Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.
Časopis Time citoval ze zmíněného oznámení premiérky Dánska ekonomické odhady možných příjmů. Oficiální odhad vlády naznačuje, že zrušení státního svátku by vygenerovalo až 3 miliardy dánských korun. Pravdou ale je, že dánská vláda přijetím tohoto plánu doufá, že dodatečné daňové příjmy ze zrušení jednoho státního svátku pomohou dosáhnout dlouhodobého cíle obranného vojenského paktu NATO, totiž utrácet 2 % HDP vlastní země na obranu. V roce 2022 činil rozpočet na obranu Dánska 27,1 miliardy dánských korun (3,9 miliardy dolarů), tedy přibližně 1 % HDP. V prosinci loňského roku tamní vláda přislíbila dalších 300 milionů dánských korun na vojenskou pomoc na podporu válečného úsilí Ukrajiny.
I v tuzemsku se objevily úvahy o tom, že rušení státních svátků by mohlo najít potřebné peníze. Podle jedné z úvah, vydané na serveru Kurzy.cz, může prý česká vláda zrušením dvou svátků získat do rozpočtů zhruba 18 miliard korun, což by jí letos, jak dodává Lukáš Kovanda, autor zmíněného textu, umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení. Server EuroZprávy.cz proto oslovil analytiky s otázkou, zda by opravdu zrušení některých státních svátků, přineslo do rozpočtu potřebné příjmy.
„Zrušení některých státních svátků sice může na první pohled vypadat jako zázračné řešení nedostatku peněz ve státním rozpočtu, avšak reálný efekt takového kroku je spíše sporný, a to hned z několika důvodů,“ odpověděl serveru EuroZprávy.cz Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Podle něj totiž ekonomika ani ve svátek nespí. „To samo o sobě samozřejmě není nijak překvapivé, protože i v těchto volných dnech fungují firmy – vyrábějí (nejenom) automobilky, prodávají (většinou) i obchody, otevřeny jsou restaurace, hotely a turistické atrakce, v nichž se utrácí možná ještě více, než v běžný den… a tedy i v této – pro někoho době volna – vzniká přidaná hodnota, kterou reprezentuje HDP, a z níž se následně odvádějí daně,“ vysvětluje Petr Dufek. Když vezmeme v úvahu to, že jeden pracovní den odpovídá 0,4 % HDP, jak se v nedávné době hojně prezentovalo, tak můžeme podle Petra Dufka dojít k velmi „překvapivému“ zjištění, a sice, že celý výkon ekonomiky (HDP) vznikne už během 250 dnů roku. Zbývajících 115 dnů v běžném roce, mezi něž patří víkendy a svátky, se už podle této úvahy neděje pravděpodobně vůbec nic. A pokud tomu opravdu uvěříme, pak ony čtyři desetiny budou odpovídat 27 miliardám korun HDP, respektive 9 miliardám korun na daních.
Je nutné si ale uvědomit, že výše popsaná úvaha je teorie. „Nikdo snad nedokáže přesně vypočítat, kolik by zrušení jednoho státního svátku mohlo přinést státnímu rozpočtu. Je však na první pohled zřejmé, že to bude rozhodně mnohem méně, než by odpovídalo 0,4 % HDP,“ konstatoval pro server EuroZprávy.cz Petr Dufek. Je to podle něj už třeba proto, že v onen den navíc by spousta lidí s fixní měsíční mzdou vlastně pracovala zdarma.
„Naproti tomu ti, kdo ve svátek obvykle pracovali, by přišli o mzdový ‘sváteční’ příplatek a rozpočet pak o dodatečně vybrané daně. Zdravotnický systém by možná takto ušetřil za mzdové příplatky, ale zase by vydal více za běžnou činnost atp. Pokračovat můžeme dále, jak moc jinak bychom se v tento den stravovali a odváděli DPH, nebo třeba méně či více cestovali, chodili k holiči… Variant změn chování bychom si mohli představit tolik, že by se do nějakého důvěryhodnějšího výpočtu ani nevešly. Jedinou jistotou, kterou by takové řešení mohlo přinést by asi byla jen naštvanost těch, kteří by o den volna přišly,“ uzavřel pro server EuroZprávy.cz.
Nezbývá než konstatovat, že místo úvah o tom, zda zrušit státní svátek, ve kterém lidé méně nakupují, je třeba hledat skutečné úspory. Po posledních parlamentních volbách měla nově vznikající koaliční vláda plány, které naznačovaly úspory až ve výši 100 miliard. „Věřím, že kde je vůle, tam je i cesta. Vláda ale bude mít nezáviděníhodnou situaci,“ už v roce 2021 přes pro veřejné úspory slibná čísla varovala tehdejší předsedkyně Národní rozpočtové rady a nynější viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
1. května 2025 10:01
Televizní poplatky od dnešního dne rostou. Statisíce domácností je budou hradit nově
Související

Trump způsobil největší ekonomickou ránu za 50 let. Jeho obchodní válka je ale obrovskou šancí pro Evropu

Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček
Ekonomika , státní rozpočet , tradice, zvyky, svátky , veřejné finance , dánsko , Mette Frederiksenová , Lukáš Kovanda , CZK , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 44 minutami

Policie ozbrojeného muže v Praze nenašla. Na služebně skončila oznamovatelka
před 1 hodinou

Bouřlivé počasí zasáhne Česko. Meteorologové upravili výstrahu
před 2 hodinami

Útok, který otřásl Kanadou. Případ z Vancouveru ukázal, co představuje největší hrozbu
před 3 hodinami

Českou reprezentaci posílilo pět finalistů extraligy. Je mezi nimi jeden mistr z Brna
před 3 hodinami

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence
před 4 hodinami

Počasí: Meteorologové varují před dnešními bouřkami. Hrozí supercely
před 4 hodinami

Nouzové přistání v Praze. Pilot hlásil problémy s tlakem na palubě
před 6 hodinami

Počasí přinese o víkendu do Česka bouřky, déšť a silný vítr
včera

Blackout může nastat kdekoliv a kdykoliv. Jak se mohou zhroutit energetické systémy po celém světě?
včera

Po vzoru Ruska? Americká armáda chystá vojenskou přehlídku, na Trumpovy narozeniny
včera

Trump představil návrh rozpočtu na rok 2026
včera

Okamžitě zemře až 125 milionů lidí. Co by způsobila válka Pákistánu a Indie?
včera

Merz narazil na nečekaný problém. Musí se vypořádat s Polskem
včera

Kauza Signalgate pokračuje. Člen Trumpova kabinetu používal méně zabezpečenou verzi aplikace Signal
včera

Německá tajná služba označila stranu AfD za krajně pravicovou a extremistickou
včera

Zemřel operetní a muzikálový zpěvák a herec Karel Bláha
včera

Co se děje v Bílém domě: Waltz do OSN nechtěl, Trump ho vyhodil, aby zabránil škodám
včera

TikTok dostal obří pokutu půl miliardy eur. Posílal data evropských uživatelů do Číny
včera

Počasí: Česko zasáhnou bouřky, varují meteorologové
včera
Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší
Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.
Zdroj: Libor Novák