Historie zdobení stromů sahá až do pohanských časů. Ostatně právě tento zvyk, doplněný o křesťanské symboly a náplň stál i u zrodu samotné tradice zdobení vánočních stromků. To, jak známe vánoční stromeček, je ale až záležitostí 19. století. U nás se poprvé objevil na zámku Šilboch.
Jak již bylo řečeno, zavěšování ozdob na větve stromů, ať už listnatých či jehličnatých, je starý zvyk, který spadá do časů Keltů a následně Slovanů. Tehdy se zdobení stromů pojilo například s obdobím slunovratu. Jako v mnoha jiných případech, i zde se starší pohanské zvyky promísily se zvyklostmi křesťanství. Vánoční stromky jsou známé již z pozdního středověku. V tomto období se věřilo, že měly ochranitelskou funkci. V některých případech se následně spálily, aby bylo zažehnáno zlo.
Tradice zdobení vánočního stromku umístěného například před radnicí či na náměstí, pochází z Livonska (dnešní Estonsko a Lotyšsko) snad již z 15. století. Následně se dostala též do oblasti dnešního Německa. Způsob zdobení vánočního stromečku i jeho umístění se během času proměňovalo.
Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. V těchto dobách byly vánoční stromečky především v domech obchodníků a řemeslníků. Právě díky kontaktu obchodníků se tradice postupně šířila. Stromečky se často zavěšovaly špičkou dolů, především nad štědrovečerním stolem.
K rozšíření tradice ozdobeného vánočného stromečku, který zdobí hlavní či reprezentativní místnost v domě, došlo až během 19. století. Tehdy se stala populárním na celém světě, i u nás.
První vánoční stromeček byl ozdoben na Vánoce roku 1812 v libeňskému zámečku Šilboch, nazývaném též Ztracená varta. Jako vánoční překvapení jej tam nachystal majitel zámku, Jan Karel Liebich, ředitel pražského Stavovského divadla. Tento zvyk nejspíše poznal během svých cest po Německu. Stromeček stál na stole, ozdoben byl ovocem a svíčkami a v blízkosti byly jesle a drobné dárky. V naší zemi se však jednalo o novinku a k velkému rozšíření skrze společenského vrstvy docházelo pozvolna během celého 19. století.
Na vesnicích se vánoční stromečky se začaly objevovat nejdříve u pana učitele, lékárníka či starosty. Děti, zákazníci, služebné či hosté tuto novinu postupně okoukali a zavedli ji i ve svých domech či vesnicích. K opravdovému plošnému rozšíření ale došlo až po 1. světové válce.
Bohužel místo, kde se u nás objevil první vánoční stromeček, zámek Šilboch, si již dnes neprohlédneme. Jeho historie nebyla dlouhá. Ve 2. polovině jej nechal na tzv. Čertově vršku vystavět František Ferdinand Hilbert. O výstavbě zámku koluje řada pověstí, například že jej postavila jediná lidská duše, která se za to nechala upsat ďáblu.
Poslední významnou kapitolou pro zámek bylo období, kdy byl jeho majitelem již zmíněný Jan Karel Liebich. Jeho pozvání k pobytu na Šilbochu často využíval i hudební skladatel Karel Maria von Weber, který pro zde konaný karneval napsal valčík.
Zatímco tradice zdobení vánočního stromečku pevně zakořenila a zůstala dodnes, zámek i jeho blízké okolí zcela zanikli. Zámeček byl v roce 1900 i s přilehlými hospodářskými budovami zbourán. Dokonce i celá skála na Čertově vršku byla srovnána se zemí.
Dodnes se dochovaly jen písemné zprávy, různé legendy a pověsti a také vyobrazení zámku. To poslední pochází z doby těsně před zbořením zámeckého areálu a skály, které museli ustoupit šířící se nové pražské zástavbě. Při procházce v ní je však dodnes možné dohledat další stopy po zaniklém zámku. Je to například název hostince Na Ztracené vartě v ulici Na Vartě.
Zajímavostí je, že v poslední době se šíří nový trend, který vědomě či nevědomě navazuje na původní tradici vánočních stromečků. Ve firmách, v obchodních centrech ale i v některých domácnostech se tak opět objevují stromečky zavěšené špičkou dolů.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , Vánoce , historie , Vánoční strom , tradice, zvyky, svátky
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 1 hodinou
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 1 hodinou
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 2 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 3 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 4 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 5 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 6 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
včera
Čína může USA pomoci znovuotevřít Hormuzský průliv. Nebude to ale zadarmo
včera
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
včera
Čtou knihy, na palubu chodí po jednom. Jak se žije cestujícím lodi MV Hondius pod hrozbou hantaviru?
Před necelým měsícem vyplouvali s vidinou dobrodružství na cestu k nejvzdálenějším ostrovům světa. Těšili se na pozorování velryb, tučňáků a na úchvatné scenérie ledových plání či zelených kopců. Nyní je však realita pro téměř 150 cestujících na palubě lodi MV Hondius zcela jiná. Místo poznávání přírody tráví dny v izolaci svých kajut na lodi kotvící v Atlantiku a snaží se chránit před nákazou smrtelným virem.
Zdroj: Libor Novák