Vánoční ozdoby. Kdy se poprvé objevily na stromečku?

Vůbec první historicky doložený vánoční stromeček byl u nás ozdoben až na počátku 19. století, a to roku 1812 u ředitele Stavovského divadla Jana Karla Liebicha. V tomto období se stromečky věšely ke stropu tak, aby špičkou směřovaly dolů. K ozdobení se používaly barevné stužky, sušené ovoce, perníčky a jiné cukroví. Zmínka o svíčkách na vánočním stromečku pochází z našeho území z roku 1860.

Stejně jako není dlouhá historie vánočních stromečků, tak je tomu také u vánočních ozdob. Běžnou součástí Vánoc se staly až v průběhu 20. století. Byly velmi drahým zbožím, a proto se používaly dlouhá léta. To je značný rozdíl oproti dnešku, kdy i zdobení vánočního stromečku podléhá módním trendům.

První písemné zprávy o vánočních ozdobách pocházejí z oblasti Alsaska z 16. a 17. století. V účtech alsaských obchodníků z let 1597 až 1669 bychom našli zmínky o tehdejším materiálu na výrobu ozdob, a to o jablkách, papíru, nitích a pečivu.

Také u nás tvořilo první vánoční ozdoby na počátku 19. století ovoce. To se doplňovalo třeba ořechy, které se někdy natíraly stříbrnou nebo zlatou barvou, obalovaly se do lesklého či barevného papíru. Tak se vlastně vyráběly první vánoční ozdoby. Na vánoční stromeček se také peklo zvláštní cukroví z marcipánu, který se dobarvoval růžovou vodou. Připravovalo se i tzv. tragantové cukroví, do něhož se přidávaly rostlinné pryskyřice. Vyrábělo se buď v ruce, nebo pomocí zvláštních formiček. Hotové ozdoby se sušily a malovaly. Z tragantu se vyráběly zvonečky nebo postavičky andílků. Používaly se i jedlé ozdoby – třeba pralinky v pestrobarevných nebo zářivých papírcích, které se věšely na větve stromečku. Někdy se pralinky nahrazovaly obyčejnými dřevěnými kostičkami. Takovéto ozdobičky byly běžné od konce 19. století do 30. let 20. století.

Častým materiálem k výrobě vánočních ozdob byl vosk. Zejména v německém prostředí byli ve druhé polovině 19. století oblíbení voskoví andělíčci s vatovými, dřevěnými nebo kovovými doplňky. Také se jim dobarvovaly obličeje a strojili se do šatů. Z vaty se vyráběli sněhuláci, šašci, děti na sáňkách nebo muži na lyžích. Takovéto ozdobičky se doplňovaly krepovým papírem, třpytivými papírovými hvězdičkami nebo textilem, stromečky se jimi o Vánocích zdobily ještě ve 20. letech 20. století.

Pro výrobu vánočních ozdob se využíval často obyčejný a snadno dostupný papír. Od 80. let 19. století se rozšířily ozdoby z tzv. drážďanské lepenky, které představovaly luxusní zboží. Vyráběly se tak, že se lepenka vytvarovala ve formě. Tak vznikla polovina figurky, která se následně spojila klihem s druhou polovinou. Výsledný předmět se potáhl tenkou kovovou barevnou folií. Na první pohled tedy není patrné, že jsou to papírové ozdoby. Z papírové hmoty zvané papírmaš se zhotovovaly ozdoby ve tvaru ořechů, ovoce nebo šišek, které se obarvovaly.

Od 70. let 19. století se začaly prodávat vánoční ozdoby ze stříbrných a zlatých drátků. Ty jsou známé pod označením lametové ozdoby a místem jejich vzniku je Norimberk. Z tohoto vánočního sortimentu jsou proslulé zejména drátkované hvězdičky a komety. Na počátku 20. století se rozšířily po celém světě.

Ve 30. letech minulého století se rozšířily dřevěné vánoční ozdoby, které vynikaly výborným uměleckým zpracováním. Tyto ozdoby vyráběly většinou firmy spolu s hračkami. Zhruba ve stejné době byly oblíbené ozdoby cínové, malované zářivými barvami.

Výroba vánočních ozdob reagovala na první i druhou světovou válku, kdy se na stromečku objevily ponorky, válečné letouny, císařské podobizny nebo svastika.

Nejstarší skleněné vánoční ozdoby se dostaly na trh v polovině 19. století, nedílnou součástí Vánoc se však staly mnohem později. První skleněné vánoční koule se vyráběly ve 30. letech 19. století. Takové ozdoby se začaly produkovat v Německu a brzy se rozšířily po celé Evropě, na konci 19. století i do Ameriky. Na našem území se skleněné vánoční ozdoby začaly prodávat zejména na počátku 20. století, kdy je nabízely především malé domácí dílny na Jablonecku nebo v Podkrkonoší. Výrobky se barvily speciálním leskem z rybích šupin.