Zdobení stromečku patří k poměrně mladým vánočním zvykům. Dnes podléhá módním trendům, jak vypadaly vánoční ozdoby v minulosti? A kdy se na něm poprvé objevily?
Vůbec první historicky doložený vánoční stromeček byl u nás ozdoben až na počátku 19. století, a to roku 1812 u ředitele Stavovského divadla Jana Karla Liebicha. V tomto období se stromečky věšely ke stropu tak, aby špičkou směřovaly dolů. K ozdobení se používaly barevné stužky, sušené ovoce, perníčky a jiné cukroví. Zmínka o svíčkách na vánočním stromečku pochází z našeho území z roku 1860.
Stejně jako není dlouhá historie vánočních stromečků, tak je tomu také u vánočních ozdob. Běžnou součástí Vánoc se staly až v průběhu 20. století. Byly velmi drahým zbožím, a proto se používaly dlouhá léta. To je značný rozdíl oproti dnešku, kdy i zdobení vánočního stromečku podléhá módním trendům.
První písemné zprávy o vánočních ozdobách pocházejí z oblasti Alsaska z 16. a 17. století. V účtech alsaských obchodníků z let 1597 až 1669 bychom našli zmínky o tehdejším materiálu na výrobu ozdob, a to o jablkách, papíru, nitích a pečivu.
Také u nás tvořilo první vánoční ozdoby na počátku 19. století ovoce. To se doplňovalo třeba ořechy, které se někdy natíraly stříbrnou nebo zlatou barvou, obalovaly se do lesklého či barevného papíru. Tak se vlastně vyráběly první vánoční ozdoby. Na vánoční stromeček se také peklo zvláštní cukroví z marcipánu, který se dobarvoval růžovou vodou. Připravovalo se i tzv. tragantové cukroví, do něhož se přidávaly rostlinné pryskyřice. Vyrábělo se buď v ruce, nebo pomocí zvláštních formiček. Hotové ozdoby se sušily a malovaly. Z tragantu se vyráběly zvonečky nebo postavičky andílků. Používaly se i jedlé ozdoby – třeba pralinky v pestrobarevných nebo zářivých papírcích, které se věšely na větve stromečku. Někdy se pralinky nahrazovaly obyčejnými dřevěnými kostičkami. Takovéto ozdobičky byly běžné od konce 19. století do 30. let 20. století.
Častým materiálem k výrobě vánočních ozdob byl vosk. Zejména v německém prostředí byli ve druhé polovině 19. století oblíbení voskoví andělíčci s vatovými, dřevěnými nebo kovovými doplňky. Také se jim dobarvovaly obličeje a strojili se do šatů. Z vaty se vyráběli sněhuláci, šašci, děti na sáňkách nebo muži na lyžích. Takovéto ozdobičky se doplňovaly krepovým papírem, třpytivými papírovými hvězdičkami nebo textilem, stromečky se jimi o Vánocích zdobily ještě ve 20. letech 20. století.
Pro výrobu vánočních ozdob se využíval často obyčejný a snadno dostupný papír. Od 80. let 19. století se rozšířily ozdoby z tzv. drážďanské lepenky, které představovaly luxusní zboží. Vyráběly se tak, že se lepenka vytvarovala ve formě. Tak vznikla polovina figurky, která se následně spojila klihem s druhou polovinou. Výsledný předmět se potáhl tenkou kovovou barevnou folií. Na první pohled tedy nebylo patrné, že jsou to papírové ozdoby. Z papírové hmoty zvané papírmaš se zhotovovaly ozdoby ve tvaru ořechů, ovoce nebo šišek, které se obarvovaly.
Od 70. let 19. století se začaly prodávat vánoční ozdoby ze stříbrných a zlatých drátků. Ty jsou známé pod označením lametové ozdoby a místem jejich vzniku je Norimberk. Z tohoto vánočního sortimentu jsou proslulé zejména drátkované hvězdičky a komety. Na počátku 20. století se rozšířily po celém světě.
Ve 30. letech minulého století se rozšířily dřevěné vánoční ozdoby, které vynikaly výborným uměleckým zpracováním. Tyto ozdoby vyráběly většinou firmy spolu s hračkami. Zhruba ve stejné době byly oblíbené ozdoby cínové, malované zářivými barvami.
Výroba vánočních ozdob reagovala na první i druhou světovou válku, kdy se na stromečku objevily ponorky, válečné letouny, císařské podobizny nebo svastika.
Nejstarší skleněné vánoční ozdoby se dostaly na trh v polovině 19. století, nedílnou součástí Vánoc se však staly mnohem později. První skleněné vánoční koule se vyráběly ve 30. letech 19. století. Takové ozdoby se začaly produkovat v Německu a brzy se rozšířily po celé Evropě, na konci 19. století i do Ameriky. Na našem území se skleněné vánoční ozdoby začaly prodávat zejména na počátku 20. století, kdy je nabízely především malé domácí dílny na Jablonecku nebo v Podkrkonoší. Výrobky se barvily speciálním leskem z rybích šupin.
Související

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů
Vánoce , historie , tradice, zvyky, svátky
Aktuálně se děje
před 35 minutami

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze
před 1 hodinou

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování
před 1 hodinou

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu
před 2 hodinami

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?
před 2 hodinami

EU je z používání chemických zbraní Ruskem zděšena. Kallasová označila situaci za nesnesitelnou
před 3 hodinami

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?
před 4 hodinami

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění
před 5 hodinami

Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrací tropické teploty
včera

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie
včera

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců
včera

OBRAZEM: Čeští hasiči pomáhají po povodních v Texasu. Čelí extrémním podmínkám, pátrání jim komplikují jedovatí hadi
včera

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem
včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu
včera

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie
včera

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu
včera

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít
včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi
včera

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik
včera

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?
včera
Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko
Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.
Zdroj: Libor Novák