Důchodkyně nemá peníze, zveřejnila krutý příběh. A toto jí vzkázal stát

Osmdesátiletá Růžena Kurelová je po třech infarktech a mozkové mrtvici. Přitom se - v tomto věku a při svém zdravotním stavu - musí starat o svou dceru Jaroslavu, která je těžce nemocná. Léčí se s rakovinou, má epilepsii a trpí depresemi. Na živobytí nemají peníze, měsíčně jim z důchodu zbyde pár stovek korun a stát jim víc nepřidá.

Čtyřicetisedmileté vdově Jaroslavě Kurelové našli lékaři před dvěma lety zhoubný nádor. Po chemoterapiích a ozařování se paní Járu podařilo zachránit. "Měla jsem ji pod játry, velkou jako pěst," říká dnes Jaroslava. K lékařům stále jezdí na kontroly a momentálně ji netrápí ani tolik zdraví, jako spíše to, že je plně odkázaná na svou maminku.

Té je necelých osmdesát let a žijí jen z jejího důchodu. "Přes dvanáct tisíc beru důchod. Z toho musíme zaplatit léky," potvrzuje. Kolik jim měsíčně zbyde? "Někdy dvě stovky, někdy pár korun. Nedávno jsme měly korunu na tři neděle," říká. Poté, co jí před dvaadvaceti lety zemřel manžel, pobírala vdovský důchod a na syna sirotčí dávky. Ale syn už je dospělý, a na dávky tak nemá nárok. Paní Jaroslava zažádala alespoň o invalidní důchod. Ten by podle lékařských posudků mohla dostat. Trpí invaliditou třetího stupně. "Ten mi nepřiznali, že nemám pět let odpracováno," říká.Stát v nouzi nepomohl

Paní Jaroslava nemohla nikdy pracovat na plný úvazek, starala se sama o nemocného syna, kterému musela být k dispozici a tak vydělávala alespoň na brigádách. Další žádost, kterou podala, byla žádost o dávky v hmotné nouzi - ty dopadly stejně jako důchod: "Přišlo rozhodnutí, zamítavý návrh, že maminka má vyšší důchod, že ta mě může živit až do smrti."

S financemi pomáhají paní Jaroslavě tři sestry - další dvě už zemřely na rakovinu. Jaroslava a Růžena teď doufají, že se zákeřná nemoc nevrátí a někdo jim pomůže i s penězi.