Komunistický prokurátor (85) zpět před soud, nařídil žalobce Zeman

"Usnesení o zastavení stíhání T. Liptáka bylo nejvyšším státním zástupcem dne 1.10.2013 zrušeno a uloženo Okresnímu státnímu zastupitelství v Mělníku další doplnění důkazů," uvedla mluvčí. Okresní žalobci přitom v červenci stíhání zastavili kvůli tomu, že podle nich byl čin již promlčen.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu viní někdejšího prokurátora, který působil v Kralupech nad Vltavou, ze zneužití pravomoci. Podle vyšetřovatelů v dubnu 1953 věděl o rozhodnutí komise okresního národního výboru týkající se vystěhování rodiny zemědělce Václava B. z obce Újezdec.

"S tímto rozhodnutím byl minimálně srozuměn, neboť proti tomu nezakročil prostředky danými mu institutem všeobecného dozoru podle zákona č. 65/1952 Sb. o prokuratuře, čímž měl nesplnit povinnost vyplývající z pravomoci okresního prokurátora v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu pro jeho politické přesvědčení, přičemž k protiprávnímu vystěhování rodiny došlo dne 28. května 1953," citoval již dříve z usnesení o zahájení trestního stíhání policejní mluvčí Jan Srb. Policisté Liptáka stíhají také kvůli dalšímu skutku - prý věděl i o vystěhování další rodiny v obci Dřínov.

Za zneužití pravomoci muži hrozí od dvou do deseti let vězení. Dosud byl za Akci K pravomocně odsouzen pouze bývalý předseda místního národního výboru Ladislav Nakládal, který od soudu v roce 2011 odešel s osmnáctiměsíčním podmíněným trestem. Stíhání většiny dalších obviněných žalobci kvůli promlčení nebo jejich špatnému zdravotnímu stavu zastavili.

Komunistická devastace venkova

V Československu proběhla kolektivizace během 50. let, kdy byla většina zemědělské půdy násilně soustředěna do JZD. Ještě v v roce 1948 sliboval tehdejší komunistický předseda vlády Klement Gotwald že Kolchozy tj. JZD se v Československu zavádět nebudou.

V duchu poslušnosti komunistické strany a vlády k Sovětskému svazu bylo ale vzápětí přikročeno k tzv. socializaci vesnice. Socializace znamenala brutální zásah do života venkova a její nedílnou součástí byla i kolektivizace. Rolníci byli nuceni do družstev vstupovat pod silným nátlakem represivních složek KSČ jako byla SNB a především STB.

Vzdorující rolníci byli pod různými záminkami kriminalizováni, jejich majetek byl zabavován a poté většinou i rozkraden a jejich rodiny byly vyhnány - vysídleny většinou do pohraničí, kde byly nuceny přežívat za nelidských podmínek a také těžce pracovat především ve státních statcích. V průběhu Akce K bylo vysídleno podle odhadů 3000 až 4000 "rodinných celků".

Násilná kolektivizace byla na jistý moment přerušena po smrti J. V. Stalina a Klementa Gottwalda, kdy nový prezident Antonín Zápotocký vyjádřil v roce 1953 vůči rolníkům jistou benevolenci v případech opouštění družstev.

To mělo za následek masové odchody z pracně budovaných JZD. Na tuto skutečnost tvrdě zareagovala nová vůdčí osobnost stranického aparátu a budoucí prezident Antonín Novotný. Po krátkém náznaku uvolnění se režim v roce 1955 vrátil k silnému tlaku vůči československému venkovu. Období 1956/1957 byl pak pro zlomení odporu venkova zcela zásadní.

Po nejtvrdším období let 1949 – 1953 dlužilo na 95 % družstev bankám téměř 650 miliard korun. V roce 1953 pak dosahovala zemědělská výroba pouhých 88 % předválečné produkce, přičemž pokud v roce 1948 pracovalo v zemědělství více než 2 200 000 pracovních sil, v roce 1953 je to pouhých 1 650 000. Komunistický experiment katastrofálně zasáhl do československého venkova s důsledky na desítky let dopředu.