Božena Němcová je známou autorkou pohádek nebo proslulého díla Babička. Nejenom v této knize však spisovatelka vylíčila každodenní život lidí na vesnici. Božena Němcová rovněž napsala několik etnografických (neboli národopisných) článků, ve kterých mimo jiné popsala velikonoční svátky v lidové kultuře 19. století. To nám dává možnost nahlédnout do minulosti a zjistit, jak lidé tehdy vnímali a slavili Velikonoce.
Velikonoce patřily v minulosti k nejoblíbenějším a nejdůležitějším svátkům roku. Tento vůbec nejvýznamnější křesťanský svátek (kdy je připomínán poslední týden v životě Ježíše Krista, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání) se zároveň pojil s lidovými oslavami souvisejícími s příchodem jara. Z pera Boženy Němcové se dochoval popis všech těchto aspektů v lidové kultuře.
Dne 28. dubna 1846 vyšel článek Boženy Němcové v příloze Pražských novin, v České včele, ve kterém uvedla své vzpomínky na velikonoční svátky. Tyto vzpomínky představují autentická svědectví o starých velikonočních zvycích a pověrách dodržovaných v tzv. pašijovém (neboli svatém) týdnu. Spisovatelka si například pamatovala tradici svěcení a pojídání kočiček, kterou vylíčila takto: „Na Květnou neděli bylo svěcení kočiček; když jsme přišli z kostela, zavolala nás babička k sobě, ulomila z proutku každému po třech kočičkách, a ty jsme museli chtěj nechtěj sníst, aby nás po celý rok v krku nebolelo.“ Dříve lidé posvěcené kočičky o Květné neděli skutečně jako ochranu proti bolesti v krku polykali. Aby nebyl nemocný dobytek, do krmiva se mu také tyto posvěcené jehnědy přidávaly. Větvičky kočiček se v tento den měly nosit také na hřbitov, aby chránily duše mrtvých předků. V některých krajích se tradičně požehnané větvičky připevňovaly na vrata chléva nebo obytné budovy. Proč? To aby bylo stavení uchráněno před úderem blesku nebo škodlivými kouzly čarodějnic. Žehnání větviček je z našeho prostředí doloženo písemnými prameny již z dob středověku.
Ze stejného článku můžeme zjistit, jak vypadal typický pokrm o Zeleném čtvrtku. Božena Němcová zmínila tradiční snídani, a to jidáše, tedy zvláštní obřadní pečivo ze sladkého kynutého těsta, které svým tvarem smyčky připomínalo provaz, na kterém se oběsil Jidáš po zradě Ježíše. Jak Němcová napsala: „Na Zelený čtvrtek nebyla obyčejná snídaně. Když jsme byli ustrojeni, poručila matka, abych vzala jidášky, sama pak nesla talíř s medem. Nejdříve dostal otec jidáška s medem, potom děti od nejmenšího, až to na mně došlo, pak děvečky a naposled si vzala matka sama.“ Tento zvyk zařadila Němcová i do svého nejslavnějšího díla Babička. Spisovatelka zaznamenala, že se jidáše podávaly s medem. Ten hrál o Zeleném čtvrtku důležitou roli. Dle staré lidové víry totiž měla konzumace medu v tento den ochránit člověka před hadím uštknutím nebo vosím bodnutím.
Velký pátek je jedním z nejvýznamnějších křesťanských svátků, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Proto tento den probíhal v tichu, rozjímání a modlitbách. Naši předci také drželi ten nejpřísnější půst v celém roce, čehož si všimla u své babičky i Božena Němcová. Stařenka nic nejedla od Zeleného čtvrtku až do velikonoční neděle! Půst nemusel být vždy takto přísný, jídelníček však nesměl obsahovat maso ani vejce, mléko a mléčné výrobky, do pokrmů se nepřidával živočišný tuk. Z pera Boženy Němcové pochází také popis tradice ranního rituálního umývání u studánky a modlení pod ovocnými stromy. Tyto rituály měly být zárukou zdraví a úrody.
„Na Boží hod vzala babička k svěcení s sebou do kostela mazanec, víno a vejce. Když to pak domů přinesla, rozkrájelo se svěcené, každý z domácích dostal od obého po kousku a trochu vína. Drůbež a dobytek dostaly zase od obojího jako na vánoce, aby prý byly domu příchylné a hojný užitek dávaly, povídala babička.“ Toto líčení Božího hodu velikonočního (tedy velikonoční neděle) zařadila Božena Němcová do své Babičky. Ve zmíněný den, který je pro křesťany připomínkou zázračného zmrtvýchvstání Ježíše Krista, se skutečně světily v kostele pokrmy a následně se společně pojídaly.
S velikonočním pondělím spisovatelka pochopitelně spojila tradici koledování s pomlázkou. Ve šlehání dívek spletenými vrbovými proutky však nespatřovala rituál související s namlouváním či oslavou plodnosti, ale spíše ochranu před tím, „aby blechy neštípaly“. Jako typickou odměnu pro koledníky Božena Němcová uvedla malované vajíčko nebo jablíčko.
15. března 2025 17:00
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Související

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

175 let od narození TGM. Masaryk byl velkým bojovníkem za práva žen
historie , Božena Němcová , Velikonoce , tradice, zvyky, svátky
Aktuálně se děje
před 46 minutami

Tipsport extraliga: Sparta v play-off porazila Třinec 2:1
před 1 hodinou

Trumpa administrativa ignorovala soudní příkaz. Je nám to jedno, vzkazuje
před 2 hodinami

Kyjev varuje EU: Bez dohody o obchodu budete čelit následkům
před 5 hodinami

Jaro je v rozpuku. Meteorologové upozorňují alergiky na vývoj pylové zátěže
před 6 hodinami

Policie zadržela uprchlého soudce Kafku. Dostal se jen do Chorvatska
před 6 hodinami

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR
před 7 hodinami

Kanada a Francie spojily síly. Carney a Macron se postavili Trumpově obchodní válce
před 8 hodinami

Evropští giganti tlačí na von der Leyenovou. Vidí šanci, jak využít nevyzpytatelnost Trumpa
před 8 hodinami

USA mají problém. Evropu žádají o pomoc
před 9 hodinami

EU dnes bude hledat cesty, jak dosáhnout konce války. Putin ve skutečnosti nechce mír, zaznívá od lídrů
před 10 hodinami

Trump rozhodne o budoucnosti evropských sankcí proti Rusku
před 11 hodinami

Ztracení, ale nezapomenutí. Jak Ukrajinci hledají zmizelé ve válce pomocí umělé inteligence a odhodlaných rodin
před 12 hodinami

Moskva couvá. V rámci dohody umožní rozmístění pozorovatelů na Ukrajině
před 12 hodinami

Saúdská Arábie: Proč se stala klíčovou zemí v jednáních o konci války na Ukrajině?
před 13 hodinami

Chceme zjistit, zda můžeme válku ukončit. Trump prozradil, o čem chce mluvit s Putinem
před 13 hodinami

V úterý budu mluvit s Putinem, oznámil Trump
před 14 hodinami

„Všechno je ztraceno.“ Ukrajinští vojáci popisují ústup z Kurské oblasti jako scénu z hororu
před 15 hodinami

Počasí na týden: Meteorologové slibují poslední závan zimy. Bude krátký
včera

V Lidlu se zamysleli a vymysleli něco netradičního. O úspěchu rozhodnou lidé
včera
S navrátilcem Schickem, ale bez nováčků. Hašek zveřejnil nominaci na úvod kvalifikace
Koncem března začne kvalifikace na fotbalové mistrovství světa, které se v roce 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku, a proto reprezentační trenér Ivan Hašek zveřejnil nominaci pro úvodní kvalifikační duely s Faerskými ostrovy a Gibraltarem. V ní se po návratu po zdravotních potížích opět objevuje jedna z největších opor, útočník Patrik Schick, i další uzdravení reprezentanti Michal Sadílek a David Jurásek. Realizační tým se tentokrát obejde bez jediného nováčka v kádru.
Zdroj: David Holub