PŮVODNÍ ZPRÁVA | Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny

Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak je možné, že Bulharsko vstoupí do eurozóny ještě před Českou republikou. Rovněž bilancoval výhody a nevýhody přijetí eura. Zmínil, že velkou roli při zachovávání koruny hraje národní hrdost.

Bulharsko podle Kuchaře sice není hospodářský gigant, ale v disciplíně plnění podmínek předběhlo leckteré bohatší státy. „Rozhodující je, že Bulharsko svou ekonomiku dlouhodobě přizpůsobilo euru. Jejich měna, lev, je už od konce 90. let pevně navázaná na euro – dříve na německou marku, funguje tam měnový výbor, který udržuje pevný kurz – jako kdyby Bulharsko už mělo vlastní ‚stínové euro‘ – a Bulhaři proto museli udržovat nízkou inflaci a stabilní veřejné finance, jinak by se ten pevný kurz neudržel,“ vysvětlil ekonom pro EuroZprávy.cz.

Bulharsku se dařilo léta držet na uzdě inflaci a v rámci možností má také velmi státní dluh, který činí kolem 20-25 % HDP, což je oproti České republice zhruba poloviční míra. „Už v roce 2020 Bulhaři vstoupili do mechanismu ERM II. To je něco jako zkušební provoz (pomyslná ‚čekárna na euro‘): země v tomto režimu musí nejméně dva roky ukázat, že udrží stabilní kurz a plní i další kritéria, například rozumný rozpočet a úrokové sazby blízko eurozóny,“ pokračoval.

Zemi pomohlo například to, že jejich platy a HDP na hlavu jsou sice nižší, ale politicky si dali za cíl přijmout euro co nejdřív a systematicky na tom pracovali. „Pro Bulhary samotné to znamená, že jakmile skutečně euro přijmou, spousta věcí se zjednoduší. Cestování a obchodování v rámci Evropy bude snadnější. Bulhaři už nebudou muset před cestou do Řecka nebo Německa shánět eura, v peněžence jim poslouží jejich vlastní měna, která bude stejná jako v cílové zemi,“ přiblížil Kuchař.

„Pro firmy odpadne kurzové riziko. Pokud by kurz leva nebyl na euro navázaný, musí bulharský exportér, který prodává zboží do eurozóny, počítat s tím, že cena eura může kolísat. S eurem tato nejistota zmizí, podnikatelé můžou snáz plánovat a porovnávat ceny se zahraničím. Taky bankovní služby a úvěry by mohly být dostupnější,“ doplnil.

V praxi to podle něj znamená třeba to, že bulharský spotřebitel získá levnější úvěr na nové auto než dřív. „Samozřejmě, samotné euro není všelék, Bulharsko pořád zůstane relativně chudší zemí EU a spoustu práce má ještě před sebou. Ale vstupem do eurozóny odpadne pár ‚papírových‘ překážek. Nebude nutné měnit peníze, řešit dvojaké cenovky a kurzové přepočty,“ upřesnil ekonom.

„Můžeme to přirovnat ke vstupu do Schengenu, kde zmizely hranice, v tomto případě však zmizí hranice měnové. Pro běžné Bulhary to bude možná symbolická změna, protože euro už beztak často používají. Z dlouhodobého hlediska to však zemi dává šanci být více integrována do evropského trhu a těžit z jeho výhod snadněji a rychleji,“ shrnul.

Koruna romantický obraz nemá, roli hraje národní hrdost

Na první pohled působí fakt, že Bulhaři euro mít budou a Češi ne, poměrně překvapivě. „Česká republika je ve zvláštní pozici. Při vstupu do EU jsme se zavázali euro přijmout, ale už téměř dvacet let vyčkáváme. Důvodů je víc. Zčásti v tom hraje roli opatrnost a pragmatismus, protože co funguje, do toho se moc nesahá. Koruna nám ekonomicky neškodí, naopak během krizí občas pomohla. Například v roce 2008–2009 při finanční krizi koruna oslabila vůči euru, a tím ulevila našim exportérům – české zboží v zahraničí zlevnilo,“ vysvětlil Kuchař.

Během krize by takový automatický „polštář“ nebyl k dispozici. „Podobně v roce 2013 ČNB cíleně oslabovala korunu, aby zabránila nebezpečné deflaci, to byla taková naše domácí léčba šitá na míru české ekonomice. Část ekonomů a politiků si proto klade otázku proč se vzdávat vlastního nástroje, když nám celkem slušně slouží?“ popsal ekonom.

Důležité je také brát v potaz veřejné mínění. „V Česku dlouhodobě nepanuje nadšení pro euro, jsme spíše euroskeptičtí. Lidé se bojí zdražování a mají obavy, že se ceny po přijetí eura zaokrouhlí nahoru, jak se často říká třeba od dob zavedení eura v Itálii nebo později na Slovensku,“ přiblížil Kuchař.

„Britové mají například ke své libře silný citový vztah. Pound sterling je symbolem historické kontinuity, prosperity a finanční stability. U nás koruna možná tak romantický obraz nemá, ale národní hrdost jistě také hraje roli. Vlastní měnu máme už od dob první republiky a pro mnoho lidí představuje symbol suverenity, kterou jsme si uchovali i po rozdělení Československa. Vidíme v ní často kus naší identity, podobně jako Švédové ve své koruně,“ pokračoval.

Pro politiky je tedy otázka přijetí eura volbou mezi ekonomickými hledisky a podporou veřejnosti. „Ve Švédsku proběhlo referendum a lidé euro odmítli, od té doby to vláda prostě respektuje a nijak nespěchá, i když formálně by euro měli také přijmout. U nás referendum nebylo, ale různé vlády cítí, že silný mandát k zavedení eura chybí,“ upřesnil ekonom.

Připomněl také, že někteří čeští politici staví přijetí eura na úroveň národních zájmů. „Tvrdí, že koruna znamená nezávislost, protože si můžeme sami určovat úrokové sazby, reagovat pružně na krize, a nemusíme se účastnit finančních ‚záchranných akcí‘ typu pomoci zadluženému Řecku. Dá se v tom vidět určitá paralela s Brity, kteří si ponechali libru nejen z lásky k tradici, ale i proto, že nechtěli přijít o kontrolu nad vlastní ekonomikou,“ míní.

„U Čechů je to kombinace opatrnosti a možná i určité vypočítavosti a pohodlnosti. Pro někoho je to tvrdohlavost, pro jiného zodpovědná opatrnost. Český přístup v tomto připomíná spíš ten švédský. Formálně se nebráníme, ale v tichosti vstup do eurozóny odkládáme na neurčito. Britové měli výjimku a pak EU úplně opustili, my zůstáváme uvnitř, ale od společné měny si držíme odstup. Není v tom vzpoura, spíš vyčkávání, jestli se to jinde osvědčí a jestli nás výhody třeba nepřesvědčí časem samy,“ dodal Kuchař.

Jako národ si zatím nejsme jistí

Ekonom mezi základními výhodami eura vidí především ty praktické, ekonomické a politické. „Vstupem do eurozóny bychom se zbavili směnného kurzu koruny a eura a tím pádem i všech nejistot a nákladů, které s tím souvisejí,“ nastínil a doplnil: „Když dnes česká firma vyváží třeba strojní součástky do Německa, musí se jistit proti výkyvům kurzu, nebo nést riziko, že koruna zpevní a klesnou tak tržby v korunách. S eurem tahle starost odpadne.“

„Naprostá většina našeho exportu míří do zemí EU, z toho velká část do eurozóny – odhadem přes polovinu našich vývozů směřuje tam, kde se platí eurem. Když budeme mít stejnou měnu, obchod bude plynulejší a levnější. Firmy i investoři získají jistotu, že nedojde k prudké devalvaci nebo revalvaci koruny, což z dlouhodobého hlediska podporuje investice,“ přiblížil Kuchař.

Vidět to bylo na příkladu Slovenska, které po přijetí eura zaznamenalo nárůst obchodu se svými eurovými sousedy. Podle informací slovenské centrální banky se export do eurozóny zvýšil o více než 10 % díky odstranění měnových bariér. „Pro běžné lidi by euro znamenalo pohodlí při cestování, odpadlo by také kolísání cen dováženého zboží kvůli fluktuacím kurzu. S eurem by vývoj cen byl předvídatelnější a reflektoval by především tržní vlivy, ne kurzové výkyvy.“

„A v neposlední řadě by to mělo i politický význam. Česko by zasedlo u stolu eurozóny jako plnoprávný člen. Mohli bychom tak víc zasahovat do rozhodování o evropských financích, místo abychom čekali za dveřmi. Byli bychom tak součástí hlavního integračního proudu EU,“ zdůraznil ekonom.

Podle něj si ale musíme být vědomi také nevýhod a rizik. „Tou hlavní je ztráta vlastní měnové politiky. Česká národní banka by už nemohla samostatně zvyšovat nebo snižovat úrokové sazby podle potřeby naší ekonomiky. O všem by rozhodovala Evropská centrální banka ve Frankfurtu, která se řídí situací celé eurozóny. Když bude například naše ekonomika stagnovat, ale většina eurozóny na tom bude dobře, ECB sazby jen kvůli Česku nesníží,“ nastínil Kuchař.

„Nebo naopak, kdyby u nás rostla inflace rychleji než jinde, což se může při ekonomické konvergenci stát, nemůžeme počítat s tím, že úrokové sazby vyskočí jen pro ČR. Museli bychom takovou situaci řešit jinak, třeba skrze rozpočet, což je méně přizpůsobivý nástroj. Kurzová politika odpadne a koruna už nám slabším kurzem nepomůže, aby podpořila vývozce,“ upřesnil.

Přitlačit nelze ani posílením, když je například nutné zdražování dovozů zkrotit. „Všechny tyto stabilizační páky bychom se vstupem do eurozóny odevzdali, což samozřejmě vyvolává obavy z ukrajování suverenity,“ připustil ekonom.

Při přechodu na euro skutečně může nastat určité období, kdy se „bude porovnávat každá cenovka“ a může vzniknout pocit, že „všechno zdražilo“. „I když zkušenosti z Chorvatska nebo Slovenska ukazují, že reálné zdražení po zavedení eura bylo spíše jednorázové a malé, psychologický efekt takové změny jistě mají. V Chorvatsku si lidé po zavedení eura v roce 2023 například stěžovali, že někteří obchodníci ceny zaokrouhlili nahoru, vláda tam dokonce musela obchodní inspekci více hlídat férovost přepočtů,“ popsal Kuchař.

„Podobné to bylo i na Slovensku po roce 2009, kdy se inflace sice držela kolem 1–2 %, ale mnoho Slováků mělo pocit, že se euro prodražilo. Tenhle psychologický efekt se dá zmírnit, ale úplně ho nevyloučit nelze. Určitá nedůvěra veřejnosti je tedy pochopitelná,“ doplnil.

Vstup do eurozóny by také znamenal závazek k účasti na společných finančních mechanismech. „To znamená například podílet se na případných záchranných balíčcích v dobách krizí. Když mělo Řecko před lety namále, členové eurozóny, včetně malého Slovenska, přispívali na jeho záchranu. Pro Česko by to znamenalo, že v podobné situaci bychom taky nesli díl odpovědnosti,“ upozornil Kuchař.

„To je politicky citlivá věc, protože ne každý chce ručit za cizí dluhy. Nesli bychom i závazky hlídat si velmi přísně rozpočet. Dnes sice také máme rozpočtová pravidla, ale v eurozóně jsou sankce za jejich porušení reálnější hrozbou,“ dodal.

Ekonom na závěr uvedl, že by nám euro dalo lepší pozici v Evropě, ale ubralo by nástroje, jak ve špatných časech jednat samostatně. „Česká debata o euru se přesně v tomhle láme. Rozhodujeme se, jestli výhody společného postupu převáží nad ztrátou části autonomie. A zatím to vypadá, že si jako národ nejsme zcela jistí,“ uzavřel.

Související

Zdeněk Hřib Rozhovor

Pirát Hřib pro EZ o euru, školství i koalicích. Má jasno, s kým se spolupracovat nebude

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, zda a za jakých podmínek by si jeho strana dokázala představit spolupráci s hnutím ANO, zhodnotil působení Pirátů ve vládě Petra Fialy a vyjádřil se i k možnosti budoucí koaliční spolupráce. Původně šlo o anketu určenou více stranám, odpověděli však pouze Piráti – i proto dostal jejich předseda prostor k podrobnějšímu představení postojů strany.

Více souvisejících

EUR Bulharsko Pavel Kuchař

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy