Většina lidí si dnes nedokáže bez kapra představit štědrovečerní večeři. V minulosti byste však rybu na štědrovečerním stole hledali marně. Typickou součástí Vánoc se ryba stala až v 19. století. V jídelníčku našich předků se však ryba jinak objevovala poměrně často.
Rybolov je doložen již od starší doby kamenné, od paleolitu. Na našem území však prokazatelné důkazy o rybolovu pocházejí až z mladší doby kamenné. Naši předci používali k lovu ryb jakési udice, harpuny a oštěpy vyrobené především z kostí. Jak se však ryby připravovaly v pravěku, to se můžeme jenom domnívat. Zřejmě je pravěcí lidé sušili, udili nebo pekli v popelu. Vyloučit nelze ani konzumaci syrových ryb.
Významnou úlohu plnil rybolov zejména ve vyspělých starověkých říších. Ve staré Mezopotámii byli třeba rybáři váženou společenskou třídou. Egyptské nástěnné malby nám dávají možnost nahlédnout do každodenního života staroegyptského člověka, a tak bychom si na nich mohli prohlédnout i lov ryb, jejich porcování či přípravu na grilovací tyči. Ryby tvořily převážnou většinu jídelníčku starověkých Řeků. Staří Římané si ryby natolik oblíbili, že začali budovat i umělé nádrže na jejich chov. Některé z nich se dochovaly v areálech honosných vill. Řekové a Římané připravovali velmi často speciální rybí omáčku z nasolených ryb a jejich vnitřností. Ryby se přitom nechávaly před vařením klidně tři měsíce „odležet“. S omáčkou skladovanou v amforách se pak ve velkém obchodovalo.
Z nejstarších období se na našem území dochovaly dodnes rybí kosti poměrně zřídka. Podle nálezů archeologů konzumovali lidé v pozdní době bronzové lososa, tlouště, pstruha nebo štiku. V některých pravěkých nádobách se nalezly zbytky rybích kostí, a tak se lze domnívat, že ryby mohly být na našem území konzumovány například vařené či ve formě kaše, která byla běžným pravěkým pokrmem. Je možné také uvažovat o rožnění, dušení, pečení v popelu, uzení nebo konzumaci v syrovém stavu.
O tom, jak čile obchodovali staří Slované s rybami, máme již dochované písemné zprávy. Pobaltské státy třeba ve velkém prodávaly slanečky. První písemná zmínka o rybách na stole našich předků pochází ze známé Kosmovy kroniky. Zde se můžeme dočíst, že biskup Jaromír v postní době obdarovával chudé chlebem a slanými rybami.
Z období středověku se u nás dochovaly také uměle budované nádrže na ryby – ta objevená archeology na hradišti v Libici nad Cidlinou je datována do 10. století. Na rybolov se tehdy vztahovala jistá právní opatření. Právo lovit ryby bylo udělováno pouze některým lidem, nebo se mohlo lovit pouze určité dny v týdnu.
Středověcí rybáři v českých zemích patřili k poměrně zámožné třídě obyvatelstva. Také jich nebylo zrovna málo. Podle dochovaných písemností v Praze bydlelo na konci 14. a na počátku 15. století více než čtyřicet rybářů. Také víme, že nejvzácnějším druhem ryby na stole byl pstruh, a to i v případě panovníka a šlechty. Na naše území se již od raného středověku dostávaly i ryby mořské. Ve 14. století došlo k výraznému pokroku – k chovu ryb v nádržích, v rybnících.
Informace o přípravě ryb můžeme čerpat z dochovaných dobových kuchařek. Ryby se upravovaly vařením, nadíváním či obalováním v nejrůznějších směsích. Mleté rybí maso se přidávalo do zvláštních kaší, které se připravovaly pro nás nezvykle na sladký způsob. Z mletých ryb se také dělaly slané „šišky“, dnes bychom je zřejmě nazvali jako karbanátky. Také se nám dochoval starý recept na tzv. rybí vejce. Jednalo se o vejce smíchaná s mletým rybím masem, nejrůznějším kořením a mandlemi. Tento pokrm byl opět upravován na sladký způsob. Oblíbené byly také rybí paštiky nebo rybí mazance. V receptu na rybí mazanec bychom našli kromě rybího masa také jablka, máslo a mouku. Opět se jednalo o sladký chod. Pokud byla ryba upravována na slaný způsob, často se k ní podávala omáčka uvařená z rybí krve, vína a octa. Ovšem tato omáčka se také mnohdy doslazovala.
Také rybí šupiny nepřišly na zmar. Z nich se připravovala zvláštní huspenina. Šupiny se měly alespoň na dobu jednoho týdne naložit do vína. Poté se ve víně povařily, rozdrtily, doplnily kořením a rozdrceným chlebem. Nesměl se zapomenout přidat pepř, hřebíček, zázvor a anýz. Na závěr se směs dosladila medem.
Ve starých českých kuchařských knihách je v receptech s rybou nejčastěji zastoupena štika. Oblíbeným pokrmem byla štika osmažená na oleji nebo na másle, která se podávala s omáčkou z vína, rozinek, jablek, smetanou a kořením. Ke štice se také přidávala perníková omáčka nebo se samotná ryba polévala medem. Štika se často kombinovala s jablky nebo s kyselým zelím, což nám dnes může připadat nezvyklé. V kuchařských předpisech ze 17. století bychom našli recept na štiku se špenátem nebo s hrachem.
Oblíbené byly uzené a solené ryby. Ve středověku se slaneček označoval slovem herynk nebo štokfiš. Ten se následně upravoval s mlékem nebo smetanou, cibulí, mandlemi, vejci, pepřem, šafránem, medem nebo rozinkami.
Dnes oblíbená vánoční ryba, tedy kapr, se ve starých českých receptech vyskytuje jen zřídka. Někdy se připravoval na stejný způsob jako výše zmíněná štika. Nejčastěji byl tento druh podáván s omáčkou uvařenou z kapří krve, octa a vína. Konzumace kapra o Štědrém večeru je záležitostí až moderní doby.
Související

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Vánoce , tradice, zvyky, svátky , Ryby , kapr
Aktuálně se děje
před 33 minutami

Jaké budou čtvrteční bouřky? Jiné než pondělní, tvrdí meteorologové
před 1 hodinou

Dálnice D11 se o víkendu u Prahy uzavře. Bude se bourat
před 2 hodinami

Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
před 2 hodinami

Ukrajinu porcovat nebudeme. Evropa se postavila proti mírovému plánu USA, Litva se připravuje na válku
před 3 hodinami

Fyzická zdatnost netřeba, ale alergie vadí? Armáda mění pravidla přijetí, většina zájemců ale stále nemá šanci
před 3 hodinami

Svět v tichosti zažívá nejhorší globální událost v dějinách. Sledujeme destrukci Země v přímém přenosu, varují vědci
před 4 hodinami

Hegseth ohrožuje všechny. Amerika kašle na bezpečnost, z Trumpových lidí se stává cíl špionů
před 5 hodinami

Bouřlivé počasí se vrací. Platí nové varování, hrozí přívalové srážky
před 5 hodinami

Papež František byl výjimečný. Věděl, kde leží skutečné problémy současného světa, míní expert
před 6 hodinami

Mírové rozhovory o Ukrajině se sesypaly. Kyjev odmítnul anexi Krymu, Rubio vůbec nedorazil
před 7 hodinami

Putin údajně nabídnul USA zastavení invaze. Kreml to před jednáním s Witkoffem popřel
před 8 hodinami

Živě Věřící se loučí s papežem. Tělo Františka bylo převezeno do baziliky sv. Petra
před 8 hodinami

Medveděv vyhrožuje smrtí Dominiku Haškovi. Rakušan mu nabízí ochranku
před 10 hodinami

Útok na Írán může vypadat jako řešení. Rozhodně to ale není dobrý nápad
před 11 hodinami

Trump ustoupil. Číně výrazně sníží cla
před 12 hodinami

Výhled počasí do května. Meteorologové řekli, zda se bude vymykat normálu
včera

Tři oříšky pro Popelku patřily k jejím posledním filmům. Zemřela Karin Leschová
včera

Extraliga play off 2025: Domácí Brno srovnalo sérii finále s Pardubicemi výsledkem 7:4
včera

Vážná nehoda v Holohlavech. Několik zraněných skončilo v hradecké nemocnici
včera
Požár skládky u Rynholce je lokalizován. Zachytila ho i meteodružice
Od pondělního večera zaměstnává hasiče požár skládky plastů u středočeského Rynholce na Rakovnicku. Přes 10 zasahujících hasičů již muselo být ošetřeno. V úterý ráno se změnil postup hasebních prací. Odpoledne pak byla oznámena lokalizace požáru.
Zdroj: Jan Hrabě