Zámek Tloskov, který leží ve stejnojmenné obci nedaleko Neveklova ve středních Čechách, patří k našim málo známým památkám. Dáno je to především tím, že zámek samotný není přístupný, neboť v něm sídlí Centrum sociálních služeb. Okolní zámecký park je však otevřený a láká k podzimním procházkám mezi pestrobarevnými korunami stromů.
Historie zdejšího místa a vrchnostenského sídla je dlouhá. Tloskov se poprvé připomíná v roce 1376, kdy jeho majiteli byli Jeniš a Jindřich z Tloskova. Příslušníci této nižší šlechty zde sídlili až do 2. poloviny 15. století, kdy zdejší tvrz koupil Jan Řepa z Neveklova. Ten se od roku 1460 trvale usadil právě na Tloskově.
Jan Řepa z Neveklova byl zemským soudcem a významným příslušníkem rytířského stavu. Jako majitel Tloskova po něm následoval jeho syn Jan, přísedící zemského soudu, který zemřel roku 1524. Posledním z rodu Adam Řepa, rovněž bohatý a významný, zemřel roku 1574.
Po rodině Řepů následoval rod Hodějovských z Hodějova, kteří později vlastnili například i zámek Konopiště. Obdobně jako tento mnohem známější zámek i Tloskov prošel za Hodějovských z Hodějova stavebními úpravami v duchu renesance. Stará tvrz byla přestavěna na zámek, který však stále ještě disponoval opevněním. Přístup k zámku byl po mostě přes vyzděný příkop, který obklopoval budovu ze všech stran. Zámek byl jednopatrový a nad ním se tyčila věž s hodinami a zvonem.
Ovšem kvůli své účasti na stavovském povstání v letech 1618 - 1620 byl Smil z rodu Hodějovských odsouzen ke ztrátě všeho majetku a roku 1622 se tak majitelem Tloskova stal známý katolický politik Pavel hrabě Michna z Vacínova. Během následujících stoletích se majitelé dnes málo zvučných jmen poměrně často střídali. Sídlil zde například hrabě Čabelický ze Soutic, hrabě Coloredo z Wallsee či hrabě Pachta z Rájova. Ten skončil tragicky v roce 1742, kdy jej francouzské vojsko, ustupující z Prahy, vzalo s sebou jako rukojmí. Stařičký hrabě Pachta nevydržel útrapy a krutou zimu a zemřel během cesty. Dědic Arnošt Karel měl velmi slabý zrak, byl znamenitým hudebníkem a znám svou dobročinností. Byl pětkrát ženat, poslední manželka jej svou marnotratností o vše připravila. Tloskov byl prodán ve veřejné dražbě roku 1797.
Za Pachtů z Rájova byl zámek barokně upraven. Budova dostala druhé patro a v okolí byl zřízen park se zahradou a bažantnicí. Dalších úprav se zámek dočkal během 19. století. Za časů pruských hrabat z Pourtalés byla například přistavěna další křídla zámku.
Od rodu Pourtalés koupil Tloskov roku 1872 Čeněk Daněk, který patří mezi známé průmyslníky. Už v roce 1853 založil vlastní továrnu. Roku 1861 byl zvolen poslancem Sněmu českého a posléze císařem povýšen do šlechtického stavu s titulem „z Esse“. I když pocházel z východních Čech, své sídlo si našel na Benešovsku, nedaleko od Tloskova na romantickém zámku Líšno.
Za časů rodiny Daňků prošel zámek poslední významnou přestavbou, která mu dala dnešní podobu. V roce 1914 byla zahájena rozsáhlá adaptace hlavního průčelí a celý zámek byl důkladně opraven dle návrhu vídeňského architekta Egona z Leuzendorfů. V pracích na zámku a parku, který dostal charakter anglického parku, se pokračovalo ještě v letech 1921 -1924. Vznikla například zámecká terasa, nové schodiště, vstupní síň a ozdobné štíty. Celý zámek získal neobarokní podobu a to v době, kdy historizující slohy byly již dávno z módy. Zámek tak byl de facto posledním dozvukem jedné architektonické epochy.
Během druhé světové války byl Tloskov zabrán německou okupační správou SS a tehdejší majitel Oskar Daněk obdržel náhradou zámek Jemniště, odebraný českému hraběcímu rodu Šternberků. Po válce se již do rukou Daňků nevrátil, neboť byl zámek konfiskován na základě Benešových dekretů.
Později na zámku sídlil Domov mladých pracovníků vynálezců. Od roku 1959 byl přidělen ústavu sociální péče pro děti a mládež. Jako středisko sociální péče slouží zámek dodnes a je veřejnosti nepřístupný. Ovšem okolní park láká k podzimním procházkám.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , architektura
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce
před 1 hodinou
Skvělá zpráva od policistů. Pohřešovaný dvanáctiletý chlapec se konečně našel
před 1 hodinou
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
před 2 hodinami
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
před 3 hodinami
Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney
Aktualizováno před 4 hodinami
Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí
před 4 hodinami
Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib
před 6 hodinami
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
před 7 hodinami
Volby na Ukrajině by byly výzvou. Experti upozorňují na několik problémů
před 8 hodinami
Za tři dny se nenašel. Policie nasadila do pátrání po Markovi maximální síly
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Trend má pokračovat
včera
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno včera
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
včera
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
včera
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
včera
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
včera
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
včera
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
včera
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
včera
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Česko podle nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebuje peníze pro vlastní občany. Evropskou unii proto vyzývá k tomu, aby našla jiné způsoby financování Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. Nebudeme tam dávat peníze, prohlásil Babiš doslova.
Zdroj: Jan Hrabě