Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu

Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.

Časopis Time citoval ze zmíněného oznámení premiérky Dánska ekonomické odhady možných příjmů. Oficiální odhad vlády naznačuje, že zrušení státního svátku by vygenerovalo až 3 miliardy dánských korun. Pravdou ale je, že dánská vláda přijetím tohoto plánu doufá, že dodatečné daňové příjmy ze zrušení jednoho státního svátku pomohou dosáhnout dlouhodobého cíle obranného vojenského paktu NATO, totiž utrácet 2 % HDP vlastní země na obranu. V roce 2022 činil rozpočet na obranu Dánska 27,1 miliardy dánských korun (3,9 miliardy dolarů), tedy přibližně 1 % HDP. V prosinci loňského roku tamní vláda přislíbila dalších 300 milionů dánských korun na vojenskou pomoc na podporu válečného úsilí Ukrajiny.

I v tuzemsku se objevily úvahy o tom, že rušení státních svátků by mohlo najít potřebné peníze. Podle jedné z úvah, vydané na serveru Kurzy.cz, může prý česká vláda zrušením dvou svátků získat do rozpočtů zhruba 18 miliard korun, což by jí letos, jak dodává Lukáš Kovanda, autor zmíněného textu, umožnilo důchodcům řádně navýšit penze v rámci mimořádné valorizace bez dalšího zadlužení. Server EuroZprávy.cz proto oslovil analytiky s otázkou, zda by opravdu zrušení některých státních svátků, přineslo do rozpočtu potřebné příjmy. 

„Zrušení některých státních svátků sice může na první pohled vypadat jako zázračné řešení nedostatku peněz ve státním rozpočtu, avšak reálný efekt takového kroku je spíše sporný, a to hned z několika důvodů,“ odpověděl serveru EuroZprávy.cz Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

Doporučené články

Podle něj totiž ekonomika ani ve svátek nespí. „To samo o sobě samozřejmě není nijak překvapivé, protože i v těchto volných dnech fungují firmy – vyrábějí (nejenom) automobilky, prodávají (většinou) i obchody, otevřeny jsou restaurace, hotely a turistické atrakce, v nichž se utrácí možná ještě více, než v běžný den… a tedy i v této – pro někoho době volna – vzniká přidaná hodnota, kterou reprezentuje HDP, a z níž se následně odvádějí daně,“ vysvětluje Petr Dufek. Když vezmeme v úvahu to, že jeden pracovní den odpovídá 0,4 % HDP, jak se v nedávné době hojně prezentovalo, tak můžeme podle Petra Dufka dojít k velmi „překvapivému“ zjištění, a sice, že celý výkon ekonomiky (HDP) vznikne už během 250 dnů roku. Zbývajících 115 dnů v běžném roce, mezi něž patří víkendy a svátky, se už podle této úvahy neděje pravděpodobně vůbec nic. A pokud tomu opravdu uvěříme, pak ony čtyři desetiny budou odpovídat 27 miliardám korun HDP, respektive 9 miliardám korun na daních. 

Je nutné si ale uvědomit, že výše popsaná úvaha je teorie. „Nikdo snad nedokáže přesně vypočítat, kolik by zrušení jednoho státního svátku mohlo přinést státnímu rozpočtu. Je však na první pohled zřejmé, že to bude rozhodně mnohem méně, než by odpovídalo 0,4 % HDP,“ konstatoval pro server EuroZprávy.cz Petr Dufek. Je to podle něj už třeba proto, že v onen den navíc by spousta lidí s fixní měsíční mzdou vlastně pracovala zdarma. 

„Naproti tomu ti, kdo ve svátek obvykle pracovali, by přišli o mzdový ‘sváteční’ příplatek a rozpočet pak o dodatečně vybrané daně. Zdravotnický systém by možná takto ušetřil za mzdové příplatky, ale zase by vydal více za běžnou činnost atp. Pokračovat můžeme dále, jak moc jinak bychom se v tento den stravovali a odváděli DPH, nebo třeba méně či více cestovali, chodili k holiči… Variant změn chování bychom si mohli představit tolik, že by se do nějakého důvěryhodnějšího výpočtu ani nevešly. Jedinou jistotou, kterou by takové řešení mohlo přinést by asi byla jen naštvanost těch, kteří by o den volna přišly,“ uzavřel pro server EuroZprávy.cz.

Nezbývá než konstatovat, že místo úvah o tom, zda zrušit státní svátek, ve kterém lidé méně nakupují, je třeba hledat skutečné úspory. Po posledních parlamentních volbách měla nově vznikající koaliční vláda plány, které naznačovaly úspory až ve výši 100 miliard. „Věřím, že kde je vůle, tam je i cesta. Vláda ale bude mít nezáviděníhodnou situaci,“ už v roce 2021 přes pro veřejné úspory slibná čísla varovala tehdejší předsedkyně Národní rozpočtové rady a nynější viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. 

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika státní rozpočet tradice, zvyky, svátky veřejné finance dánsko Mette Frederiksenová Lukáš Kovanda CZK Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy