Zdobení stromečku patří k poměrně mladým vánočním zvykům. Dnes podléhá módním trendům, jak vypadaly vánoční ozdoby v minulosti? A kdy se na něm poprvé objevily?
Vůbec první historicky doložený vánoční stromeček byl u nás ozdoben až na počátku 19. století, a to roku 1812 u ředitele Stavovského divadla Jana Karla Liebicha. V tomto období se stromečky věšely ke stropu tak, aby špičkou směřovaly dolů. K ozdobení se používaly barevné stužky, sušené ovoce, perníčky a jiné cukroví. Zmínka o svíčkách na vánočním stromečku pochází z našeho území z roku 1860.
Stejně jako není dlouhá historie vánočních stromečků, tak je tomu také u vánočních ozdob. Běžnou součástí Vánoc se staly až v průběhu 20. století. Byly velmi drahým zbožím, a proto se používaly dlouhá léta. To je značný rozdíl oproti dnešku, kdy i zdobení vánočního stromečku podléhá módním trendům.
První písemné zprávy o vánočních ozdobách pocházejí z oblasti Alsaska z 16. a 17. století. V účtech alsaských obchodníků z let 1597 až 1669 bychom našli zmínky o tehdejším materiálu na výrobu ozdob, a to o jablkách, papíru, nitích a pečivu.
Také u nás tvořilo první vánoční ozdoby na počátku 19. století ovoce. To se doplňovalo třeba ořechy, které se někdy natíraly stříbrnou nebo zlatou barvou, obalovaly se do lesklého či barevného papíru. Tak se vlastně vyráběly první vánoční ozdoby. Na vánoční stromeček se také peklo zvláštní cukroví z marcipánu, který se dobarvoval růžovou vodou. Připravovalo se i tzv. tragantové cukroví, do něhož se přidávaly rostlinné pryskyřice. Vyrábělo se buď v ruce, nebo pomocí zvláštních formiček. Hotové ozdoby se sušily a malovaly. Z tragantu se vyráběly zvonečky nebo postavičky andílků. Používaly se i jedlé ozdoby – třeba pralinky v pestrobarevných nebo zářivých papírcích, které se věšely na větve stromečku. Někdy se pralinky nahrazovaly obyčejnými dřevěnými kostičkami. Takovéto ozdobičky byly běžné od konce 19. století do 30. let 20. století.
Častým materiálem k výrobě vánočních ozdob byl vosk. Zejména v německém prostředí byli ve druhé polovině 19. století oblíbení voskoví andělíčci s vatovými, dřevěnými nebo kovovými doplňky. Také se jim dobarvovaly obličeje a strojili se do šatů. Z vaty se vyráběli sněhuláci, šašci, děti na sáňkách nebo muži na lyžích. Takovéto ozdobičky se doplňovaly krepovým papírem, třpytivými papírovými hvězdičkami nebo textilem, stromečky se jimi o Vánocích zdobily ještě ve 20. letech 20. století.
Pro výrobu vánočních ozdob se využíval často obyčejný a snadno dostupný papír. Od 80. let 19. století se rozšířily ozdoby z tzv. drážďanské lepenky, které představovaly luxusní zboží. Vyráběly se tak, že se lepenka vytvarovala ve formě. Tak vznikla polovina figurky, která se následně spojila klihem s druhou polovinou. Výsledný předmět se potáhl tenkou kovovou barevnou folií. Na první pohled tedy nebylo patrné, že jsou to papírové ozdoby. Z papírové hmoty zvané papírmaš se zhotovovaly ozdoby ve tvaru ořechů, ovoce nebo šišek, které se obarvovaly.
Od 70. let 19. století se začaly prodávat vánoční ozdoby ze stříbrných a zlatých drátků. Ty jsou známé pod označením lametové ozdoby a místem jejich vzniku je Norimberk. Z tohoto vánočního sortimentu jsou proslulé zejména drátkované hvězdičky a komety. Na počátku 20. století se rozšířily po celém světě.
Ve 30. letech minulého století se rozšířily dřevěné vánoční ozdoby, které vynikaly výborným uměleckým zpracováním. Tyto ozdoby vyráběly většinou firmy spolu s hračkami. Zhruba ve stejné době byly oblíbené ozdoby cínové, malované zářivými barvami.
Výroba vánočních ozdob reagovala na první i druhou světovou válku, kdy se na stromečku objevily ponorky, válečné letouny, císařské podobizny nebo svastika.
Nejstarší skleněné vánoční ozdoby se dostaly na trh v polovině 19. století, nedílnou součástí Vánoc se však staly mnohem později. První skleněné vánoční koule se vyráběly ve 30. letech 19. století. Takové ozdoby se začaly produkovat v Německu a brzy se rozšířily po celé Evropě, na konci 19. století i do Ameriky. Na našem území se skleněné vánoční ozdoby začaly prodávat zejména na počátku 20. století, kdy je nabízely především malé domácí dílny na Jablonecku nebo v Podkrkonoší. Výrobky se barvily speciálním leskem z rybích šupin.
Související
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
Vánoce , historie , tradice, zvyky, svátky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák