PŮVODNÍ ZPRÁVA | Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ

Nový německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že „pokud existuje způsob“, jak ruské peníze „mobilizovat na pevném právním základě, uděláme to“. Současně však podle agentury Reuters varoval, že si „musíme být vědomi rizik, která takový krok pro evropský finanční trh představuje“.

Již v únoru server Economic Times informoval, že Rusko by teoreticky mohlo souhlasit s využitím 300 miliard dolarů zmrazených aktiv v Evropě na obnovu Ukrajiny. Část prostředků by však měla být podle tohoto návrhu alokována i na přibližně pětinu ukrajinského území, které v současnosti ovládají ruské jednotky.

Spojené státy, Evropská unie a další spojenecké země od začátku ruské invaze zablokovaly aktiva Ruské federace v hodnotě přibližně 300 až 350 miliard dolarů. Jedná se především o státní dluhopisy vydané vládami evropských zemí, USA a Spojeného království, které jsou uloženy v evropských finančních institucích.

S kontroverzním návrhem přišla i šéfka ruské státní televize RT Margarita Simonyanová, která prohlásila: „Navrhuji řešení. Ať zaplatí tyto peníze za nákup těch území, která chtějí být s námi.“

Podle Economic Times představují okupovaná území přibližně jedno procento ruského hrubého domácího produktu. Někteří ekonomové však upozorňují, že tento podíl může v budoucnu vzrůst, pokud by tato území po skončení války zůstala součástí Ruské federace. V současnosti se z těchto oblastí údajně sklízí zhruba pět procent ruské obilné produkce.

Proč nelze aktiva použít jen tak?

V souvislosti s narůstající debatou o možném využití zmrazených ruských státních aktiv oslovil server EuroZprávy.cz ekonoma Libora Žídka. Ten ve svém vyjádření důrazně upozornil na právní limity, které takový krok staví do značně problematického světla. „Žijeme v právním státě,“ uvedl Žídek s odkazem na zásadní hodnoty demokratického uspořádání. 

„Náš právní řád zaručuje vlastnické právo – byť v Listině základních práv a svobod existuje možnost vyvlastnění ve veřejném zájmu,“ připomněl. Z toho však podle něj ještě nevyplývá, že by bylo možné s ruským majetkem zacházet libovolně.

Ekonom zároveň varoval před nebezpečím, že by Západ mohl opakovat (cizí) chyby z minulosti. „Z mého pohledu se nemůžeme chovat stejně jako předchozí komunistický režim, který znárodnil majetek občanům po roce 1948,“ uvedl. „Pokud bychom teď bez náhrady ruský majetek použili, tak bychom se chovali obdobně,“ zdůraznil s odkazem na historickou zkušenost, která v českém prostředí stále rezonuje. Takový přístup by podle něj byl nejen právně pochybný, ale i morálně sporný.

Přesto připustil, že problematika není černobílá. Existuje totiž i jiný pohled – politický a morální. „Nicméně, právní názory na tuto problematiku se různí a někteří právní experti se domnívají, že Ruská federace se chová takovým způsobem – tedy například, že sama nerespektuje vlastnická práva na Ukrajině – že je možné ruský majetek zabavit,“ konstatoval Žídek. 

Jinými slovy, Rusko podle těchto výkladů samo svým jednáním porušilo pravidla, na která se nyní odvolává. Pokud by tento právní výklad začal v demokratickém světě převažovat, je podle něj zásadní, aby postup nebyl nekoordinovaný. „Pokud by takový názor převládl, tak by bylo určitě nutné postupovat jednotně v rámci demokratických zemí,“ upozornil.

Otázkou pak zůstává, jakým způsobem a za jakým účelem by případně získané prostředky měly být použity. Podle Žídka je odpověď zřejmá: Ukrajina. „Výnosy z majetku nebo z prodeje majetku budou jistě směřovat na obnovu zničené Ukrajiny – pro posílení energetické bezpečnosti a tak podobně,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že rozhodování o prioritách by mělo náležet samotné Ukrajině. „Já bych to určitě nechal na ukrajinské straně, aby si stanovila vlastní priority,“ dodal.

Západní země by však podle něj neměly ztratit na ostražitosti. Transparentní a efektivní využití těchto prostředků je klíčové nejen z hlediska morálního a politického, ale také kvůli důvěře veřejnosti. „Nicméně, západní země budou jistě bedlivě sledovat, co se s prostředky děje a jestli nejsou předmětem nějakého korupčního jednání,“ uzavřel Žídek.