Vlci útočí. Hradecký kraj chce kvůli škodám změnu zákona

Vedení kraje k požadavku vedly nedávné události z česko-polského pohraničí Královéhradeckého kraje. Začátkem června v Bernarticích na Trutnovsku v oplocené oboře vlci zardousili deset daňků, loni u Machova na Broumovsku k nelibosti místních myslivců výrazně zredukovali populaci uměle vysazených muflonů.

Chovatelé spárkaté zvěře, přestože hospodaří podobně jako zemědělci, nemají podle současné legislativy nárok na dotace či náhradu škody. "Na daňky, jeleny či muflony ve farmových a zájmových chovech se v tuto chvíli náhrady nevztahují. Čili chovatel ovcí náhradu dostane, ale chovatel daňků nikoliv. Zákon pochází z roku 2000 a je zastaralý. Ministerstvu životního prostředí ČR (MŽP) proto za náš kraj navrhneme úpravu stávajícího zákona tak, aby do náhrad škod zahrnul i farmovou zvěř v oborách a další druhy zvířat," uvedl hejtman Královéhradeckého kraje Jiří Štěpán (ČSSD).

Kromě náhrady škod v chovech na farmách by měli mít chovatelé nárok i na proplácení výdajů za povinný veterinární posudek, kafilérii a za škodu za zaběhnuté kusy. Ke změně zákona je podle hejtmanství důležité znát i vyčíslení veškerých škod způsobených zvláště chráněnými živočichy. Proto by měli chovatelé informace o způsobených škodách zasílat přímo na ministerstvo životního prostředí nebo na hradecký krajský úřad.

Ministerstvo na dotaz ČTK uvedlo, že na odstranění nedostatku pracuje. "Společně s dalšími potřebnými změnami ji (možnost kompenzace škod v případě farmových chovů zvěře) proto zapracováváme do připravované novely zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy," uvedla Dominika Pospíšilová z MŽP.

Královéhradecký kraj od roku 2017 vyplatil na náhradách za škody způsobené především vlky a kormorány zhruba dva miliony korun. Letos ochranáři na území CHKO Broumovsko evidují úhyn šesti telat, šesti ovcí, přičemž další tři jehňata uhynula po osiření.

Petr Kafka ze Správy CHKO Broumovsko ČTK odmítá názor, že by se vlci v česko-polském pohraničí Královéhradeckého kraje chovali agresivně, neobvykle nebo že by dokonce ohrožovali lidi. "Místní vlci se chovají stejně jako vlci v celé střední Evropě. Dokázali se přizpůsobit na člověkem pozměněnou kulturní krajinu, a dochází tak k častějším setkáním mezi vlkem a člověkem. Často pak mohou být zahlédnuti, jak probíhají i v blízkosti vesnic nebo je přímo překonávají, když přechází z jedné části teritoria do druhého, které obec rozděluje," řekl ČTK Kafka.

Nedávný útok vlků v Bernarticích ho nepřekvapil. "Vlci jsou primárně lovci volně žijící zvěře, není tedy nic překvapivého, že napadli stádo daňků. Navíc stádo v ohradě, která bezprostředně navazuje na velký lesní komplex, ve kterém vlci dlouhodobě žijí. Ačkoliv byla ohrada vysoká a bytelná, dala se na několika místech podhrabat a podlézt," řekl ČTK Kafka. Podle něj by mohly problémy s vlky nastat v případě, kdyby například byli nemocní nebo kdyby pocházeli z umělých chovů, což se na Broumovsku neprokázalo.

V severním pohraničí Královéhradeckého kraje a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až 15 vlků. Předpokládá se, že i letos vyvedli mladé, ale to se ochranářům dosud nepodařilo potvrdit. Pokud se vlkům bude dařit jako dosud, v příštích letech by se mohli usadit i v Orlických horách, kde se jejich pobytové znaky našli. Šlo ale zřejmě o migrující jedince.

Teritoriem jedné smečky jsou Vraní hory s okolím v severovýchodní části Trutnovska s přesahem na Broumovsko. Odtud zřejmě zabíhají také do východních Krkonoš. Teritorium druhé smečky tvoří oblast polského národního parku Stolové hory. Také odtud vlci zabíhají na nedaleké Broumovsko i do Orlických hor. První smečka na Broumovsku po 250 letech byla potvrzena v roce 2015. Od té doby zadávili stovky ovcí, koz, telat a množství divoké zvěře.