PŮVODNÍ ZPRÁVA | Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

Bulhaři od příštího roku podle všeho budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Evropská komise a Evropská centrální banka (ECB) oznámí své finální hodnocení ve zprávě, která bude zveřejněna příští středu.

Bulharsko je přitom poměrně chudší než Česká republika, která euro ještě stále nemá. „Česká republika by nepochybně mohla plnit podmínky přijetí eura, pokud by chtěla, ale v naší zemi není politická podpora pro takový krok,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz ekonom Žídek z Masarykovy univerzity. 

Bulharský lev je na euro pevně navázán již po desetiletí, ale země dosud neměla přímý vliv na měnovou politiku eurozóny. „Bulharsko má od roku 1997 kurzový režim, takzvaný měnový výbor, kde je bulharské leva de facto pevně fixováno na nejdříve německou marku a následně na euro. V tomto kurzovém režimu centrální banka vypouští do oběhu leva v případě zvýšení devizových rezerv, a naopak leva stahuje, pokud má rezerv méně,“ přiblížil ekonom. 

Podle něj se dá říct, že v Bulharsku „obíhá euro, které se tváří jako leva“. „Pokud centrální banka a potažmo vláda dodržují pravidla a dělají dobrou hospodářskou politiku, tak je tento režim velmi stabilní, jak je na bulharském příkladu vidět. Ale i tak musí Bulharsko pochopitelně plnit podmínky přijetí do eurozóny,“ upozornil Žídek. 

Česko stále bez eura

Ekonom zhodnotil, že hlavní roli v dosavadním rozhodnutí nepřijmout euro v Česku hraje odpor veřejnosti. Ta se podle něj zejména domnívá, že by euro vedlo ke zdražení, což je „lichá představa“. „Výzkumy veřejného mínění dlouhodobě říkají, že obyvatelstvo euro nechce. A tomu odpovídá, že politická reprezentace toto téma nevytahuje a žádná z významných politických sil si netroufá mít zavedení eura jako součást volebního programu. Takže jen prezident k přijetí eura vyzývá,“ upřesnil.

Euro podle Žídka přináší pozitiva pro obyvatele i podnikatele. „Obyvatelé by nemuseli směňovat peníze při cestě do zahraničí a tak podobně. Z pohledu podnikatelů – česká ekonomika je velmi otevřená a velmi integrovaná do evropské ekonomiky – tedy primárně do eurozóny. Export dosahuje cca 70 % českého HDP a z toho velká většina směřuje do zemí, kde se platí eurem,“ shrnul. 

„Vývozci dostávají zaplaceno v eurech a čelí kurzovému riziku – tj. změně kurzu od obchodu k plnění. Tyto náklady mohou být velmi vysoké. Zároveň existují obecné transakční náklady na obchodování s eurem a podobně. To vše by s přijetím eura zmizelo,“ doplnil ekonom. 

Hlavním rizikem je vhodnost měnové politiky ECB pro českou ekonomiku, protože by země ztratila možnost nezávislé měnové politiky. „V eurozóně ECB nastavuje jednu úrokovou sazbu – tj. provádí jednu měnovou politiku pro celou oblast – i když jsou země odlišné a mají i různou míru inflace. Zjednodušeně řečeno – pokud je vysoká inflace, tak je potřeba vyšší úroková sazba, a pokud nízká, tak i nízká úroková sazba,“ vysvětlil Žídek. 

„V eurozóně byla situace, že inflace byla od 1 % do 18 % a ECB musela nastavit jen jednu úrokovou sazbu pro všechny – i přesto, že některé země by potřebovaly sazbu nižší a některé vyšší. Je tedy otázkou, jestli by úroková sazba nastavená ECB české ekonomice vyhovovala,“ poznamenal. 

Možnost tuto sazbu ovlivnit by podle něj rámcově odpovídala váze české ekonomiky v rámci eurozóny. „Pravdou je, že politika ECB by pro naši zemi byla asi ve většině období vhodná. Jinou otázkou je, zda je ČNB (Česká národní banka, pozn. red.) schopná dlouhodobě dosahovat svého inflačního cíle v podobě 2 % inflace,“ uvedl ekonom. 

„A já osobně jsem se vždy domníval, že ano, ale poslední inflační situace nebyla z mého pohledu ČNB zvládnutá a inflace byla vyšší než v eurozóně. Můžeme tedy spekulovat, že pokud bychom měli euro, tak by byla v ČR inflace nižší,“ nastínil. 

Závěrem dodal, že by podle něj zavedení eura nevedlo ke zdražování. „Výzkumy v zemích, které zavedly euro, nic takového nepotvrzují a ani si nemyslím, že by samotné euro mělo nějaký podstatný vliv na hospodářský růst. V konečném důsledku je zavedení eura tak jako tak politickým rozhodnutím,“ uzavřel Žídek. 

Související

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.
euro, ilustrační fotografie Původní zpráva

Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny

Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak je možné, že Bulharsko vstoupí do eurozóny ještě před Českou republikou. Rovněž bilancoval výhody a nevýhody přijetí eura. Zmínil, že velkou roli při zachovávání koruny hraje národní hrdost.

Více souvisejících

EUR Libor Žídek Ekonomika CZK Bulharsko zdražování Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Počasí

Sezóna začíná. Houby už rostou, potvrdili odborníci

V Česku začaly růst houby, prozradili odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek. Mohou za to vhodné povětrnostní podmínky, kdy nejprve relativně dost pršelo a následně se i oteplilo. O víkendu tak na řadě míst klidně můžete vyrazit s košíkem do lesa.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Reprezentanti do 21 let v úvodním vystoupení na ME nestačili na Anglii

Navzdory tomu, že se čeští fotbaloví mladíci v rámci svého úvodního vystoupení na ME nezalekli favorizovaného soupeře z Anglie, nakonec svěřenci kouče Jana Suchopárka neberou z prvního zápasu šampionátu ani bod. Po vyrovnaném prvním poločase Čechy nakonec srazily smolné branky, které stanovily skóre na konečných 1:3. K vysněnému postupu do čtvrtfinále tak budou muset Češi ideálně vyhrát v dalším zápase nad Německem.

před 7 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Írán varuje i Brity a Francouze. Nepomáhejte Izraeli, vzkazuje Teherán

Nejen Američany, ale také Brity a Francouze varoval Teherán v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Íránci tvrdí, jsou připraveni k útokům na zahraniční vojenské základny v regionu. Írán zároveň potvrdil, že v hlavním městě přišlo o život nejméně 60 lidí. Podle izraelské armády je po smrti devět jaderných vědců a expertů. 

před 8 hodinami

Los Angeles

Calexit: Může Kalifornie opustit americkou federaci? Na Trumpa se zlobí opakovaně

Agresivní imigrační politika Donalda Trumpa rozvířila vlnu hněvu mezi obyvateli Kalifornie. Zdaleka to není poprvé, co západoamerický stát vzdoruje prezidentovým krokům a vznáší se nad ním hrozba odtržení od Unie. Petiční sbírky na vypsání referenda o nezávislosti už běží naplno. Zásadní překážkou ale zůstává americká ústava, která Kalifornii považuje za nedílnou součást Spojených států.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Bráníme se. Američané nám dali volné ruce, zní z Izraele

Bráníme se, komentují Izraelci probíhající konflikt s íránským režimem. Byli to přitom oni, kteří jako první podnikli údery během aktuální kampaně. Americký prezident Donald Trump měl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi dát volné ruce. 

před 9 hodinami

Bouřky

Tropické počasí vyvolá další bouřky. Platí varování

Česko si v posledních dnech od bouřek odpočinulo, ale už zítra znovu udeří. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). První bouřky se objeví už po poledni, hrozit budou až do nočních hodin. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Přeživší z letu Air India promluvil. Pořád tomu nemůže uvěřit

K překvapení všech vylezl z vraku letounu společnosti Air India, které ve čtvrtek havarovalo v indickém Ahmedabádu, jeden živý člověk. Brit Vishwashkumar Ramesh poprvé obsáhleji popsal, jak se mu podařilo přežít. Na místě byly mezitím nalezeny černé skříňky, které mají pomoci s objasněním tragické nehody. 

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izrael potvrdil nejméně dva mrtvé. Írán čelí dalším leteckým úderům

Nejméně dva mrtvé si v Izraeli vyžádaly íránské odvetné údery po předchozím izraelském útoku na Írán. Izraelské letouny mezitím pokračují v útocích na cíle v Íránu. Zatímco Izraelci nechávají své mezinárodní letiště mimo provoz, sousední Jordánsko již otevřelo vlastní vzdušný prostor. 

před 16 hodinami

včera

USA a spojenci pomáhali s odražením íránských raket. Izrael chystá masivní odvetu

Spojené státy a další země v regionu se aktivně podílejí na odrážení rozsáhlého íránského raketového útoku na Izrael. Podle izraelských zdrojů, které citovala stanice CNN, americká armáda pomáhá zachycovat rakety a drony už od jejich odpalu. Do obrany se zapojily také další spojenecké státy Blízkého východu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy