PŮVODNÍ ZPRÁVA | Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

Bulhaři od příštího roku podle všeho budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu.

Bulharsko je přitom poměrně chudší než Česká republika, která euro ještě stále nemá. „Česká republika by nepochybně mohla plnit podmínky přijetí eura, pokud by chtěla, ale v naší zemi není politická podpora pro takový krok,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz ekonom Žídek z Masarykovy univerzity. 

Bulharský lev je na euro pevně navázán již po desetiletí, ale země dosud neměla přímý vliv na měnovou politiku eurozóny. „Bulharsko má od roku 1997 kurzový režim, takzvaný měnový výbor, kde je bulharské leva de facto pevně fixováno na nejdříve německou marku a následně na euro. V tomto kurzovém režimu centrální banka vypouští do oběhu leva v případě zvýšení devizových rezerv, a naopak leva stahuje, pokud má rezerv méně,“ přiblížil ekonom. 

Podle něj se dá říct, že v Bulharsku „obíhá euro, které se tváří jako leva“. „Pokud centrální banka a potažmo vláda dodržují pravidla a dělají dobrou hospodářskou politiku, tak je tento režim velmi stabilní, jak je na bulharském příkladu vidět. Ale i tak musí Bulharsko pochopitelně plnit podmínky přijetí do eurozóny,“ upozornil Žídek. 

Česko stále bez eura

Ekonom zhodnotil, že hlavní roli v dosavadním rozhodnutí nepřijmout euro v Česku hraje odpor veřejnosti. Ta se podle něj zejména domnívá, že by euro vedlo ke zdražení, což je „lichá představa“. „Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě říkají, že obyvatelstvo euro nechce. A tomu odpovídá, že politická reprezentace toto téma nevytahuje a žádná z významných politických sil si netroufá mít zavedení eura jako součást volebního programu. Takže jen prezident k přijetí eura vyzývá,“ upřesnil.

Euro podle Žídka přináší pozitiva pro obyvatele i podnikatele. „Obyvatelé by nemuseli směňovat peníze při cestě do zahraničí a tak podobně. Z pohledu podnikatelů – česká ekonomika je velmi otevřená a velmi integrovaná do evropské ekonomiky – tedy primárně do eurozóny. Export dosahuje cca 70 % českého HDP a z toho velká většina směřuje do zemí, kde se platí eurem,“ shrnul. 

„Vývozci dostávají zaplaceno v eurech a čelí kurzovému riziku – tj. změně kurzu od obchodu k plnění. Tyto náklady mohou být velmi vysoké. Zároveň existují obecné transakční náklady na obchodování s eurem a podobně. To vše by s přijetím eura zmizelo,“ doplnil ekonom. 

Hlavním rizikem je vhodnost měnové politiky ECB pro českou ekonomiku, protože by země ztratila možnost nezávislé měnové politiky. „V eurozóně ECB nastavuje jednu úrokovou sazbu – tj. provádí jednu měnovou politiku pro celou oblast – i když jsou země odlišné a mají i různou míru inflace. Zjednodušeně řečeno – pokud je vysoká inflace, tak je potřeba vyšší úroková sazba, a pokud nízká, tak i nízká úroková sazba,“ vysvětlil Žídek. 

„V eurozóně byla situace, že inflace byla od 1 % do 18 % a ECB musela nastavit jen jednu úrokovou sazbu pro všechny – i přesto, že některé země by potřebovaly sazbu nižší a některé vyšší. Je tedy otázkou, jestli by úroková sazba nastavená ECB české ekonomice vyhovovala,“ poznamenal. 

Možnost tuto sazbu ovlivnit by podle něj rámcově odpovídala váze české ekonomiky v rámci eurozóny. „Pravdou je, že politika ECB by pro naši zemi byla asi ve většině období vhodná. Jinou otázkou je, zda je ČNB (Česká národní banka, pozn. red.) schopná dlouhodobě dosahovat svého inflačního cíle v podobě 2 % inflace,“ uvedl ekonom. 

„A já osobně jsem se vždy domníval, že ano, ale poslední inflační situace nebyla z mého pohledu ČNB zvládnutá a inflace byla vyšší než v eurozóně. Můžeme tedy spekulovat, že pokud bychom měli euro, tak by byla v ČR inflace nižší,“ nastínil. 

Závěrem dodal, že by podle něj zavedení eura nevedlo ke zdražování. „Výzkumy v zemích, které zavedly euro, nic takového nepotvrzují a ani si nemyslím, že by samotné euro mělo nějaký podstatný vliv na hospodářský růst. V konečném důsledku je zavedení eura tak jako tak politickým rozhodnutím,“ uzavřel Žídek. 

Související

Petr Pavel

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

Více souvisejících

EUR Libor Žídek Ekonomika CZK Bulharsko zdražování Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy