PŮVODNÍ ZPRÁVA | Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

Bulhaři od příštího roku podle všeho budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu.

Bulharsko je přitom poměrně chudší než Česká republika, která euro ještě stále nemá. „Česká republika by nepochybně mohla plnit podmínky přijetí eura, pokud by chtěla, ale v naší zemi není politická podpora pro takový krok,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz ekonom Žídek z Masarykovy univerzity. 

Bulharský lev je na euro pevně navázán již po desetiletí, ale země dosud neměla přímý vliv na měnovou politiku eurozóny. „Bulharsko má od roku 1997 kurzový režim, takzvaný měnový výbor, kde je bulharské leva de facto pevně fixováno na nejdříve německou marku a následně na euro. V tomto kurzovém režimu centrální banka vypouští do oběhu leva v případě zvýšení devizových rezerv, a naopak leva stahuje, pokud má rezerv méně,“ přiblížil ekonom. 

Podle něj se dá říct, že v Bulharsku „obíhá euro, které se tváří jako leva“. „Pokud centrální banka a potažmo vláda dodržují pravidla a dělají dobrou hospodářskou politiku, tak je tento režim velmi stabilní, jak je na bulharském příkladu vidět. Ale i tak musí Bulharsko pochopitelně plnit podmínky přijetí do eurozóny,“ upozornil Žídek. 

Česko stále bez eura

Ekonom zhodnotil, že hlavní roli v dosavadním rozhodnutí nepřijmout euro v Česku hraje odpor veřejnosti. Ta se podle něj zejména domnívá, že by euro vedlo ke zdražení, což je „lichá představa“. „Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě říkají, že obyvatelstvo euro nechce. A tomu odpovídá, že politická reprezentace toto téma nevytahuje a žádná z významných politických sil si netroufá mít zavedení eura jako součást volebního programu. Takže jen prezident k přijetí eura vyzývá,“ upřesnil.

Euro podle Žídka přináší pozitiva pro obyvatele i podnikatele. „Obyvatelé by nemuseli směňovat peníze při cestě do zahraničí a tak podobně. Z pohledu podnikatelů – česká ekonomika je velmi otevřená a velmi integrovaná do evropské ekonomiky – tedy primárně do eurozóny. Export dosahuje cca 70 % českého HDP a z toho velká většina směřuje do zemí, kde se platí eurem,“ shrnul. 

„Vývozci dostávají zaplaceno v eurech a čelí kurzovému riziku – tj. změně kurzu od obchodu k plnění. Tyto náklady mohou být velmi vysoké. Zároveň existují obecné transakční náklady na obchodování s eurem a podobně. To vše by s přijetím eura zmizelo,“ doplnil ekonom. 

Hlavním rizikem je vhodnost měnové politiky ECB pro českou ekonomiku, protože by země ztratila možnost nezávislé měnové politiky. „V eurozóně ECB nastavuje jednu úrokovou sazbu – tj. provádí jednu měnovou politiku pro celou oblast – i když jsou země odlišné a mají i různou míru inflace. Zjednodušeně řečeno – pokud je vysoká inflace, tak je potřeba vyšší úroková sazba, a pokud nízká, tak i nízká úroková sazba,“ vysvětlil Žídek. 

„V eurozóně byla situace, že inflace byla od 1 % do 18 % a ECB musela nastavit jen jednu úrokovou sazbu pro všechny – i přesto, že některé země by potřebovaly sazbu nižší a některé vyšší. Je tedy otázkou, jestli by úroková sazba nastavená ECB české ekonomice vyhovovala,“ poznamenal. 

Možnost tuto sazbu ovlivnit by podle něj rámcově odpovídala váze české ekonomiky v rámci eurozóny. „Pravdou je, že politika ECB by pro naši zemi byla asi ve většině období vhodná. Jinou otázkou je, zda je ČNB (Česká národní banka, pozn. red.) schopná dlouhodobě dosahovat svého inflačního cíle v podobě 2 % inflace,“ uvedl ekonom. 

„A já osobně jsem se vždy domníval, že ano, ale poslední inflační situace nebyla z mého pohledu ČNB zvládnutá a inflace byla vyšší než v eurozóně. Můžeme tedy spekulovat, že pokud bychom měli euro, tak by byla v ČR inflace nižší,“ nastínil. 

Závěrem dodal, že by podle něj zavedení eura nevedlo ke zdražování. „Výzkumy v zemích, které zavedly euro, nic takového nepotvrzují a ani si nemyslím, že by samotné euro mělo nějaký podstatný vliv na hospodářský růst. V konečném důsledku je zavedení eura tak jako tak politickým rozhodnutím,“ uzavřel Žídek. 

Související

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.
euro, ilustrační fotografie Původní zpráva

Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny

Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak je možné, že Bulharsko vstoupí do eurozóny ještě před Českou republikou. Rovněž bilancoval výhody a nevýhody přijetí eura. Zmínil, že velkou roli při zachovávání koruny hraje národní hrdost.

Více souvisejících

EUR Libor Žídek Ekonomika CZK Bulharsko zdražování Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové

Start vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu Evropské unie ve výši 1,8 bilionu eur skončil fiaskem, které odhalilo rostoucí kritiku uvnitř Komise a oslabilo politickou pozici její šéfky Ursuly von der Leyenové. Její centralizovaný styl řízení vyvolal otevřený odpor uvnitř kolegia komisařů i u poslanců Evropského parlamentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy