Víte, kdy a kde byl u nás ozdoben první vánoční stromeček?

Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.

Jak již bylo řečeno, zavěšování ozdob na větve stromů, ať už listnatých či jehličnatých, je starý zvyk, který spadá do časů Keltů a následně Slovanů. Tehdy se zdobení stromů pojilo například s obdobím slunovratu. Jako v mnoha jiných případech, i zde se starší pohanské zvyky promísily se zvyklostmi křesťanství. Vánoční stromky jsou známé již z pozdního středověku. V tomto období se věřilo, že měly ochranitelskou funkci. V některých případech se následně spálily, aby bylo zažehnáno zlo.

Tradice zdobení vánočního stromku umístěného například před radnicí či na náměstí, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) snad již z 15. století. Následně se dostala též do oblasti dnešního Německa. Způsob zdobení vánočního stromečku i jeho umístění se během času proměňovalo.

Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. V těchto dobách byly vánoční stromečky především v domech obchodníků a řemeslníků. Právě díky kontaktu obchodníků se tradice postupně šířila. Stromečky se často zavěšovaly špičkou dolů, především nad štědrovečerním stolem.

K rozšíření tradice ozdobeného vánočného stromečku, který zdobí hlavní či reprezentativní místnost v domě, došlo až během 19. století. Tehdy se stala populárním na celém světě, i u nás.

První vánoční stromeček byl ozdoben na Vánoce roku 1812 v libeňskému zámečku Šilboch, nazývaném též Ztracená varta. Jako vánoční překvapení jej tam nachystal majitel zámku, Jan Karel Liebich, ředitel pražského Stavovského divadla. Tento zvyk nejspíše poznal během svých cest po Německu. Stromeček stál na stole, ozdoben byl ovocem a svíčkami a v blízkosti byly jesle a drobné dárky. V naší zemi se však jednalo o novinku a k velkému rozšíření skrze společenského vrstvy docházelo pozvolna během celého 19. století.

Na vesnicích se vánoční stromečky se začaly objevovat nejdříve u pana učitele, lékárníka či starosty. Děti, zákazníci, služebné či hosté tuto novinu postupně okoukali a zavedli ji i ve svých domech či vesnicích. K opravdovému plošnému rozšíření ale došlo až po 1. světové válce.

Bohužel místo, kde se u nás objevil první vánoční stromeček, zámek Šilboch, si již dnes neprohlédneme. Jeho historie nebyla dlouhá. Ve 2. polovině jej nechal na tzv. Čertově vršku vystavět František Ferdinand Hilbert. O výstavbě zámku koluje řada pověstí, například že jej postavila jediná lidská duše, která se za to nechala upsat ďáblu.

Poslední významnou kapitolou pro zámek bylo období, kdy byl jeho majitelem již zmíněný Jan Karel Liebich. Jeho pozvání k pobytu na Šilbochu často využíval i hudební skladatel Karel Maria von Weber, který pro zde konaný karneval napsal valčík.

Zatímco tradice zdobení vánočního stromečku pevně zakořenila a zůstala dodnes, zámek i jeho blízké okolí zcela zanikli. Zámeček byl v roce 1900 i s přilehlými hospodářskými budovami zbourán. Dokonce i celá skála na Čertově vršku byla srovnána se zemí.

Dodnes se dochovaly jen písemné zprávy, různé legendy a pověsti a také vyobrazení zámku. To poslední pochází z doby těsně před zbořením zámeckého areálu a skály, které museli ustoupit šířící se nové pražské zástavbě. Při procházce v ní je však dodnes možné dohledat další stopy po zaniklém zámku. Je to například název hostince Na Ztracené vartě v ulici Na Vartě.

Zajímavostí je, že v poslední době se šíří nový trend, který vědomě či nevědomě navazuje na původní tradici vánočních stromečků. Ve firmách, v obchodních centrech ale i v některých domácnostech se tak opět objevují stromečky zavěšené špičkou dolů.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky Vánoce historie Vánoční strom tradice, zvyky, svátky

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 1 hodinou

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 2 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 3 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 5 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 7 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy