Benátky nad Jizerou. Místo, odkud se pozorovaly hvězdy a určoval osud

Malebné město Benátky nad Jizerou leží v okrese Mladá Boleslav asi 30 km od hlavního města Prahy. Historie místa spadá již do 14. století. Velké slávy se však město dočkalo především v období renesance, kdy na místním zámku na přání Rudolfa II. pobýval slavný alchymista a astronom Tycho Brahe.

Původní osada se nacházela na levém břehu řeky Jizery. Jednalo se o vlhké a bažinaté místo. Odsud také pochází název osady – Benátky. Ten skutečně pochází z Itálie, ovšem inspirace u slavného severoitalského města je jen částečná. Název Benátky totiž neměl odrážet slávu a nádheru italské architektury, či tamní vodní kanály, ale výstižně vyjadřoval povahu daného místa jako „mokrého a při vodě stojícího“, což ostatně odpovídalo i italským Benátkám.

Místo pro založení původní osady Benátky se časem ukázalo jako nevhodné, a tak majitelé panství, kteří sídlili na nedalekém hradě Dražice, rozhodli o založení nové osady na sousední vyvýšenině. Stalo se tak ještě před polovinou 14. století. Nová osada dostala název Nové Benátky a původní osada ze 13. století nesla název Staré Benátky.

Nová fundace byla úspěšná a Nové Benátky získaly status města. I od dalších svých majitelů dostávaly Benátky četná privilegia. Již od roku 1349 zde byl klášter s kostelem a školou. Rozkvět města trval až do počátku 15. století. Dražické panství totiž patřilo pražským biskupům. Na výstavném hradě, který hojně čerpal z francouzské gotické architektury, sídlil například biskup Jan z Dražic.

Během 1. poloviny 15. století se hrad Dražice dostal do majetku Aleše Škopka z Dubé, který byl přívržencem katolické strany. Počínaje rokem 1420 se jeho hrad a k němu náležející statky, včetně Benátek, staly cílem útoků husitských vojsk. Klášter v Benátkách byl vypálen už v roce 1420. Aleš Škopek sice brzy na to přešel na stranu podobojí, ale zkáze svého hradu se nevyhnul, neboť v roce 1424 jej dobyla a vypálila katolická vojska.

Ve druhé půli 15. století již hrad Dražice začal ztrácet svůj význam, pustl a chátral. Noví majitelé dražického panství se rozhodli své nové sídlo přesunut do Nových Benátek. Stalo se tak konktrétně za Bedřicha z Donína, který zdejší panství koupil v roce 1512.  O několik let později, v roce 1526, nechal na zříceninách starého kláštera vystavět renesanční zámek.

Na podobě malého renesančního zámku se pracovalo i v dalších desetiletích. Z dražického panství se tak stalo benátské a noví majitelé už se psali právě po Benátkách. Donínové byli horlivými stoupenci a podporovateli jednoty bratrské a Nové Benátky se staly v polovině 16. století jedním z mnoha jejích středisek v kraji. V letech 1529 až 1532 zde působil jako bratrský jáhen i pozdější biskup jednoty Jan Augusta.

Na konci 16. století prodali Donínové vzkvétající panství císaři Rudolfovi II. Zámek tehdy prošel velkolepou manýristickou přestavbou. Jeho podoba byla dílem severoitalského architekta Giovanniho Maria Filippi, stavitele a kameníka, jenž tvořil v duchu manýrismu a raného baroka.

Právě na pozvání Rudolfa II. přišel do Benátek slavný dánský astronom a alchymista Tycho Brahe. Pobýval zde už od léta roku 1599. Benátky totiž díky své poloze umožňovaly pozorování noční hvězdné oblohy a vzhledem ke své vzdálenosti od Prahy zaručovaly i včasné informování císařského dvora. Právě císařova štědrá podpora zaručila, aby zde Tycho Brahe začal budovat observatoř, přestěhoval sem svou knihovnu a většinu přístrojů, z nichž mnohé sám vynalezl nebo zdokonalil. Ze své alchymistické dílny posílal císaři zprávy o svých různých objevech a vynálezech, například elixíru proti moru, a na základě astronomických a astrologických pozorování předpovídal budoucnost.

Bohužel následující období 17. století již panství příliš nepřálo. Neblaze se na něm podepsala především třicetiletá válka. Nová kapitola pro zámek a město nastala až v roce 1648, kdy císař Ferdinand III. daroval benátecké panství svému generálu Janu z Wörthu. Ten nechal ke starému zámku přistavět novou barokní část. Zámek byl ještě barokně dostavěn do dnešní podoby po velkém požáru ve druhé polovině 18. století.

Od začátku 19. století vlastnili zámek Thunové z Hohensteinu. V letech 1844 až 1848 působil jako učitel v Thunově rodině mladý Bedřich Smetana. Thunové také provedly poslední úpravy zámku, především interiéru a okolního parku.

Poslední majitelé zámku, rod Kinských, prodal zámek v roce 1920 městu. Zámecké prostory tak obsadily různé úřady, v pozdějších letech se ale také dočkaly patřičné péče. V roce 1944 pak došlo ke spojení Starých a Nových Benátek a ke vzniku dnešních Benátek nad Jizerou.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie rudolf II. Tycho Brahe architektura

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 9 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu

Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy