Češi od začátku roku prostonali 44 tisíc let. Kde je marodů nejvíc?

Počet vydaných dočasných pracovních neschopenek přitom proti předchozímu roku vzrostl o 21 procent, jejich průměrná doba však byla o šest dnů kratší. Největší nárůst prostonaných dnů zaznamenal Jihomoravský kraj, kde se jejich počet zvýšil téměř o 100 tisíc.

V lednu až březnu letošního roku trvala průměrná nemocenská 37,7 dne. "Zkrácení průměrné délky trvání jednoho případu zapříčinil především zvýšený výskyt nemocí dýchací soustavy, který se obvykle vyznačuje kratší dobou léčby," uvádí zpráva ČSSZ.

Z hlediska pohlaví neukázaly statistiky žádný významný rozdíl, když průměrná doba neschopenky u žen činila 37,93 dne a u mužů 37,35 dne. Nejdéle zůstávají doma ženy ve věku 50 až 59 let a muži nad 60 let. Naopak nejkratší dobu byly nemocné osoby ve věkové skupině do 20 let (kolem 19 dnů).

Nejzávažnějším onemocněním z hlediska délky dočasné pracovní neschopnosti jsou tuberkulóza, s kterou zůstávají lidé doma průměrně 185 dnů a onkologická onemocnění (183 dnů). Kvůli těhotenství, porodu a šestinedělí zůstávali ženy doma v průměru 104 dnů.