PŮVODNÍ ZPRÁVA | Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

Bulhaři od příštího roku podle všeho budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu.

Bulharsko je přitom poměrně chudší než Česká republika, která euro ještě stále nemá. „Česká republika by nepochybně mohla plnit podmínky přijetí eura, pokud by chtěla, ale v naší zemi není politická podpora pro takový krok,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz ekonom Žídek z Masarykovy univerzity. 

Bulharský lev je na euro pevně navázán již po desetiletí, ale země dosud neměla přímý vliv na měnovou politiku eurozóny. „Bulharsko má od roku 1997 kurzový režim, takzvaný měnový výbor, kde je bulharské leva de facto pevně fixováno na nejdříve německou marku a následně na euro. V tomto kurzovém režimu centrální banka vypouští do oběhu leva v případě zvýšení devizových rezerv, a naopak leva stahuje, pokud má rezerv méně,“ přiblížil ekonom. 

Podle něj se dá říct, že v Bulharsku „obíhá euro, které se tváří jako leva“. „Pokud centrální banka a potažmo vláda dodržují pravidla a dělají dobrou hospodářskou politiku, tak je tento režim velmi stabilní, jak je na bulharském příkladu vidět. Ale i tak musí Bulharsko pochopitelně plnit podmínky přijetí do eurozóny,“ upozornil Žídek. 

Česko stále bez eura

Ekonom zhodnotil, že hlavní roli v dosavadním rozhodnutí nepřijmout euro v Česku hraje odpor veřejnosti. Ta se podle něj zejména domnívá, že by euro vedlo ke zdražení, což je „lichá představa“. „Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě říkají, že obyvatelstvo euro nechce. A tomu odpovídá, že politická reprezentace toto téma nevytahuje a žádná z významných politických sil si netroufá mít zavedení eura jako součást volebního programu. Takže jen prezident k přijetí eura vyzývá,“ upřesnil.

Euro podle Žídka přináší pozitiva pro obyvatele i podnikatele. „Obyvatelé by nemuseli směňovat peníze při cestě do zahraničí a tak podobně. Z pohledu podnikatelů – česká ekonomika je velmi otevřená a velmi integrovaná do evropské ekonomiky – tedy primárně do eurozóny. Export dosahuje cca 70 % českého HDP a z toho velká většina směřuje do zemí, kde se platí eurem,“ shrnul. 

„Vývozci dostávají zaplaceno v eurech a čelí kurzovému riziku – tj. změně kurzu od obchodu k plnění. Tyto náklady mohou být velmi vysoké. Zároveň existují obecné transakční náklady na obchodování s eurem a podobně. To vše by s přijetím eura zmizelo,“ doplnil ekonom. 

Hlavním rizikem je vhodnost měnové politiky ECB pro českou ekonomiku, protože by země ztratila možnost nezávislé měnové politiky. „V eurozóně ECB nastavuje jednu úrokovou sazbu – tj. provádí jednu měnovou politiku pro celou oblast – i když jsou země odlišné a mají i různou míru inflace. Zjednodušeně řečeno – pokud je vysoká inflace, tak je potřeba vyšší úroková sazba, a pokud nízká, tak i nízká úroková sazba,“ vysvětlil Žídek. 

„V eurozóně byla situace, že inflace byla od 1 % do 18 % a ECB musela nastavit jen jednu úrokovou sazbu pro všechny – i přesto, že některé země by potřebovaly sazbu nižší a některé vyšší. Je tedy otázkou, jestli by úroková sazba nastavená ECB české ekonomice vyhovovala,“ poznamenal. 

Možnost tuto sazbu ovlivnit by podle něj rámcově odpovídala váze české ekonomiky v rámci eurozóny. „Pravdou je, že politika ECB by pro naši zemi byla asi ve většině období vhodná. Jinou otázkou je, zda je ČNB (Česká národní banka, pozn. red.) schopná dlouhodobě dosahovat svého inflačního cíle v podobě 2 % inflace,“ uvedl ekonom. 

„A já osobně jsem se vždy domníval, že ano, ale poslední inflační situace nebyla z mého pohledu ČNB zvládnutá a inflace byla vyšší než v eurozóně. Můžeme tedy spekulovat, že pokud bychom měli euro, tak by byla v ČR inflace nižší,“ nastínil. 

Závěrem dodal, že by podle něj zavedení eura nevedlo ke zdražování. „Výzkumy v zemích, které zavedly euro, nic takového nepotvrzují a ani si nemyslím, že by samotné euro mělo nějaký podstatný vliv na hospodářský růst. V konečném důsledku je zavedení eura tak jako tak politickým rozhodnutím,“ uzavřel Žídek. 

Související

Petr Pavel

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

Více souvisejících

EUR Libor Žídek Ekonomika CZK Bulharsko zdražování Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

před 6 hodinami

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

před 7 hodinami

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

před 8 hodinami

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

před 10 hodinami

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

před 11 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

před 13 hodinami

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

před 13 hodinami

Hamás pod tíhou katastrofální humanitární situace schválil Trumpův plán na odzbrojení

Po měsících maratónských jednání vyjádřili zástupci palestinského hnutí Hamás poprvé souhlas s rámcem rozsáhlého plánu na odzbrojení v Pásmu Gazy, který vznikl pod záštitou Spojenými státy podporované Rady míru. Tento krok představuje zásadní posun v dosavadním diplomatickém úsilí o urovnání konfliktu na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy