Zemanovi věří 61% Čechů. Jak dopadla vláda a parlament?

Prezidentovi republiky důvěřuje 61 % respondentů. V tomto případě se přitom jedná o první zkoumání důvěry od počátku mandátu současné hlavy státu. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a voliči ČSSD a KSČM.

Klausovi v lednu, kdy se v dotazování objevil naposledy, přitom vyjádřilo důvěru pouze 26 procent lidí.

Vládě nyní důvěřuje 16 % dotázaných, tedy o 3 procentní body méně než v minulém výzkumu (jedná se ovšem o pokles při horní hranici statistické chyby). Vládě častěji důvěřovali zejména mladí lidé do 29 let, studenti, vedoucí zaměstnanci, dotázaní s deklarovanou dobrou životní úrovní a vysokoškolským vzděláním.

Nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší mezi přívrženci koaličních stran (zejména ODS a TOP 09), naopak u potenciálních voličů levice (KSČM a ČSSD) je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Poslanecké sněmovně vyslovilo 14 % dotázaných, Senátu přesně čtvrtina (25 %). Zatímco u Senátu oproti poslednímu výzkumu nedošlo k žádnému posunu, u Poslanecké sněmovny byl zaznamenán pokles důvěry o 4 procentní body.

Poslanecké sněmovně i Senátu častěji důvěřují lidé s dobrou životní úrovní, mladí lidé do 29 let, studenti a přívrženci ODS a TOP 09 (v tomto případě to však platí pouze pro Poslaneckou sněmovnu, Senátu naopak častěji důvěřují sympatizanti ČSSD).

O něco vyšší důvěrou disponují lokální reprezentace: krajským zastupitelstvůmvyjádřilo důvěru 44 % respondentů, téměř dvě třetiny dotázaných (65 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. U krajských a obecních zastupitelstev byl tedy oproti březnovému šetření zaznamenán nárůst důvěry shodně o šest procentních bodů.

Spokojenost s politickou situací se od minulého dotazování téměř nezměnila, je s ní spokojeno pět procent lidí, záporně odpovědělo 73 procent. Pětina dotázaných není ani spokojena, ani nespokojena.