Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.
Jak již bylo řečeno, zavěšování ozdob na větve stromů, ať už listnatých či jehličnatých, je starý zvyk, který spadá do časů Keltů a následně Slovanů. Tehdy se zdobení stromů pojilo například s obdobím slunovratu. Jako v mnoha jiných případech, i zde se starší pohanské zvyky promísily se zvyklostmi křesťanství. Vánoční stromky jsou známé již z pozdního středověku. V tomto období se věřilo, že měly ochranitelskou funkci. V některých případech se následně spálily, aby bylo zažehnáno zlo.
Tradice zdobení vánočního stromku umístěného například před radnicí či na náměstí, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) snad již z 15. století. Následně se dostala též do oblasti dnešního Německa. Způsob zdobení vánočního stromečku i jeho umístění se během času proměňovalo.
Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. V těchto dobách byly vánoční stromečky především v domech obchodníků a řemeslníků. Právě díky kontaktu obchodníků se tradice postupně šířila. Stromečky se často zavěšovaly špičkou dolů, především nad štědrovečerním stolem.
K rozšíření tradice ozdobeného vánočného stromečku, který zdobí hlavní či reprezentativní místnost v domě, došlo až během 19. století. Tehdy se stala populárním na celém světě, i u nás.
První vánoční stromeček byl ozdoben na Vánoce roku 1812 v libeňskému zámečku Šilboch, nazývaném též Ztracená varta. Jako vánoční překvapení jej tam nachystal majitel zámku, Jan Karel Liebich, ředitel pražského Stavovského divadla. Tento zvyk nejspíše poznal během svých cest po Německu. Stromeček stál na stole, ozdoben byl ovocem a svíčkami a v blízkosti byly jesle a drobné dárky. V naší zemi se však jednalo o novinku a k velkému rozšíření skrze společenského vrstvy docházelo pozvolna během celého 19. století.
Na vesnicích se vánoční stromečky se začaly objevovat nejdříve u pana učitele, lékárníka či starosty. Děti, zákazníci, služebné či hosté tuto novinu postupně okoukali a zavedli ji i ve svých domech či vesnicích. K opravdovému plošnému rozšíření ale došlo až po 1. světové válce.
Bohužel místo, kde se u nás objevil první vánoční stromeček, zámek Šilboch, si již dnes neprohlédneme. Jeho historie nebyla dlouhá. Ve 2. polovině jej nechal na tzv. Čertově vršku vystavět František Ferdinand Hilbert. O výstavbě zámku koluje řada pověstí, například že jej postavila jediná lidská duše, která se za to nechala upsat ďáblu.
Poslední významnou kapitolou pro zámek bylo období, kdy byl jeho majitelem již zmíněný Jan Karel Liebich. Jeho pozvání k pobytu na Šilbochu často využíval i hudební skladatel Karel Maria von Weber, který pro zde konaný karneval napsal valčík.
Zatímco tradice zdobení vánočního stromečku pevně zakořenila a zůstala dodnes, zámek i jeho blízké okolí zcela zanikli. Zámeček byl v roce 1900 i s přilehlými hospodářskými budovami zbourán. Dokonce i celá skála na Čertově vršku byla srovnána se zemí.
Dodnes se dochovaly jen písemné zprávy, různé legendy a pověsti a také vyobrazení zámku. To poslední pochází z doby těsně před zbořením zámeckého areálu a skály, které museli ustoupit šířící se nové pražské zástavbě. Při procházce v ní je však dodnes možné dohledat další stopy po zaniklém zámku. Je to například název hostince Na Ztracené vartě v ulici Na Vartě.
Zajímavostí je, že v poslední době se šíří nový trend, který vědomě či nevědomě navazuje na původní tradici vánočních stromečků. Ve firmách, v obchodních centrech ale i v některých domácnostech se tak opět objevují stromečky zavěšené špičkou dolů.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , Vánoce , historie , Vánoční strom , tradice, zvyky, svátky
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 1 hodinou
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 2 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
včera
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
včera
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
včera
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
včera
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.
Zdroj: Libor Novák