Češi promarodí stále více dnů. Které nemoci jsou nejčastější?

V loňském roce činila průměrná doba "neschopenky" 45,26 dne, což bylo zhruba o půl dne více než v roce 2011. Průměrná doba trvání neschopenky se lišila u mužů a žen. U žen trvala 47,23 dne a u mužů 43,15 dne. Ženy tedy stonaly v průměru o čtyři dny déle než muži," uvádějí statistiky.

Z hlediska věku byli doma nejdéle muži ve věku nad 60 let (75 dní) a ženy ve věku od 50 do 59 let (59 dní). Naopak mladí pracující Češi do 20 byli doma na neschopence zhruba 18 dní.

Do péče lékařů Čechy nejčastěji zahnaly nemoci dýchací soustavy. "Ty jsou sice nejčastější, za to ale mají nejkratší průběh," ukazují statistiky. Mezi další časté důvody marodění patřily i v loňském roce úrazy a nemoci pohybové soustavy.

Nejdéle marodili nemocní s tuberkulózou (180 dní) a s onkologickými onemocněními (178 dní). Dočasná pracovní neschopnost kvůli těhotenství, porodu a šestinedělí činila v roce 2012 u žen průměrně sto dní.

Nejvíce lidí stonalo v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji. Nezdolní jsou naopak lidé v Karlovarském a Libereckém kraji. Statistiky však nezohledňují počet pracovníků v jednotlivých krajích.

Za prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci "náhradu mzdy". První tři dny jsou neplacené. Od čtvrtého pracovního dne až do 21. kalendářního dne dostane od zaměstnavatele zaměstnanec 60 procent svého průměrného výdělku. Po třech týdnech peníze vyplácí stát skrze úřady správy sociálního zabezpečení.