Malebné město Benátky nad Jizerou leží v okrese Mladá Boleslav asi 30 km od hlavního města Prahy. Historie místa spadá již do 14. století. Velké slávy se však město dočkalo především v období renesance, kdy na místním zámku na přání Rudolfa II. pobýval slavný alchymista a astronom Tycho Brahe.
Původní osada se nacházela na levém břehu řeky Jizery. Jednalo se o vlhké a bažinaté místo. Odsud také pochází název osady – Benátky. Ten skutečně pochází z Itálie, ovšem inspirace u slavného severoitalského města je jen částečná. Název Benátky totiž neměl odrážet slávu a nádheru italské architektury, či tamní vodní kanály, ale výstižně vyjadřoval povahu daného místa jako „mokrého a při vodě stojícího“, což ostatně odpovídalo i italským Benátkám.
Místo pro založení původní osady Benátky se časem ukázalo jako nevhodné, a tak majitelé panství, kteří sídlili na nedalekém hradě Dražice, rozhodli o založení nové osady na sousední vyvýšenině. Stalo se tak ještě před polovinou 14. století. Nová osada dostala název Nové Benátky a původní osada ze 13. století nesla název Staré Benátky.
Nová fundace byla úspěšná a Nové Benátky získaly status města. I od dalších svých majitelů dostávaly Benátky četná privilegia. Již od roku 1349 zde byl klášter s kostelem a školou. Rozkvět města trval až do počátku 15. století. Dražické panství totiž patřilo pražským biskupům. Na výstavném hradě, který hojně čerpal z francouzské gotické architektury, sídlil například biskup Jan z Dražic.
Během 1. poloviny 15. století se hrad Dražice dostal do majetku Aleše Škopka z Dubé, který byl přívržencem katolické strany. Počínaje rokem 1420 se jeho hrad a k němu náležející statky, včetně Benátek, staly cílem útoků husitských vojsk. Klášter v Benátkách byl vypálen už v roce 1420. Aleš Škopek sice brzy na to přešel na stranu podobojí, ale zkáze svého hradu se nevyhnul, neboť v roce 1424 jej dobyla a vypálila katolická vojska.
Ve druhé půli 15. století již hrad Dražice začal ztrácet svůj význam, pustl a chátral. Noví majitelé dražického panství se rozhodli své nové sídlo přesunut do Nových Benátek. Stalo se tak konktrétně za Bedřicha z Donína, který zdejší panství koupil v roce 1512. O několik let později, v roce 1526, nechal na zříceninách starého kláštera vystavět renesanční zámek.
Na podobě malého renesančního zámku se pracovalo i v dalších desetiletích. Z dražického panství se tak stalo benátské a noví majitelé už se psali právě po Benátkách. Donínové byli horlivými stoupenci a podporovateli jednoty bratrské a Nové Benátky se staly v polovině 16. století jedním z mnoha jejích středisek v kraji. V letech 1529 až 1532 zde působil jako bratrský jáhen i pozdější biskup jednoty Jan Augusta.
Na konci 16. století prodali Donínové vzkvétající panství císaři Rudolfovi II. Zámek tehdy prošel velkolepou manýristickou přestavbou. Jeho podoba byla dílem severoitalského architekta Giovanniho Maria Filippi, stavitele a kameníka, jenž tvořil v duchu manýrismu a raného baroka.
Právě na pozvání Rudolfa II. přišel do Benátek slavný dánský astronom a alchymista Tycho Brahe. Pobýval zde už od léta roku 1599. Benátky totiž díky své poloze umožňovaly pozorování noční hvězdné oblohy a vzhledem ke své vzdálenosti od Prahy zaručovaly i včasné informování císařského dvora. Právě císařova štědrá podpora zaručila, aby zde Tycho Brahe začal budovat observatoř, přestěhoval sem svou knihovnu a většinu přístrojů, z nichž mnohé sám vynalezl nebo zdokonalil. Ze své alchymistické dílny posílal císaři zprávy o svých různých objevech a vynálezech, například elixíru proti moru, a na základě astronomických a astrologických pozorování předpovídal budoucnost.
Bohužel následující období 17. století již panství příliš nepřálo. Neblaze se na něm podepsala především třicetiletá válka. Nová kapitola pro zámek a město nastala až v roce 1648, kdy císař Ferdinand III. daroval benátecké panství svému generálu Janu z Wörthu. Ten nechal ke starému zámku přistavět novou barokní část. Zámek byl ještě barokně dostavěn do dnešní podoby po velkém požáru ve druhé polovině 18. století.
Od začátku 19. století vlastnili zámek Thunové z Hohensteinu. V letech 1844 až 1848 působil jako učitel v Thunově rodině mladý Bedřich Smetana. Thunové také provedly poslední úpravy zámku, především interiéru a okolního parku.
Poslední majitelé zámku, rod Kinských, prodal zámek v roce 1920 městu. Zámecké prostory tak obsadily různé úřady, v pozdějších letech se ale také dočkaly patřičné péče. V roce 1944 pak došlo ke spojení Starých a Nových Benátek a ke vzniku dnešních Benátek nad Jizerou.
Související

Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?

Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , rudolf II. , Tycho Brahe , architektura
Aktuálně se děje
před 27 minutami

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
před 1 hodinou

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
před 2 hodinami

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
před 3 hodinami

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
před 4 hodinami

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
před 4 hodinami

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
před 5 hodinami

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
před 6 hodinami

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
před 7 hodinami

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
před 7 hodinami

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
před 8 hodinami

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
před 8 hodinami

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
před 8 hodinami

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
před 8 hodinami

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
před 9 hodinami

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
před 10 hodinami

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
před 10 hodinami

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
před 11 hodinami

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války
před 12 hodinami

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování
včera
Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky
Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září.
Zdroj: Jan Hrabě