Evropské občanství? Češi by ho brali

Sounáležitost s Evropou cítí 68 procent respondentů, 21 procent pak své evropanství vyjadřuje jednoznačně. Hrdých občanů České republiky zadavatelé výzkumu napočítali 71 procent, z toho 26 procent je na svůj původ pyšných jednoznačně.

"Pocit evropanství i zájem o případné evropské občanství vyjadřují častěji ti lidé, kteří jsou pyšní na své občanství ČR. Zkoumané pocity tedy nejdou proti sobě. Z lidí, kteří jsou pyšní na české občanství, cítí sounáležitost s Evropou asi tři čtvrtiny, tedy 76 procent, kdežto z těch, pro něž naše občanství důvodem k pýše není, ani ne polovina - 48 procent," uvádějí sociologové agentury STEM.

Respondentům byla položena i hypotetická nabídka dvojího občanství. Možnosti mít vedle českého občanství i občanství Evropské unie by využilo v současnosti 40 procent lidí. To je o dva procentní body méně než před dvěma lety a stejně jako před rokem.

Nejvíce by stáli o evropské občanství mladí lidé: 46 procent respondentů ve věku do 29 let a 54 procent občanů s vysokoškolským diplomem.

Pocit pýchy na české občanství má pozitivní vliv i na zájem o občanství EU. Mezi těmi, kteří nejsou na občanství ČR pyšní, by chtělo evropské občanství 33 procent, mezi těmi, kdo pyšní jsou, je to 42 procent. Výzkum tak ukazuje, že česká a evropská identita se nejen nevylučují, ale navzájem posilují.

"Faktorem, který ovlivňuje vztah lidí k českému či evropskému občanství i jejich pocit evropské sounáležitosti, je politická orientace. Lidé zařazující se na pravici jsou jak k českému občanství, tak zejména k Evropě naladěni příznivěji než lidé orientovaní levicově, u nichž se celkově negativní pocity a názory spojené se současnou společenskou situací vyskytují v hojnější míře," konstatují sociologové.

Průzkum agentury STEM se uskutečnil ve dnech 27. října až 5. listopadu na vzorku 1062 obyvatel republiky starších osmnácti let.