Vánoce ve vzpomínkách Boženy Němcové. Spisovatelka popsala, jak je lidé slavili

Jak naši předci trávili advent a Vánoce? Co jedli o Štědrém večeru? Z pera Boženy Němcové se dochoval detailní popis života venkovského obyvatelstva. Spisovatelka ve svém proslulém díle Babička i v národopisných článcích zaznamenala podobu adventního času i vánočních svátků v české lidové kultuře 19. století.

Adventní svátky

Známým adventním zvykem je čekání je vykvetení tzv. „barborky“, tedy třešňové větvičky ve váze. Svobodné dívky v den svaté Barbory (tedy 4. prosince) uřízly z třešňového stromu větvičku, doma ji daly do vody a sledovaly, zda se na ní neobjeví drobné kvítky. Které dívce do Štědrého dne vykvetla, ta měla v příštím roce chystat svatbu. Božena Němcová tuto tradici pozorovala v několika českých a moravských krajích, přičemž si všimla, že zatímco někde děvčata dávala třešňovou větvičku do vázy již na svatou Kateřinu (dne 25. listopadu), jinde čekala až do zmíněného svátku svaté Barbory.

K důležitým předvánočním svátkům patřil v minulosti 13. prosinec, tedy den svaté Lucie. Tato světice byla považována za patronku zimy a s jejím svátkem se pojilo několik zvyků, které zaznamenala i spisovatelka Božena Němcová. Jak napsala ve své Babičce:

„Lucie den byl dětem velmi nemilý. Byla pověra, že chodí tu noc Lucie, bílá to, dlouhá, rozcuchaná žena, a strašily se jí děti, že je vezme, jsou-li neposlušné.“

Třináctého prosincového dne skutečně chodily po vesnicích „lucky“, tedy dívky oblečené v dlouhých bílých šatech a s maskou se špičatým zobákem. Tyto postavy měly odnášet zlobivé děti nebo je strašit, že jim nožem rozpářou břicho. V některých krajích však nenavštěvovaly děti, ale kontrolovaly ženy, zda nepředou len. O svátku Lucie totiž bylo předení zakázáno.

Naši předci věřili, že o svaté Lucii roste moc čarodějnic, které se právě v tento den slétávaly a spřádaly záškodnické plány. Proto se lidé modlili ke světici, aby je před řáděním zlých sil uchránila. S vírou v čarodějnice souvisel také zvyk dávání stranou jednoho polínka na svatou Lucii. Tímto polenem se pak mělo na Štědrý večer zatopit, aby do stavení po celý příští rok nemohla žádná čarodějnice vstoupit. Božena Němcová ve Studiích národopisných zapsala jinou variantu této pověrečné praktiky, kdy se od 13. prosince každý den odkládalo stranou jedno poleno, pokaždé ovšem muselo být z jiného stromu. Z těchto polen se na Štědrý večer rozdělal venku oheň, ke kterému se přišly ohřát všechny čarodějnice z okolí. Člověk tak hned věděl, na koho si má dát pozor!

Štědrý den

Podobu Štědrého dne v 19. století Božena Němcová krásně přiblížila na stránkách Babičky:

„Každý rok chtěly se děti postit, aby viděly zlaté prasátko, ale nikdy k tomu nedošlo; vůle byla dobrá, ale tělo slabé. Na Štědrý den štědře podělen byl kde kdo, i drůbež a dobytek dostaly vánočky, a po večeři vzala babička ode všeho, co k večeři bylo, po kousku, hodila polovičku do potoka, polovic zahrabala do sadu pod strom, aby voda čista a zdráva zůstala a země úrodná byla, všecky pak drobty sesbírajíc hodila „ohni“, aby „neškodil“.

Za chlívem třásla Bětka bezem, volajíc: „Třesu třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes;“ a v světnici slívala děvčata olovo a vosk, a děti spouštěly svíčičky v ořechových skořepinách na vodu.

Jan tajně postrkoval mísu, v níž voda byla, aby se hnula, a skořápky, představujíce loďky života, od kraje ku středu se houpaly, pak volal radostně: „Dívejte se, já se daleko daleko dostanu do světa!“

„Ach, milý hochu, až se dostaneš do proudu života, mezi víry a úskaliny, až budou vlny loďkou tvého života smejkat, pak budeš vzpomínat toužebně na tichý přístav, z něhož jsi vyplul,“ řekla si tiše matka, rozkrajujíc jablko chlapcovo „na štěstí“ ve příční polovice. Jádra tvořila hvězdu, tři čisté paprsky, dva byly neúplné, od červa sežrané. Odložíc je s povzdechem stranou, rozkrojila druhé pro Barunku, a vidouc opět hvězdu zatemnělou, povídala si: „Tedy ani jeden ani druhý nebude úplně šťasten!“ Rozkrojila ještě pro Vilímka i Adélku, a v těch byly zdravé hvězdičky o čtyřech paprscích.“

V úryvku spisovatelka popsala celou řadu štědrovečerních zvyků, z nichž například věštbu o smůle a štěstí nebo životě a smrti pomocí rozkrojených jablíček a lodiček z ořechových skořápek známe dodnes. Díky tomuto svědectví také víme, že již tehdy děti věřily, že pokud dodrží půst, uvidí zlaté prasátko. Původ této pověry však zůstává nejasný. V minulosti pro děti byla slibovaným zlatým prasátkem zřejmě první večerní hvězda na obloze. Ta když se objevila, bylo to znamení k usednutí k bohatému štědrovečernímu stolu.

Po večeři následovala pro děti ještě oblíbenější vánoční nadílka, kterou mělo dle slov Boženy Němcové přinášet Jezulátko, tedy Ježíšek. Víra v Ježíška coby vánočního dárkonoše je velmi stará, svůj původ má v 16. století v německy hovořících oblastech. Z našich zemí pochází nejstarší zmínka o Ježíškovi s dárečky ze 17. století. Plné prosazení tradice štědrovečerního obdarovávání Ježíškem je spojováno až s 19. stoletím, tedy s dobou Boženy Němcové. Té babička o Ježíškovi povídala:

„Jezulátko sedí v nebi na světlém trůnu a posílá dárky hodným dětem po andělích, kteří je přinášejí na zlatých oblacích. Neslyšíte nic než zvonků hraní.“

V knize Babička našly děti dárečky pod ozdobeným vánočním stromem. Spisovatelka v této souvislosti uvedla, že babička zvyk poznala až ve stáří od svých dětí. Tradice zdobení vánočního stromečku je opravdu poměrně mladá, první strom u nás byl o Vánocích ozdoben až na počátku 19. století. V roce 1812 ho na svém libeňském zámku v Praze připravil jako překvapení pro své přátele na vánočním večírku tehdejší ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Od poloviny 19. století se ozdobený stromeček pomalu stával součástí Vánoc, ve venkovském prostředí se zvyk naplno prosadil až po první světové válce.

Související

Více souvisejících

Vánoce historie Božena Němcová tradice, zvyky, svátky

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Letní počasí.

Aktuální počasí: Tropy zasáhnou větší část Česka, uvedli meteorologové

Tropické teploty si nakonec užije větší část Česka, než se původně předpokládalo. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí upravil územní platnost výstrahy na vysoké teploty pro dnešní den, když ji rozšířil o část Středočeského a jih Olomouckého kraje. Zároveň zrušil varování před povodňovými jevy.

před 49 minutami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Estonská premiérka Kallasová podala demisi

Estonská premiérka Kaja Kallasová, která byla nominována na post šéfky diplomacie Evropské unie, v pondělí předala svou demisi estonskému prezidentovi Alaru Karisovi. Uvedl to server Washington Post.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Thomas Matthew Crooks

Thomas Matthew Crooks. Co víme o útočníkovi, který střílel na Trumpa?

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v neděli oznámil, že útočník Thomas Matthew Crooks, který v sobotu střílel na předvolebním mítinku exprezidenta Donalda Trumpa, jednal sám. Střelbu vyšetřují jako atentát, ale také možný čin vnitrostátního terorismu. Uvedl to server Washington Post.

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Mistry Evropy ve fotbale se stali Španělé. Proti Anglii rozhodl v závěru Oyarzabal

Podruhé v řadě se ve finále fotbalového mistrovství Evropy představili Angličané, kteří opět doufali, že se jim podaří dokráčet k prvnímu titulu mistrů Evropy, ale stejně jako před třemi lety v Londýně i nyní v Berlíně zůstali těsně pod vrcholem. V souboji království proti Španělsku se sice snažili o obrat nepříznivého skóre, když jako první skóroval na úvod druhé půle Williams a poté na 1:1 vyrovnal Palmer, jenže v 86. minutě o všem rozhodl po rychlé protiakci střídající Oyarzabal, jenž si ji sám i založil. Pro Španělsko je to tak rekordní čtvrtý titul mistrů Evropy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy