toxicitu na sociálních sítích. Nezávislí výzkumníci však nenašli přímé důkazy o tom, že by útoky cíleně narušily ruské dezinformační kampaně.

Právní experti navíc upozorňují, že pouhé provozování propagačních botů či farem zasahujících do zahraničních voleb nestačí k tomu, aby se z datového centra stal legální cíl. Podobné dilema dvojího užití se v minulosti objevovalo především u energetické infrastruktury. Debaty o oprávněnosti útoků na kritická zařízení tak nadále zůstávají předmětem ostrých mezinárodních diskusí.

S tím, jak se datová centra stávají ústředním prvkem národních ekonomik, poroste také jejich strategický význam v ozbrojených konfliktech. Představitelé Severoatlantické aliance potvrdili, že tato zařízení jsou již nyní považována za potenciální terče. Aliance proto zranitelnost digitální infrastruktury aktivně zohledňuje ve svém obranném plánování.

Členské státy NATO si uvědomují, že jejich vlastní datová infrastrukturní síť může být v budoucnu vystavena přímým útokům. Budoucí vojenské střety budou s největší pravděpodobností zahrnovat i kybernetickou a serverovou složku jako plnohodnotné bojiště.