Je už tradicí tuzemských památkových objektů, ať už ve státní či soukromé sféře, zahájit turistickou sezónu během velikonočních svátků. S tím je často spojena i bohatá velikonoční výzdoba. Kvůli epidemiologické situaci se letos návštěvníci na své oblíbené objekty nedostanou, přesto je tu určitá kompenzace. Na co se těšit?
Po pomyslném zimním spánku obvykle české hrady, zámky, ale také mnohé vily či paláce po celé České republice, s příchodem Velikonoc ožívají. Zmínka o pomyslném zimním spánku je na místě, neboť správci památkových objektů a jejich pracovníci mají během zimy plné ruce práce s úklidem. S nastávajícím jarem je navíc třeba nachystat interiérové trasy a expozice pro novou turistickou sezónu.
Tento jarní ruch je navíc doplněn o mnohdy kreativní komponování tradiční velikonoční výzdoby, která není jen estetickou záležitostí, ale též snahou o seznámení velkých i malých návštěvníků s českými velikonočními tradicemi. Ty se pochopitelně mohou regionálně lišit.
Letošní situace, obdobně jako vloni, tuto snahu zcela neumožnila. Přesto se řada památkových interiérů zkrášlila do velikonočních dekorací. Tu si lidé mohou vychutnat alespoň online, neboť de facto všechny památkové objekty, především hrady a zámky, už dnes disponují poměrně živou sociální propagací, ať už na vlastních stránkách, či Facebooku, Instagramu apod.
Příchod letošních Velikonoc zpestřilo hned několik aprílových žertíků. Například zámek Červená Lhota měl být na své proslulé červené fasádě dozdoben bílými motivy na způsob výzdoby malovaných kraslic.
Pojďme se podívat, na co se obecně na našich oblíbených hradech a zámcích můžeme těšit. Stránky památkových objektů na sociálních sítích zaplňují především povedené dekorace spojené s barvenými vajíčky, pečenými dobrotami především v podobě beránků, ale také umně udělané sváteční ubrusy a jiné maličkosti pro potěšení lidského oka. Mezi ně patří především bohatá květinová aranžmá například z tulipánů.
Velikonoční tradice, jak je známe dnes, se ustálily a v mnohém modifikovaly, především během 19. století. Jejich vliv byl patrný jak na venkově, ve zdejším lidovém tvoření, tak také na panských sídlech. Nezapomínejme, že i zde kromě panstva žilo služebnictvo, které často do práce na zámku docházelo z blízkého městečka či vsi.
Na hradech a zámcích tak dnes můžeme najít kombinovanou prezentaci obou oblastí. Nejde ale jen o zmíněnou dekoraci a symboliku, ale také o to, jak se lidé v této velikonoční době chovali. Přípravné období začínalo Popeleční středou a končilo Zeleným čtvrtkem. Dobře známý je především velikonoční, respektive předvelikonoční půst. Postní doba trvala čtyřicet dnů.
A na co se lidé mohli na Velikonoce těšit? Stejně jako tehdy, i dnes si jen těžko dovedeme představit Velikonoce bez velikonočního beránka. Ten symbolizoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. V křesťanství byl symbolem Ježíše Krista, protože byl obětním beránkem za spásu světa. Symbolizoval také příchod jara. V minulosti mohl představovat jak maso, tak pečivo.
Zdobená vejce či kraslice se pak používala téměř při všech jarních obřadech. Jednalo se o symbol života, plodnosti a vděku. Vedle výzdoby byla vajíčka při velikonočních svátcích i důležitou součástí jídelníčku, která přišla na řadu po skončení půstu.
Důležitou součástí Velikonoc, dnes především v zámoří, je velikonoční zajíček. V minulosti se objevoval jak ve formě jídla, tedy coby pečený, dodnes přežívá především jako dekorace. Je vnímán jako symbol plodnosti, života a štěstí. V křesťanském náboženském ztvárnění jej najdeme jako symbol chudého, skromného a pokorného. Býval znázorňován jako bílý zajíc u nohou Panny Marie, kde představoval symbol vítězství čistoty nad tělesným pokušením.
Zatímco do období Velikonoc byla prostřená tabule, ať už na venkově, tak na zámku, chudá, například jen v podobě ryb či bramborového těsta ve tvaru ryby, po konci půstu zaplnily stoly mnohé velikonoční speciality. Během prohlídek velikonočně dekorovaných zámeckých jídelen tak můžeme vidět například lahůdky jako velikonoční nádivku, mazanec, Jidáše či Pučálky.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , tradice, zvyky, svátky , Velikonoce
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Blinken poradil Netanjahuovi, co by měl udělat po smrti Sinvára
před 58 minutami
Rusko se bouří proti nové základně NATO. Kritizuje Německo, Washington i Brusel
před 1 hodinou
Vyslání severokorejských vojáků na Ukrajinu je důkazem zoufalství, míní Finsko
před 1 hodinou
Izraelská armáda zabila nástupce vůdce Hizballáhu Nasralláha
před 3 hodinami
Nástup zimního počasí už na konci října? Meteorologové řekli, zda může sněžit
včera
Namočili se i princové? V kauze rappera Diddyho zazněla jména Harryho a Williama
včera
Slovenskou politikou otřásá smír s Babišem. Šutaj Eštok je v ohrožení
včera
Vražedné běsnění lékaře na Plzeňsku. Policie oznámila posun ve vyšetřování
včera
Severokorejští vojáci na Ukrajině? Začněte s tím něco dělat, tlačí Zelenskyj na Západ
včera
Evropa se potřebuje spolehnout sama na sebe. Washington nemusí přispěchat na pomoc
včera
Nový Zéland baví internet. Omezil objímání
včera
BRICS: Ramaphos označil Rusko za cenného spojence a přítele. Módí vyzval k míru na Ukrajině
včera
OSN spočítala, kolik lidí kvůli válce uteklo z Ukrajiny
včera
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
včera
Opičí neštovice už jsou u českých hranic. Německo potvrdilo první případ
včera
Jurečka chystá zásadní změny. Chcete dávky? Doložte příjmy i majetek
včera
Jižní Korea zvažuje, že vyšle vojáky na Ukrajinu
včera
Vražda na Tachovsku se poprvé řešila u soudu. Obviněný míří do vazby
včera
Uniklé dokumenty ukazují, jak měl Izrael zaútočit na Írán. Zjišťovali jsme podrobnosti
včera
Izraelské letectvo popírá útok na univerzitní nemocnici v Libanonu
Izraelské letectvo provedlo v pondělí večer úder na cíl Hizballáhu poblíž Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího v libanonském Bejrútu. Izraelská armáda uvedla, že samotná nemocnice nebyla cílem útoku. Informace přinesl deník Times of Israel.
Zdroj: Libor Novák