Jaký byl Klaus prezident? Hrůza, říkají Češi v průzkumu

Hodnocení Klause podle listu výrazně ovlivnilo vyhlášení novoroční amnestie. Způsob udělování milostí a amnestie vadí 70 procentům respondentů. Více než třetina mu vyčítá, že se nezajímal o problémy běžných lidí. Zhruba pětině pak vadí, že se nedostatečně vymezoval proti korupci a klientelismu, ukázal průzkum.

"V posledních dvou třech letech řeší větší část populace hlavně vlastní ekonomickou situaci, případně obavy z jejího zhoršení. V souvislosti s tím sílí poptávka po účinném boji s korupcí. Tomu se však Václav Klaus ve svých veřejných vystoupeních věnoval jen okrajově, jeho hlavními mediálními tématy bylo globální oteplování a Unie," říká Prokop.

Lidé u bývalého prezidenta nejčastěji oceňují jeho kritičnost vůči Evropské unii, způsob reprezentace Česka v zahraničí a také jeho intelektuální schopnosti a názorovou konzistenci.

Klausův předchůdce a největší ideový oponent Václav Havel byl na konci svého působení v prezidentském úřadu vnímán opačně. V průzkumu agentury STEM z února 2003 byl poměr jeho pozitivních hodnocení vůči těm negativním 71 ku 39 procentům.

Nejnovější průzkum přesto nedopadl pro Klause tak špatně. Vzhledem k tomu, že důvěra v prezidenta spadla letos na historické minimum, dal se očekávat mnohem horší výsledek.

Na začátku února, měsíc po vyhlášení amnestie, Klausovi důvěřovala pouze čtvrtina (26 procent) obyvatel ČR, což je o 27 procentních bodů méně než v posledním prosincovém šetření agentury CVVM.