Rusnok nebo Nečas? Češi poprvé hodnotí Zemanovu vládu

Prezidentovi republiky důvěřuje 53 % respondentů. Jedná se teprve o čtvrté zkoumání důvěry od počátku mandátu současné hlavy státu. Po počátečním poklesu tentokrát k žádné statisticky významné změně nedošlo. 

Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM.

Vládě Jiřího Rusnoka důvěřovalo na počátku září 28 % dotázaných. Jedná se o první šetření důvěryhodnosti současné „úřednické" vlády, z něhož plyne, že kabinet v demisi sice má o něco větší podporu než koaliční vláda Petra Nečase (18 % v posledním šetrení), na druhé straně její podpora je podstatně nižší, než kterou disponovaly „úřednické" vlády v minulosti, tj. vlády Tošovského a Fischera.

Vládě (podobně jako prezidentovi) časteji důvěřovali zejména starší lidé ve věku nad 60 let, ekonomicky neaktivní a důchodci. Nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší mezi přívrženci levice (CSSD a zejména KSCM), naopak u potenciálních voliču pravice (zejména ODS a TOP 09) je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Senátu vyslovila téměř třetina dotázaných (30 %). Zatímco důvěra Poslanecké sněmovně nebyla zjištována, neboť v době realizace šetření již byla rozpuštena, Senát nyní disponuje důvěrou o 8 procentních bodu vyšší než v červnu.

Senátu častěji důvěřují lidé starší 60 let, ekonomicky neaktivní a přívrženci CSSD. 

Ačkoliv ostatní zastupitelé se těší poměrně vysoké důvěře lidí, aktuálně tato důvěra klesla. U krajských zastupitelstvech o dva procentní body na 38 procent, obecních o tři procentní body na 56 procent, u starostů o čtyři procentní body na 56 procent a u hejtmanů o čtyři procentní body na 36 procent.

Od minulého dotazování se zvýšila nespokojenost s politickou situací. Nespokojeno je 76 procent lidí, zatímco v červnu to bylo 71 procent. Spokojenost naopak klesla o procentní bod na pět procent spokojených občanů.