PŮVODNÍ ZPRÁVA | Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ

Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.

Nový německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že „pokud existuje způsob“, jak ruské peníze „mobilizovat na pevném právním základě, uděláme to“. Současně však podle agentury Reuters varoval, že si „musíme být vědomi rizik, která takový krok pro evropský finanční trh představuje“.

Již v únoru server Economic Times informoval, že Rusko by teoreticky mohlo souhlasit s využitím 300 miliard dolarů zmrazených aktiv v Evropě na obnovu Ukrajiny. Část prostředků by však měla být podle tohoto návrhu alokována i na přibližně pětinu ukrajinského území, které v současnosti ovládají ruské jednotky.

Spojené státy, Evropská unie a další spojenecké země od začátku ruské invaze zablokovaly aktiva Ruské federace v hodnotě přibližně 300 až 350 miliard dolarů. Jedná se především o státní dluhopisy vydané vládami evropských zemí, USA a Spojeného království, které jsou uloženy v evropských finančních institucích.

S kontroverzním návrhem přišla i šéfka ruské státní televize RT Margarita Simonyanová, která prohlásila: „Navrhuji řešení. Ať zaplatí tyto peníze za nákup těch území, která chtějí být s námi.“

Podle Economic Times představují okupovaná území přibližně jedno procento ruského hrubého domácího produktu. Někteří ekonomové však upozorňují, že tento podíl může v budoucnu vzrůst, pokud by tato území po skončení války zůstala součástí Ruské federace. V současnosti se z těchto oblastí údajně sklízí zhruba pět procent ruské obilné produkce.

Proč nelze aktiva použít jen tak?

V souvislosti s narůstající debatou o možném využití zmrazených ruských státních aktiv oslovil server EuroZprávy.cz ekonoma Libora Žídka. Ten ve svém vyjádření důrazně upozornil na právní limity, které takový krok staví do značně problematického světla. „Žijeme v právním státě,“ uvedl Žídek s odkazem na zásadní hodnoty demokratického uspořádání. 

„Náš právní řád zaručuje vlastnické právo – byť v Listině základních práv a svobod existuje možnost vyvlastnění ve veřejném zájmu,“ připomněl. Z toho však podle něj ještě nevyplývá, že by bylo možné s ruským majetkem zacházet libovolně.

Ekonom zároveň varoval před nebezpečím, že by Západ mohl opakovat (cizí) chyby z minulosti. „Z mého pohledu se nemůžeme chovat stejně jako předchozí komunistický režim, který znárodnil majetek občanům po roce 1948,“ uvedl. „Pokud bychom teď bez náhrady ruský majetek použili, tak bychom se chovali obdobně,“ zdůraznil s odkazem na historickou zkušenost, která v českém prostředí stále rezonuje. Takový přístup by podle něj byl nejen právně pochybný, ale i morálně sporný.

Přesto připustil, že problematika není černobílá. Existuje totiž i jiný pohled – politický a morální. „Nicméně, právní názory na tuto problematiku se různí a někteří právní experti se domnívají, že Ruská federace se chová takovým způsobem – tedy například, že sama nerespektuje vlastnická práva na Ukrajině – že je možné ruský majetek zabavit,“ konstatoval Žídek. 

Jinými slovy, Rusko podle těchto výkladů samo svým jednáním porušilo pravidla, na která se nyní odvolává. Pokud by tento právní výklad začal v demokratickém světě převažovat, je podle něj zásadní, aby postup nebyl nekoordinovaný. „Pokud by takový názor převládl, tak by bylo určitě nutné postupovat jednotně v rámci demokratických zemí,“ upozornil.

Otázkou pak zůstává, jakým způsobem a za jakým účelem by případně získané prostředky měly být použity. Podle Žídka je odpověď zřejmá: Ukrajina. „Výnosy z majetku nebo z prodeje majetku budou jistě směřovat na obnovu zničené Ukrajiny – pro posílení energetické bezpečnosti a tak podobně,“ uvedl. Zároveň zdůraznil, že rozhodování o prioritách by mělo náležet samotné Ukrajině. „Já bych to určitě nechal na ukrajinské straně, aby si stanovila vlastní priority,“ dodal.

Západní země by však podle něj neměly ztratit na ostražitosti. Transparentní a efektivní využití těchto prostředků je klíčové nejen z hlediska morálního a politického, ale také kvůli důvěře veřejnosti. „Nicméně, západní země budou jistě bedlivě sledovat, co se s prostředky děje a jestli nejsou předmětem nějakého korupčního jednání,“ uzavřel Žídek.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Friedrich Merz (CDU) Libor Žídek Ekonomika protiruské sankce

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj odmítá dát Putinovi Donbas. Bez referenda ani nemůže

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá jakékoli ruské návrhy na postoupení Donbasu. Podle jeho slov by takový krok Rusku poskytl výhodnou pozici pro přípravu budoucích ofenziv. Zelenskyj to řekl před nadcházejícím setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v aljašském Anchorage.

před 55 minutami

prodejna Alza

Alza klame zákazníky? Firmám aktivně nabízí služby, které nemohou využít

Dosluhuje vám starý telefon a přemýšlíte o koupi nového? Bezesporu jste zaregistrovali, že někteří z tuzemských prodejců nabízí takzvaný "výkupní bonus", tedy slevu či peníze na nákup nového zboží v případě, kdy jim svůj starý telefon odprodáte. Tuto službu nabízí svým zákazníkům i největší český internetový obchod Alza.cz, jak ale někteří záhy zjistí, neplatí pro všechny.

před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Přípravy na summit Trumpa s Putinem vrcholí. Lidé na Aljašce nabízí jako místo schůzky své domy

Bílý dům v rychlosti organizuje historický summit v Anchorage, který se uskuteční v pátek. Během krátké doby museli američtí úředníci najít vhodné místo pro setkání prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Ukázalo se, že v Aljašce, která je uprostřed letní turistické sezóny, jsou možnosti omezené. Někteří obyvatelé státu dokonce nabídli své domy, aby v nich mohla schůzka proběhnout.

před 2 hodinami

včera

AC Sparta Praha

Sparta s Araratem prohrávala, ale duel nakonec ovládla. Ostrava viděla vítěznou přestřelku s Austrií

Další evropský fotbalový pohárový týden pokračoval čtvrtečními zápasy 3. předkol Evropské ligy a Konferenční ligy, přičemž o účast v té druhé zmiňované soutěži bojují dva české kluby, tedy pražská Sparta a Baník Ostrava. Pražané se po kazašském Aktobe utkává s další neznámou a to tentokrát s arménským Araratem-Armenia. Tento celek sice na Letné jako první vedl, když mu vyšel úvod zápasu, do konce prvního poločasu se však Spartě podařilo otočit a protože druhá půle už byla z její strany daleko povedenější, přidala ještě další dvě branky a upravila tak na konečných 4:1. Doma hráli svůj úvodní zápas 3. předkola Konferenční ligy i fotbalisté Ostravy, kteří ve Vítkovicích hostili Austrii Vídeň a i tady český klub nejprve prohrával, aby stav ještě do konce první půle dokázal otočit na 2:1. Atraktivně divoký zápas pokračoval i po obrátce, kdy poté, co domácí zvýšili na 3:1 a vypadalo vše nadějněji, přišlo ze strany hostů vyrovnání na 3:3 a o rozhodující gól se tak nakonec postaral až Prekop v 82. minutě. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý předvedl jeden z dalších blikanců. Za úder do rozkroku dostal šestizápasový trest

Už po třech ligových kolech musela Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) sáhnout k vyššímu trestu pro někoho z prvoligových fotbalistů. Konkrétně se tak jedná o slávistického útočníka Tomáše Chorého. Ten za svůj zákrok, kdy v závěru zápasu v 95. minutě na Slovácku (1:0 pro Slavii) udeřil pěstí do rozkroku gólmana Milana Heči, totiž obdržel šestizápasový trest.

včera

včera

včera

Washngton D.C.

Do Washingtonu dorazila Trumpem povolaná Národní garda

Po příjezdu Národní gardy do Washingtonu DC se primátorka Muriel Bowserová zavázala, že bude s federální vládou „pracovat bok po boku“. Prezident Donald Trump nasadil jednotky Národní gardy poté, co převzal kontrolu nad městskou policií, a to i přesto, že míra násilné kriminality ve městě je na třicetiletém minimu. Tento krok vyvolává u demokratů obavy, že se podobný scénář odehraje i v dalších amerických městech.

včera

Německá policie, ilustrační foto

Třináctiletý český chlapec, který se ztratil v Německu, je po smrti

Německé město Hoyerswerda v Sasku se oklepává z nečekané tragédie. Třináctiletý český chlapec Karel, který byl na dovolené s rodinou, byl nalezen mrtvý nedaleko železniční trati směrem na Polsko. Pátrání po chlapci, který byl pohřešovaný dva dny, tak skončilo tím nejhorším možným způsobem.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Gazu zasypávají nové letecké útoky. Západ volá po okamžitém ukončení

Gaza se zmítá pod silnými leteckými útoky, které provádí Izrael v rámci příprav na obsazení města. Humanitární situace v Gaze je katastrofální, což vedlo k tomu, že Velká Británie a její spojenci vydali společné prohlášení, v němž upozorňují, že se "před jejich očima odehrává hladomor", a volají po okamžitém jednání, které by situaci změnilo.

včera

včera

Greta Thunbergová na lodi Madleen

Aktivisté se pokusí prolomit izraelskou blokádu. Do Pásma Gazy pošlou desítky lidí

Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová oznámila, že se zapojí do masivní humanitární akce, jejímž cílem je dopravit pomoc do Gazy a prolomit izraelskou blokádu. Akce, která je podle ní největším pokusem o porušení nelegálního obležení, se má uskutečnit 31. srpna. Thunbergová se přidá k dalším aktivistům, kteří vyplují na desítkách lodí ze Španělska. K těmto plavidlům se 4. září připojí desítky dalších, jež vyrazí z Tuniska a jiných přístavů.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Sto dní v úřadu: Merz je pod tlakem světového dění, mezi tím se mu v Německu kupí problémy

Německý kancléř Friedrich Merz se ocitá ve složité situaci, kdy musí řešit domácí i zahraniční problémy. Po 100 dnech v úřadu čelí tlaku ze strany rostoucí pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) a zároveň se snaží udržet pohromadě svou koaliční vládu se Sociálně demokratickou stranou (SPD). Osud jeho vlády a tradiční Křesťansko-demokratické unie (CDU) závisí na tom, jak se mu podaří čelit výzvám ze strany AfD, která chce ovládnout německou politiku.

včera

Prezident Trump

Sejdu se s Putinem v Rusku, přeřekl se Trump. A odhalil tím víc, než se zdá

Už tento týden se na Aljašce uskuteční dlouho očekávaný bilaterální summit mezi americkým a ruským prezidentem. Donald Trump ale odmítl, aby se jednání o ukončení války na Ukrajině zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho slov se tak bude jednat o "osahávací" schůzku, kde budou probrány parametry dohody, ale on sám prý nemá pravomoc ji uzavřít.

včera

Evropský parlament

Politico: Úředníci zvažují stávku. Vadí jim, že EU ohledně Pásma Gazy nic nedělá

Ve světle konfliktu v Gaze narůstá napětí mezi zaměstnanci Evropské komise a vedením. Stále více úředníků tvrdí, že neschopnost bloku účinně tlačit na Izrael je v rozporu s jejich povinnostmi a také s mezinárodním právem. Někteří pracovníci dokonce tvrdí, že Komise potlačuje "odpor z přesvědčení" a odkládá smysluplné akce, čímž porušuje své "morální a právní povinnosti".

včera

včera

včera

Život v KLDR

Pracují 18 hodin denně, nesmí do nemocnice. BBC popsala otřesné praktiky v Rusku

Rusko se v souvislosti se svou invazí na Ukrajinu potýká s obrovským nedostatkem pracovních sil, což vedlo k tomu, že Moskva požádala Severní Koreu o pomoc. Tisíce severokorejských pracovníků jsou nyní posílány do Ruska, aby zaplnily tuto mezeru. Dle zjištění BBC panují mezi pracovníky otřesné podmínky. Podle jihokorejské rozvědky se má jednat až o padesát tisíc lidí.

včera

Palestina má dveře otevřené. Většina ji světa ji uznává, další státy přibývají

Na celém světě roste diplomatický tlak na Izrael, aby ukončil konflikt v Gaze, což vede k sílícím snahám Západu o uznání palestinského státu. Austrálie se stala nejnovější zemí, která oznámila své plány na takový krok. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy