České vánoční zvyky: Které vychází z tradic předků a které jsou jen komerční?

Je to téměř k nevíře, ale rok opět utekl a pomalu se blíží svátky vánoční. Štědrý večer, stejně jako celý advent, nám přináší mnoho zvyků, pověr, rčení a někdy i povinností, jako je především shánění dárků pod vánoční stromeček, kapra na štědrovečerní tabuli, zdobení bytu atd. V takovém shonu si už mnohdy neuvědomujeme, které z vánočních činností jsou dávnou tradicí našich předků a jaké naopak přinesla až novodobá komerce.

Byť jakoby adventní čas začal teprve před chvíli, rychlé tempo času ukazuje, že se již blíží vrchol a závěr tohoto období, kdy se připravujeme na samotné Vánoce. Již na úvod je důležité říci, že v minulosti hrála velkou roli symbolika, která přežívá dodnes, ovšem už si ji mnohdy neuvědomujeme, jelikož nás stíhá především shon, aby se vše stihlo. Přitom v období adventu bychom se měli vnitřně očistit a připravit se tak na radostné prožití vánočního času. Advent byl dobou postní, v níž se lidé měli vyvarovat nadměrného jídla a pití. Byly zakázány bujaré zábavy, tance a zpěvy.

Adventní období začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi a končí odpoledne 24. prosince. Často jsou s ním ale spojovány i některé dny, které mu předcházejí. Tyto dny byly kdysi historicky spjaty s předvánoční dobou a lidová tradice k nim váže řadu obyčejů. Patří k nim například svátek sv. Ondřeje (30. listopadu), sv. Barbory (4. prosince), sv. Mikuláše (6. prosince) a sv. Lucie (13. prosince).

České vánoce jsou sice křesťanské, ale mají zároveň půvab lidové bezprostřednosti, humoru i pověrečných magií a věšteb, které si lidé po staletí předávali od dob pohanských až po nepříliš dávné minulosti. A právě pohanské zvyky se odrážejí hlavně v příbězích svatých a v tradicích, které se na jejich svátek dodržovaly a mnohde ještě stále dodržují.

Například svátek sv. Lucie patřil především ženám a dívkám a snad aby si trochu odpočinuly při vánočním shonu, nesměly v tento den drát ani příst. Nezřídka se za Lucky převlékaly sousedky a kontrolovaly jiné, zda nepředou či nederou peří. Těm, které přistihly při draní, rozfoukaly peří po celé světnici a těm, které předly, rozmotaly napředené nitě.

Zdobení stromků bylo ještě začátkem 16. století katolickou církví považováno za pohanský zvyk a jako takové pronásledováno. Teprve koncem 16. století byl stromek vzat na milost. Poprvé se ozdobené stromky objevily v Německu. Zmínku najdeme v kronice města Brémy z roku 1570. Je zajímavé, že první stromky byly věšeny za špičku od stropu.

Od druhé poloviny 17. století se stromky zdobily v rodinách, nejdřív protestantských, později i v katolických. Ve venkovských rodinách se vánoční stromeček objevil až v druhé polovině 19. století. Jeho nazdobení se většinou ujímaly malé děti. Věšely na něj jablíčka, slaměné ozdoby, perníková kolečka a srdíčka, ořechy, později i papírové řetězy.

Historie vánočních stromečků u nás není dlouhá. První stromeček se rozsvítil v Praze roku 1812 ve vile ředitele Stavovského divadla Jana K. Liebicha. O třicet let později se již stromky prodávaly zcela běžně. Zvyk zdobení stromečků a nadělování dárků pod něj je tak především obrazem 19. století, kdy se ustálila naprostá většina dalších starších zvyků a vánočních činností, které děláme dodnes. 

Patří mezi ně například zvyk, že pod snítkou jmelí se mohou všechny osoby, a to bez ohledu na přítomnost kohokoliv jiného, políbit. Dále vypouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů, rozkrajování jablíček při Štědrovečerní večeři, rozlévání olova nebo vosku do studené vody a následné věštění budoucnosti ze vzniklých tvarů atd.

K Vánocům však patří i různá varovná rčení a pověry. Například na Štědrý večer nesměl nikdo sedět naproti dveřím do ulice, aby on nebo někdo z rodiny nezemřel. Nikdo nesměl ani hlasitě kýchnout nebo na někoho hlasitě zavolat, aby si ho nenašla smrt.

Mezi nejstarší dodnes přetrvávající tradice patří stavění betlémů. Zprávy o nich se hojně objevují již ve středověku. Existuje ale i mnoho tradic, které už dnes nedodržujeme, například lidová víra připisovala vánočním koledním obchůzkám magickou moc, které měly přinést štěstí a blahobyt do každého stavení. Na koledu se o Vánocích chodilo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok a někde i na Hromnice. Dodnes zůstala mnohde tradice koledování pouze na Tři krále.  

Naopak z 19. století pochází novodobý zvyk v podobě novoročních přání, tzv. novoročenky, které ale v dnešní době mobilních telefonů a elektronické pošty upadají poněkud v zapomnění. Stejně tak neoblíbenější vánoční dárek, medvídek, je až záležitostí počátku 20. století, kdy se začal vyrábět ve velkém. Právě s ekonomickým růstem a politicko-sociálním vývojem 20. století je spojená hojná komerce v podobě nadělování dárků, které mnohdy zastínilo ostatní zvyky a tradice tohoto období, které by mělo být především o klidu, pokoře a trávení času v kruhu nejbližších.

Související

Více souvisejících

Vánoce historie advent tradice, zvyky, svátky

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hradec Králové mění podruhé v sezóně trenéra. Kotal rezignoval kvůli zdravotním problémům

Podruhé v tomto týdnu se uskutečnila trenérská změna v tuzemské nejvyšší fotbalové Fortuna lize a podruhé v této sezóně 2023/24 se trenérská změna uskutečnila v Hradci Králové. Zatímco na podzim si musel balit kufry kvůli nevýrazným výsledkům Jozef Weber, aby ho nahradil velezkušený Václav Kotal, tentokrát končí poněkud nečekaně právě on. Jednasedmdesátiletý stratég, jenž byl po Miroslavu Koubkovi druhým nejstarším trenérem v lize, svůj konec odůvodnil zdravotními problémy. Nástupcem se stal David Horejš.

včera

včera

Timothée Chalamet v pokračování Duny.

RECENZE: Duna: Část druhá je přeceňovaná a emočně vyprahlá. Velkofilm století se nekoná

Všeobecné nadšení, pověst nejspektakulárnější sci-fi naší doby, hlasy opěvující nedosažitelnou audiovizuální formu. Očekávaný velkofilm sklízí jednu nadšenou reakci za druhou. Je však pokračování Duny skutečně tak revolučním blockbusterem? Nebo jde jen o líbivými a epickými motivy pokrytou, v jádru však vyprázdněnou nádobu? Film se ukájí sebou samotným a sklouzává k midcultu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina hlásí těžké boje západně od města Avdijivka

Západně od ukrajinského města Avdijivka, které je pod ruskou kontrolou, probíhají těžké boje a ukrajinská armáda má potíže se stabilizací své obranné linie, uvedl ve čtvrtek hlavní velitel ukrajinské armády Olexandr Syrskyj. 

včera

včera

včera

včera

včera

Putin Západu opět vyhrožuje jadernou válkou

Většina ruských občanů podporuje "speciální vojenskou operaci" ruských sil na Ukrajině, uvedl prezident Vladimir Putin při svém projevu o stavu země před poslanci obou komor parlamentu a dalšími hosty. Země Severoatlantické aliance podle něj riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy