Praha - V noci ze soboty 24. na neděli 25. října se změní čas z letního na zimní. Úderem třetí hodiny ranní si tak lidé na všech hodinách budou muset posunout ručičky o hodinu zpátky na 02.00.
Ukončením letního času, který se zavádí vždy o posledním březnovém víkendu, se Česko i většina dalších evropských zemí vrátí ke středoevropskému času.
S letním časem se obyvatelé Čech a Moravy poprvé setkali již v dobách rakouskouherské monarchie. Na konci první světové války se od letního času upustilo. Znovu se zavedl během druhé světové války, přesně v roce 1940 a platil následujících devět let. Potřetí a naposledy se o jeho zavedení rozhodlo v roce 1979. Od té doby se nepřetržitě střídá s časem "zimním".
Přestože Češi a Moravané ručičky svých hodin pravidelně dvakrát do roka posunují již 30 let, menší změnu střídání času přece jenom doznalo. V roce 1996 se totiž působení letního času prodloužilo z původních šesti měsíců na sedm. Posledních 13 let tak přechází čas z letního na zimní až poslední říjnovou neděli. Česká republika tímto krokem srovnala čas s ostatními státy Evropské unie.
V současnosti letní čas používá převážná většina evropských zemí, s výjimkou Alabamy pak také všechny státy, které jsou součástí federace Spojených států amerických. K jeho zavedení naopak nikdy nepřistoupil Island, Čína či Bělorusko. Svůj význam pak zcela postrádá v polárních oblastech či v zemích, které mají blíže k rovníku a kde se délka letního dne od zimního výrazně neliší.
Střídání času má spoustu kritiků, kteří argumentují v jeho neprospěch nejčastěji negativními zdravotními dopady na lidský organismus. Opírají se přitom o tvrzení některých lidí, kteří si v období po změně času stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a špatnou náladu.
Svým odmítavým postojem ke střídání času se proslavil i Stanislav Pecka, který před nedávnem zemřel. Pekař z východočeských Sobětuch, který dvakrát usiloval o kandidaturu na post hlavy státu. Svůj požadavek na zrušení střídání času dokonce zapracoval do svého volebního programu. Na prezidenta republiky však nakonec nikdy nekandidoval. Na jeho dopisy, kterými oslovil předsedy několika politických stran a ve kterých svou kandidaturu nabízel, totiž nikdo nereagoval.
Související
Budoucnost změny času v EU. Španělsko chce zrušit důležitou směrnici
Přechod na letní čas zpozdí víkendové noční vlaky, upozorňují ČD
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák