PŮVODNÍ ZPRÁVA | Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

Bulhaři od příštího roku podle všeho budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu.

Bulharsko je přitom poměrně chudší než Česká republika, která euro ještě stále nemá. „Česká republika by nepochybně mohla plnit podmínky přijetí eura, pokud by chtěla, ale v naší zemi není politická podpora pro takový krok,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz ekonom Žídek z Masarykovy univerzity. 

Bulharský lev je na euro pevně navázán již po desetiletí, ale země dosud neměla přímý vliv na měnovou politiku eurozóny. „Bulharsko má od roku 1997 kurzový režim, takzvaný měnový výbor, kde je bulharské leva de facto pevně fixováno na nejdříve německou marku a následně na euro. V tomto kurzovém režimu centrální banka vypouští do oběhu leva v případě zvýšení devizových rezerv, a naopak leva stahuje, pokud má rezerv méně,“ přiblížil ekonom. 

Podle něj se dá říct, že v Bulharsku „obíhá euro, které se tváří jako leva“. „Pokud centrální banka a potažmo vláda dodržují pravidla a dělají dobrou hospodářskou politiku, tak je tento režim velmi stabilní, jak je na bulharském příkladu vidět. Ale i tak musí Bulharsko pochopitelně plnit podmínky přijetí do eurozóny,“ upozornil Žídek. 

Česko stále bez eura

Ekonom zhodnotil, že hlavní roli v dosavadním rozhodnutí nepřijmout euro v Česku hraje odpor veřejnosti. Ta se podle něj zejména domnívá, že by euro vedlo ke zdražení, což je „lichá představa“. „Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě říkají, že obyvatelstvo euro nechce. A tomu odpovídá, že politická reprezentace toto téma nevytahuje a žádná z významných politických sil si netroufá mít zavedení eura jako součást volebního programu. Takže jen prezident k přijetí eura vyzývá,“ upřesnil.

Euro podle Žídka přináší pozitiva pro obyvatele i podnikatele. „Obyvatelé by nemuseli směňovat peníze při cestě do zahraničí a tak podobně. Z pohledu podnikatelů – česká ekonomika je velmi otevřená a velmi integrovaná do evropské ekonomiky – tedy primárně do eurozóny. Export dosahuje cca 70 % českého HDP a z toho velká většina směřuje do zemí, kde se platí eurem,“ shrnul. 

„Vývozci dostávají zaplaceno v eurech a čelí kurzovému riziku – tj. změně kurzu od obchodu k plnění. Tyto náklady mohou být velmi vysoké. Zároveň existují obecné transakční náklady na obchodování s eurem a podobně. To vše by s přijetím eura zmizelo,“ doplnil ekonom. 

Hlavním rizikem je vhodnost měnové politiky ECB pro českou ekonomiku, protože by země ztratila možnost nezávislé měnové politiky. „V eurozóně ECB nastavuje jednu úrokovou sazbu – tj. provádí jednu měnovou politiku pro celou oblast – i když jsou země odlišné a mají i různou míru inflace. Zjednodušeně řečeno – pokud je vysoká inflace, tak je potřeba vyšší úroková sazba, a pokud nízká, tak i nízká úroková sazba,“ vysvětlil Žídek. 

„V eurozóně byla situace, že inflace byla od 1 % do 18 % a ECB musela nastavit jen jednu úrokovou sazbu pro všechny – i přesto, že některé země by potřebovaly sazbu nižší a některé vyšší. Je tedy otázkou, jestli by úroková sazba nastavená ECB české ekonomice vyhovovala,“ poznamenal. 

Možnost tuto sazbu ovlivnit by podle něj rámcově odpovídala váze české ekonomiky v rámci eurozóny. „Pravdou je, že politika ECB by pro naši zemi byla asi ve většině období vhodná. Jinou otázkou je, zda je ČNB (Česká národní banka, pozn. red.) schopná dlouhodobě dosahovat svého inflačního cíle v podobě 2 % inflace,“ uvedl ekonom. 

„A já osobně jsem se vždy domníval, že ano, ale poslední inflační situace nebyla z mého pohledu ČNB zvládnutá a inflace byla vyšší než v eurozóně. Můžeme tedy spekulovat, že pokud bychom měli euro, tak by byla v ČR inflace nižší,“ nastínil. 

Závěrem dodal, že by podle něj zavedení eura nevedlo ke zdražování. „Výzkumy v zemích, které zavedly euro, nic takového nepotvrzují a ani si nemyslím, že by samotné euro mělo nějaký podstatný vliv na hospodářský růst. V konečném důsledku je zavedení eura tak jako tak politickým rozhodnutím,“ uzavřel Žídek. 

Související

Zdeněk Hřib Rozhovor

Pirát Hřib pro EZ o euru, školství i koalicích. Má jasno, s kým se spolupracovat nebude

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, zda a za jakých podmínek by si jeho strana dokázala představit spolupráci s hnutím ANO, zhodnotil působení Pirátů ve vládě Petra Fialy a vyjádřil se i k možnosti budoucí koaliční spolupráce. Původně šlo o anketu určenou více stranám, odpověděli však pouze Piráti – i proto dostal jejich předseda prostor k podrobnějšímu představení postojů strany.

Více souvisejících

EUR Libor Žídek Ekonomika CZK Bulharsko zdražování Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 2 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 4 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy