Německo sehrálo klíčovou roli v hlasování EU o snížení ochranného statutu vlka obecného. Zvířeti byl snížen status z „přísně chráněného“ na „chráněné“. Toto umožňuje povolit jeho odstřel v případě ohrožení hospodářských zvířat.
Německá vláda byla k návrhu zpočátku skeptická, její rozhodnutí však přišlo s přísnými podmínkami. Německá ministryně životního prostředí Steffi Lemke, která návrh předložila, tvrdila, že „toto rozhodnutí je ospravedlnitelné z hlediska ochrany přírody a nezbytné z pohledu chovatelů hospodářských zvířat,“, také že „je úspěchem ochrany přírody, že dnes můžeme učinit toto rozhodnutí“ a opatření byla „pragmatickou“ reakcí na potřeby zemědělců. Lemke ovšem také uklidňuje: „Vlk je a zůstává chráněným druhem a jeho dobrý stav ochrany je cílem.“
„Zjednodušení nebo urychlení odstraňování takzvaných ‚problémových vlků‘ je pragmatickým krokem, jak se pokusit uklidnit mysl dotčených majitelů hospodářských zvířat a řešit obavy venkovského obyvatelstva, zejména v oblastech s vysokým počtem útoků hospodářských zvířat,“ řekl Niko Balkenhol, ekolog z univerzity v německém Göttingenu. „Je možné, že místo ‚problémových vlků‘ jsou vybíjeni nenápadní vlci (neútočili na hospodářská zvířata, pozn. red.). Zda může opatření skutečně zmírnit konfliktní situaci s vlky, je třeba objektivně zhodnotit z vědeckého hlediska,“ dodal.
Podle odhadu Evropské komise žije v Evropě asi 20 000 vlků. Ti jsou každý rok zodpovědní za zabití nejméně 65 000 kusů hospodářské zvěře, zejména ovcí a koz. Toto číslo ovšem představuje pouze 0,065% evropské ovčí populace.
Proti návrhu se postavily také nevládní organizace a vědci. Poukazují, že navzdory statutu přísně chráněného zvířete, se vlčí populaci na mnohých místech Evropy nedaří a v šesti ze sedmi evropských biogeografických oblastí zůstává v nepříznivém stavu ochrany.
Nyní se navíc obávají, že snížení ochrany vlků může vést k většímu uvolnění pravidel jejich odstřelu, a tedy k dalšímu úpadku jejich populace. Jediný útok vlka dle návrhu ospravedlní jeho odstřel v okruhu jednoho kilometru od místa útoku po dobu 21 dní.
"Vlci jsou součástí evoluční historie evropské krajiny. Jednou jsme je téměř vymýtili, takže musíme chránit jejich místo v našich ekosystémech," řekl serveru DW Fabien Quetier, odborník na ochranu přírody z neziskové organizace Rewilding Europe.
Zemědělská lobby EU naopak uvedla, že je návrhem potěšena. Je ráda, že instituce EU „naslouchají potřebám farmářů a venkovských obyvatel navzdory mnoha tlakům ze strany těch, kteří se často nemusí vyrovnávat s následky útoků“. V podobném duchu se vyjádřila i evropská asociace lovců. Rozhodnutí podle ní „otevírá dveře nástrojům koexistence ke zmírnění napětí“.
Proti rozhodnutí se vyjádřil i slovenský europoslanec Michal Wiezik, který na svém profilu na síti X napsal, že jde o „špatný krok špatným směrem“. K Wiezikovi se přidali europoslanci Zelených, Levice a středolevých socialistů a demokratů, kteří po hlasování napsali předsedkyni evropské komise Ursule von der Leyenové, aby přehodnotila svůj návrh a místo toho podpořila humánnější opatření na ochranu hospodářských zvířat.
Leyenová ale návrh vřele podporuje. Její poník Dolly byl v roce 2022 také zabit vlkem. Přijetí návrhu je pro ni tedy osobním vítězstvím.
Lidstvu se v roce 1800 podařilo téměř dohnat vlky k vyhynutí díky hromadnému lovu. Asi o sto let později se vlci vrátili. Věda naznačuje, že vlci jsou prospěšní pro ekosystémy jako celek. Studie v USA a Kanadě naznačují, že vlci mají obnovující účinek na ekosystémy, když jsou znovu vysazeni do svých stanovišť.
Související
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
Německo , Ursula von der Leyenová , Vlci
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 2 hodinami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 6 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 7 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 11 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 13 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák