Benátky nad Jizerou. Místo, odkud se pozorovaly hvězdy a určoval osud

Malebné město Benátky nad Jizerou leží v okrese Mladá Boleslav asi 30 km od hlavního města Prahy. Historie místa spadá již do 14. století. Velké slávy se však město dočkalo především v období renesance, kdy na místním zámku na přání Rudolfa II. pobýval slavný alchymista a astronom Tycho Brahe.

Původní osada se nacházela na levém břehu řeky Jizery. Jednalo se o vlhké a bažinaté místo. Odsud také pochází název osady – Benátky. Ten skutečně pochází z Itálie, ovšem inspirace u slavného severoitalského města je jen částečná. Název Benátky totiž neměl odrážet slávu a nádheru italské architektury, či tamní vodní kanály, ale výstižně vyjadřoval povahu daného místa jako „mokrého a při vodě stojícího“, což ostatně odpovídalo i italským Benátkám.

Místo pro založení původní osady Benátky se časem ukázalo jako nevhodné, a tak majitelé panství, kteří sídlili na nedalekém hradě Dražice, rozhodli o založení nové osady na sousední vyvýšenině. Stalo se tak ještě před polovinou 14. století. Nová osada dostala název Nové Benátky a původní osada ze 13. století nesla název Staré Benátky.

Nová fundace byla úspěšná a Nové Benátky získaly status města. I od dalších svých majitelů dostávaly Benátky četná privilegia. Již od roku 1349 zde byl klášter s kostelem a školou. Rozkvět města trval až do počátku 15. století. Dražické panství totiž patřilo pražským biskupům. Na výstavném hradě, který hojně čerpal z francouzské gotické architektury, sídlil například biskup Jan z Dražic.

Během 1. poloviny 15. století se hrad Dražice dostal do majetku Aleše Škopka z Dubé, který byl přívržencem katolické strany. Počínaje rokem 1420 se jeho hrad a k němu náležející statky, včetně Benátek, staly cílem útoků husitských vojsk. Klášter v Benátkách byl vypálen už v roce 1420. Aleš Škopek sice brzy na to přešel na stranu podobojí, ale zkáze svého hradu se nevyhnul, neboť v roce 1424 jej dobyla a vypálila katolická vojska.

Ve druhé půli 15. století již hrad Dražice začal ztrácet svůj význam, pustl a chátral. Noví majitelé dražického panství se rozhodli své nové sídlo přesunut do Nových Benátek. Stalo se tak konktrétně za Bedřicha z Donína, který zdejší panství koupil v roce 1512.  O několik let později, v roce 1526, nechal na zříceninách starého kláštera vystavět renesanční zámek.

Na podobě malého renesančního zámku se pracovalo i v dalších desetiletích. Z dražického panství se tak stalo benátské a noví majitelé už se psali právě po Benátkách. Donínové byli horlivými stoupenci a podporovateli jednoty bratrské a Nové Benátky se staly v polovině 16. století jedním z mnoha jejích středisek v kraji. V letech 1529 až 1532 zde působil jako bratrský jáhen i pozdější biskup jednoty Jan Augusta.

Na konci 16. století prodali Donínové vzkvétající panství císaři Rudolfovi II. Zámek tehdy prošel velkolepou manýristickou přestavbou. Jeho podoba byla dílem severoitalského architekta Giovanniho Maria Filippi, stavitele a kameníka, jenž tvořil v duchu manýrismu a raného baroka.

Právě na pozvání Rudolfa II. přišel do Benátek slavný dánský astronom a alchymista Tycho Brahe. Pobýval zde už od léta roku 1599. Benátky totiž díky své poloze umožňovaly pozorování noční hvězdné oblohy a vzhledem ke své vzdálenosti od Prahy zaručovaly i včasné informování císařského dvora. Právě císařova štědrá podpora zaručila, aby zde Tycho Brahe začal budovat observatoř, přestěhoval sem svou knihovnu a většinu přístrojů, z nichž mnohé sám vynalezl nebo zdokonalil. Ze své alchymistické dílny posílal císaři zprávy o svých různých objevech a vynálezech, například elixíru proti moru, a na základě astronomických a astrologických pozorování předpovídal budoucnost.

Bohužel následující období 17. století již panství příliš nepřálo. Neblaze se na něm podepsala především třicetiletá válka. Nová kapitola pro zámek a město nastala až v roce 1648, kdy císař Ferdinand III. daroval benátecké panství svému generálu Janu z Wörthu. Ten nechal ke starému zámku přistavět novou barokní část. Zámek byl ještě barokně dostavěn do dnešní podoby po velkém požáru ve druhé polovině 18. století.

Od začátku 19. století vlastnili zámek Thunové z Hohensteinu. V letech 1844 až 1848 působil jako učitel v Thunově rodině mladý Bedřich Smetana. Thunové také provedly poslední úpravy zámku, především interiéru a okolního parku.

Poslední majitelé zámku, rod Kinských, prodal zámek v roce 1920 městu. Zámecké prostory tak obsadily různé úřady, v pozdějších letech se ale také dočkaly patřičné péče. V roce 1944 pak došlo ke spojení Starých a Nových Benátek a ke vzniku dnešních Benátek nad Jizerou.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie rudolf II. Tycho Brahe architektura

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy