Víte, kdy a kde byl u nás ozdoben první vánoční stromeček?

Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.

Jak již bylo řečeno, zavěšování ozdob na větve stromů, ať už listnatých či jehličnatých, je starý zvyk, který spadá do časů Keltů a následně Slovanů. Tehdy se zdobení stromů pojilo například s obdobím slunovratu. Jako v mnoha jiných případech, i zde se starší pohanské zvyky promísily se zvyklostmi křesťanství. Vánoční stromky jsou známé již z pozdního středověku. V tomto období se věřilo, že měly ochranitelskou funkci. V některých případech se následně spálily, aby bylo zažehnáno zlo.

Tradice zdobení vánočního stromku umístěného například před radnicí či na náměstí, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) snad již z 15. století. Následně se dostala též do oblasti dnešního Německa. Způsob zdobení vánočního stromečku i jeho umístění se během času proměňovalo.

Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. V těchto dobách byly vánoční stromečky především v domech obchodníků a řemeslníků. Právě díky kontaktu obchodníků se tradice postupně šířila. Stromečky se často zavěšovaly špičkou dolů, především nad štědrovečerním stolem.

K rozšíření tradice ozdobeného vánočného stromečku, který zdobí hlavní či reprezentativní místnost v domě, došlo až během 19. století. Tehdy se stala populárním na celém světě, i u nás.

První vánoční stromeček byl ozdoben na Vánoce roku 1812 v libeňskému zámečku Šilboch, nazývaném též Ztracená varta. Jako vánoční překvapení jej tam nachystal majitel zámku, Jan Karel Liebich, ředitel pražského Stavovského divadla. Tento zvyk nejspíše poznal během svých cest po Německu. Stromeček stál na stole, ozdoben byl ovocem a svíčkami a v blízkosti byly jesle a drobné dárky. V naší zemi se však jednalo o novinku a k velkému rozšíření skrze společenského vrstvy docházelo pozvolna během celého 19. století.

Na vesnicích se vánoční stromečky se začaly objevovat nejdříve u pana učitele, lékárníka či starosty. Děti, zákazníci, služebné či hosté tuto novinu postupně okoukali a zavedli ji i ve svých domech či vesnicích. K opravdovému plošnému rozšíření ale došlo až po 1. světové válce.

Bohužel místo, kde se u nás objevil první vánoční stromeček, zámek Šilboch, si již dnes neprohlédneme. Jeho historie nebyla dlouhá. Ve 2. polovině jej nechal na tzv. Čertově vršku vystavět František Ferdinand Hilbert. O výstavbě zámku koluje řada pověstí, například že jej postavila jediná lidská duše, která se za to nechala upsat ďáblu.

Poslední významnou kapitolou pro zámek bylo období, kdy byl jeho majitelem již zmíněný Jan Karel Liebich. Jeho pozvání k pobytu na Šilbochu často využíval i hudební skladatel Karel Maria von Weber, který pro zde konaný karneval napsal valčík.

Zatímco tradice zdobení vánočního stromečku pevně zakořenila a zůstala dodnes, zámek i jeho blízké okolí zcela zanikli. Zámeček byl v roce 1900 i s přilehlými hospodářskými budovami zbourán. Dokonce i celá skála na Čertově vršku byla srovnána se zemí.

Dodnes se dochovaly jen písemné zprávy, různé legendy a pověsti a také vyobrazení zámku. To poslední pochází z doby těsně před zbořením zámeckého areálu a skály, které museli ustoupit šířící se nové pražské zástavbě. Při procházce v ní je však dodnes možné dohledat další stopy po zaniklém zámku. Je to například název hostince Na Ztracené vartě v ulici Na Vartě.

Zajímavostí je, že v poslední době se šíří nový trend, který vědomě či nevědomě navazuje na původní tradici vánočních stromečků. Ve firmách, v obchodních centrech ale i v některých domácnostech se tak opět objevují stromečky zavěšené špičkou dolů.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky Vánoce historie Vánoční strom tradice, zvyky, svátky

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Ilustrační foto

Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů

Situace kolem výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla vlna nákazy smrtícím hantavirem, nabírá na dramatičnosti. Podle nejnovějších informací nizozemského ministerstva zahraničí opustilo plavidlo na dálkovém britském území Svatá Helena mnohem více lidí, než se původně předpokládalo. Celkem se jedná o zhruba 40 cestujících, kteří se po první tragické události na lodi rozhodli nepokračovat v plavbě a vydali se do svých domovů komerčními lety.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

MV Hondius

MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Výletní loď MV Hondius, která se stala dějištěm tragického propuknutí nákazy hantavirem, aktuálně míří k břehům kanárského přístavu Granadilla de Abona na ostrově Tenerife. Na palubě plavidla bylo doposud potvrzeno osm případů nákazy, přičemž tři lidé této nebezpečné nemoci podlehli. Očekává se, že loď dorazí do cíle v neděli ráno, kde na cestující budou čekat přísná bezpečnostní opatření a zdravotnické týmy připravené k okamžité evakuaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

David Pastrňák (hokejista)

Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů

Stejně jako každý rok i tentokrát realizační tým českého národního týmu vyhlíží příjezd možných reprezentantů z řad legionářů v kanadsko-americké NHL. Mezi těmi, kteří přicházeli v v úvahu, byla největší česká hvězda David Pastrňák, neboť i jemu již skončila v zámoří sezóna poté, co byl jeho Boston vyřazen z bojů o Stanleyův pohár. Tentokrát to ale vypadá, že se realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem bude muset obejít bez jeho služeb. Sám Pastrňák uvedl, že potřebuje po náročné sezóně pauzu. Také je jasné, že Rulík a spol. nebudou moct počítat s dalším hokejistou ze zámoří Radkem Flaksou. Mezitím realizační tým oznámil novou sedmičku hráčů, která dostane příležitost ukázat se na turnaji Euro Hockey Tour ve Švédsku.

včera

včera

Hasiči zasahují u požáru v Českém Švýcarsku.

Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku

Policie pokročila s vyšetřováním požáru, který od uplynulého víkendu likvidují hasiči v národním parku České Švýcarsko. Strážci zákona mají blíže nespecifikované indicie k okolnostem vzniku požáru. Věc se vyšetřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) jmenoval do funkce ombudsmanky Michaelu Kolman, veřejnosti známou také jako zpěvačku Michaelu Noskovou. Ve své nové roli se bude věnovat ochraně práv dětí i dospělých, řešením stížností, které na ministerstvo přicházejí, a zlepšování komunikace mezi veřejností a úřady.

včera

Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

včera

včera

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného

Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.

včera

Hormuzský průliv

Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo

Návštěva íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího v Pekingu, která se uskutečnila jen několik dní před plánovanou cestou amerického prezidenta Donalda Trumpa do čínské metropole, vyvolává otázky o roli Číny jako možného mírového zprostředkovatele. Vzhledem k tomu, že dosavadní diplomatické snahy nedokázaly zajistit trvalý konec války ohrožující globální ekonomiku, hledají Teherán i Washington cestu ven z konfliktu. Čína se díky svým úzkým vazbám na Írán i otevřené lince do Washingtonu jeví jako logický kandidát na tuto roli.

včera

včera

Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?

Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy