600 milionů je fuč! Justiční palác je ukázkovým příkladem nepravostí

"Na špatný postup zadavatele upozorňovala Česká komora architektů už od března 2005 opakovaně nejen Krajský soud v Brně, tedy investora stavby, ale také ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí, NKÚ i ÚOHS," uvedl ve čtvrtek předseda komory Jan Vrana.Podle něj je brněnský justiční palác přímo čítankovým příkladem ukazujícím na nepravosti a špatné postupy při pořizování veřejných staveb."Nám se jednoduše celkově nelíbil ten proces zadávání a vždy jsme chtěli zdůrazňovat, že architektonická veřejná soutěž je nejlepším a nejtransparentnějším způsobem zadávání," vysvětlil stanovisko ČKA Vrana.Jan Sapák, 1. místopředseda ČKA, ve čtvrtek poukázal například na "trestuhodné" financování projektu."Za původně odhadnutou nereálně nízkou investiční částku 768 milionů korun nebylo možné stavbu takového rozsahu realizovat. Soudní znalec považoval za realistickou částku 1,2 miliardy korun. Realizace se ale vyšplhala až na 1,8 miliardy. Je tu tedy minimálně 600 milionů korun, které objektivně propadly vniveč," shrnul Sapák.Ten dále prohlásil, že dokonce existuje soukromoprávní rozsudek, že při zadávání prací došlo k nezákonnosti: "Krajský soud obcházel zákon a dopustil se nezákonnosti ve věci zadávání veřejné zakázky na projekt."Podle ČKA při zadávání zakázky došlo hned k několika základním deliktům, které by se neměly objevovat u žádných staveb. Jako příklad uvedli zástupci komory absenci adekvátní přípravy investiční akce, příliš obecný stavební program, chybějící architektonickou soutěž a špatné financování."Možná je tu otázka, proč se k tomu průběhu vůbec vyjadřujeme. V zákoně, kterým jsme byli zřízeni, se říká, že máme pečovat o stavební kulturu a spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v této oblasti," uzavřel Vrana.Krajský soud v Brně dostal za chyby při stavbě justičního paláce v Brně od finančního úřadu rekordní pokutu ve výši téměř dvou miliard korun.Náklady na výstavbu supermoderního justičního areálu se vyšplhaly z plánovaných 800 milionů korun téměř na dvě miliardy. Případ v minulosti vyšetřovala i policie, a to kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně. Policie sice případ odložila, právě porušení rozpočtových pravidel ale řešili inspektoři brněnského finančního úřadu. Za neoprávněné použití státních peněz vyměřili historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad - 1 935 623 540 korun.