Mezi oblíbené lidové slavnosti se v minulosti řadil masopust, nazývaný třeba také jako fašank. Písemnými prameny je doložen již z období 13. století, jeho původ lze hledat ve starých pohanských oslavách spojených s odchodem zimy a příchodem jara. Masopustní veselí se neslo ve znamení zábavy, dobrého jídla a pití i specifických zvyků či průvodů masek. Mnohé tradice přetrvaly dodnes.
Masopust, to je doba mezi vánočními svátky a předvelikonočním půstem. V užším slova smyslu se jedná o třídenní veselí před Popeleční středou, tedy masopustní neděli, pondělí a úterý. Těmto dnům se také říká ostatky, fašank nebo třeba voračky. Masopustní oslavy mají svůj základ v prastarých pohanských rituálech spojených s koncem zimy a příchodem jara, kdy byla vyzdvihována plodnost přírody i člověka.
Jak již název napovídá, masopust se oslavoval před půstem, a to před čtyřicet dní dlouhou předvelikonoční postní dobou. Není tedy divu, že před časem přísného odříkání si lidé dopřávali dobrého jídla a pití. Na tzv. tučný čtvrtek, kterému se v některých krajích říkalo také tučňák, se pořádaly zabijačky s bohatou hostinou. Té se zpravidla účastnila celá ves. V tento den se měl každý vydatně najíst a napít, aby měl sílu na celý rok. Podávané pokrmy bývaly velice tučné. Jedly se smažené koblihy a vdolky ozdobené marmeládou a tvarohem, samozřejmostí byly také zabijačkové pochoutky, tedy jelítka, jitrnice, klobásy nebo škvarky. V neděli a pondělí se chodilo do hospod k muzice. Někde se tančilo i na návsích, a to klidně až do rozednění.
Masopustní úterý se neslo ve znamení maškarních průvodů. Masky chodily od stavení ke stavení, kde tančily, zpívaly a hodovaly. Bývalo zvykem maškary obdarovávat něčím dobrým na zub, hltem pálenky nebo i drobným finančním příspěvkem, který se mnohdy následně využíval na dobročinné účely. Masopustní radovánky ukončovala půlnoc, kdy se pohřbívala basa, klisna nebo medvěd – to podle regionálních zvyklostí. Po půlnoci nastal první postní den, Popeleční středa, kdy již platil zákaz hodování a tancování. Pokud by toto nepsané pravidlo někdo porušil, dle lidové víry by si ho odnesl čert.
Jaké byly typické masopustní masky, to záleželo na krajových zvyklostech. Snad v žádném průvodu však nechyběl medvěd, kterého vedl na řetězu medvědář. Někde se člověk oblékal do skutečné medvědí kožešiny, častěji si na sebe ovšem brával suchou hrachovinu. Ta se pak využívala k nejrůznějším lidovým magickým praktikám s cílem zajistit především dobrou úrodu a užitek z domácích zvířat. Tento zvyk ostatně zaznamenala Božena Němcová ve své Babičce: „Poslední den masopustu přišly ještě s velikým povykem maškary, v čele sám Masopust; byl celý ověšen hrachovinou jako medvěd. V každém stavení utrhly z něho hospodyně kousek a schovaly. Ten kousek hrachoviny dávaly husám do hnízd, když je nasazovaly, aby prý dobře seděly.“
Dále se v průvodu objevovala postava Žida, kominíka, báby s nůší nebo jezdce na koni. Židé bývali ozdobeni barevnými pentlemi, umělými květinami, kožešinami i ptačími pery. Jejich typický doplněk představovala tzv. ježovice, zvláštní hůl potažená ježčí kůží. Jednalo se o falický symbol upozorňující na plodnost. Kominík s sebou v průvodu v některých krajích kromě štětky na čištění komínů nosil žebřík, který využíval při hraných scénkách, kdy pomocí něj třeba lezl ostatním na záda. Kolemjdoucí trápil také tím, že jim barvil obličej sazemi. Bába s nůší, to byla postava muže v koši na záda bez dna, ke kterému se vpředu připevnila loutka stařeny. Podobným způsobem se vyráběla maska jezdce na koni – také kůň byl hadrovou atrapou.
Kromě těchto maškar se do masopustního průvodu zapojovali také slamění muži s vysokými špičatými barevnými klobouky, masky Turků nebo ženich s nevěstou. Za nevěstu však chodíval muž v přestrojení, v dřívějších dobách bylo totiž nepřípustné, aby se masopustního průvodu zúčastnily ženy.
Související
OBRAZEM: Povedl se? Masopust v Nákří opět potvrdil svou jedinečnost a originalitu
Masopusty i v roce 2023 pořádá mnoho měst a obcí
Masopustní průvod , tradice, zvyky, svátky , historie
Aktuálně se děje
včera
Švédsko zkouší nemožné? Školy dostanou úkol, jde o zdraví
včera
Fialovi se nelíbí slovenský smír s Babišem ohledně evidence u StB
včera
Izrael odhalil několik špionů svého úhlavního nepřítele
včera
Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc
včera
Slovensko se dohodlo s Babišem, že je ve svazcích StB neoprávněně
včera
V Česku se šíří respirační infekce. Případů je více u dětí či seniorů
včera
Platy politiků v roce 2025: Přes sto tisíc má jistých každý. Návrh počítá s novinkou
včera
SAE chtějí dosáhnout míru na Ukrajině. Podporou Putina
včera
Lidé v Pásmu Gazy zoufale potřebují lékařskou péči. WHO chystá evakuaci
včera
Biden podle Lavrova lže
včera
Moldavsko na rozcestí. Ostře sledované referendum vyústilo v extrémně těsný výsledek
včera
Izrael zdevastoval v Libanonu pozorovatelnu OSN. Buldozerem ji srovnal se zemí
včera
Zelenskyj: Nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině zasáhne celý svět
včera
Víkendové vraždě na Tachovsku předcházel zdánlivě malicherný spor
včera
Co bude po Putinovi? Julia Navalná chce v Rusku kandidovat na prezidentku
včera
Hrozí významná eskalace, reaguje Rutte na zprávy o Severokorejcích
včera
RECENZE: Hřebejkův Výjimečný stav staví humor na problematické nadsázce
včera
Vrať, co jsi ukradl. S nemocným Karlem III. neměli v Austrálii slitování
včera
Izrael přednesl podmínky pro ukončení války v Libanonu
včera
Zemřel duchovní Gülen, jehož Erdogan vinil z pokusu o převrat v Turecku
Ve věku 83 let zemřel pronásledovaný turecký duchovní Fethullah Gülen, jehož turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vinil z účasti na pokusu o puč v roce 2016. O smrti islámského duchovní informují světová média v čele s BBC.
Zdroj: Lucie Podzimková