Nejvíce neřestná země na světě? Česko, ukázal průzkum

Základem statistiky se stala průměrná spotřeba alkoholu a cigaret na obyvatele starší 15 let, roční spotřeba drogového mixu složeného z amfetaminu, marihuany, kokainu, extáze a opiátů včetně léků a celkový roční obrat hazardních her v poměru k hrubému domácímu produktu.

Stát s nejvyšší hodnotou v každém z ukazatelů obdržel 25 bodů, s nejmenším nulu. Ostatní země zařazené do seznamu zaujaly místo v žebříčku procentuálně podle pětadvacetibodové stupnice. Konečné číslo určil součet všech čtyř hodnot. Do žebříčku se dostaly jen ty státy, které publikují statistiky ve všech hodnocených oblastech.

Česká republika zaznamenala celkový výsledek 64,5 bodu. Na prvním místě je s poměrně velkým odstupem před druhým Slovinskem (58,8) a třetí Austrálií (55,8). V žádné z dílčích kategorií ovšem Česko v čele žebříčku není. Ve spotřebě alkoholu je čtvrté, v konzumaci drog šesté, ve spotřebě cigaret deváté a v hazardních hrách 12. Neslavné prvenství má ovšem podle agentury Bloomberg Česká republika v dílčí kategorii konzumace marihuany, v konzumaci extáze je za Austrálií druhá.

Alkoholismus je porucha metabolismu alkoholu. Alkohol je v těle rozkládán enzymem – acetaldehyddehydrogenázou – na acetaldehyd a cukry. Alkoholici jsou lidé se sníženou hladinou tohoto enzymu. Alkoholismus je nemocí progresivní, to znamená, že se časem zhoršuje – a to bez ohledu na to, zda alkoholik v pití pokračuje či nikoli. Proto se i po dlouhém období abstinence velmi brzy dostane do stavu, ve kterém by byl, i kdyby po celou dobu alkohol pil. Hladinu acetaldehyddehydrogenázy ovlivňuje například stres.

Podobně jako mnoho jiných nemocí je i alkoholismus nemoc chronická, což znamená, že člověka provází po celý život. Obvykle probíhá velmi předvídatelným způsobem. Riziko rozvinutí alkoholismu ovlivňují jak dědičné faktory, tak životní styl.

Pijácká kariéra má 4 jakási typická období nebo vývojové fáze. Každá z nich se projevuje několika typickými příznaky. Stránka poměrně detailně definuje jednotlivé etapy.

Počáteční stadium – piják poznal účinek alkoholu jako drogy. Má potřebu zvyšovat dávky alkoholu, aby se dostavily pocity dobré nálady. Alkohol mu „dává, ale nebere."

Varovné stadium – častá podnapilost a opilost. Nikdo (ani piják, ani okolí) neodhadují nebezpečnost častého pití. Opilost je znovu a znovu. Pije častěji, přechází od méně koncentrovaných alkoholických nápojů (pivo a víno) k lihovinám. Zatím nemá okénka. Kdyby piják pil o samotě, byl by nápadný. To si uvědomuje. Hledá společníky se kterými pije a které v budoucnu pravděpodobně označí jako „špatnou společnost," která ho k pití přivedla.Rozhodné stadium – roste tolerance, jsou zde typická okénka (tím se odlišuje od předchozího stadia). Alkohol se dostává z periferie pozornosti do centra. Přestává ovládat alkohol, alkohol již ovládá jeho. Znovu a znovu slibuje sobě a svým blízkým (nejčastěji další den po tom co byl opilý), že již pít nebude a toto permanentně porušuje. Pokud však po delší dobu abstinuje, získá dojem, že ovládá pití. Stadium může to trvat týdny nebo měsíce. Neuvědomuje si, že vlivem častých a opakovaných dávek alkoholu se dostal jeho nervový systém do situace podobné té, kdy škrtnutím zápalky vybuchne celé skladiště trhavin. Pokud bude v tomto stadiu dále pít, jeho hranice se ztratí a už nepřestane.

Konečné stadium – mění se tolerance na alkohol – k dosažení opilosti potřebuje větší množství alkoholu, frekvence opilostí roste. Opíjí se "do němoty" i při nevhodné příležitosti (pohřeb, posezení s rodinou). Pije i několik dní v kuse – tzv. tahy. Pije již od rána. Dostavuje se debakl: BEZ ALKOHOLU TO NEJDE A S ALKOHOLEM TAKÉ NE. Tím se uzavírá kruh a může zde pomoci jen psychiatr v protialkoholní léčebně nebo ambulantní středisko pro alkoholismus a toxikomanii (AT středisko). V tomto stadiu jsou také typické alkoholické psychózy (např. delirium tremens, Korsakovova psychóza ad.).

(Zdroj: alkoholik.cz)