Pozor, vánoční stromky podléhají módě. Co bude letos "in"?

Letos EFSA podle ní netradičně doporučila pět trendů oproti běžným čtyřem. EFSA každý rok doporučuje styl, barvy i použité materiály. "Dlouhá léta bojujeme proti plastové asijské podobě vánoc, která Českou republiku zaplavuje," podotkl provozovatel galerie Roman Mynář.

Ve stylu nazvaném Panské sídlo se objevují motivy růží a hortenzií, objevují se barvy vínová, zelená s lehkým dotekem černé. Trend Delikátní sen představuje křehkost, eleganci a rafinovanost. Ve vzorech se objevují obrazy na zamrzlém skle a stylizované rostliny, užívají se například nestříbřené, průhledné baňky.

Vílí fantazie nabízí jemnost, baňky jsou obarveny indigovou modří od nejsvětlejších odstínů až po téměř černou. Ozdoby jsou měňavé, rozzářené třpytkami a stříbrem. Trend Luxusní potěšení se inspiroval barokem, ženskostí. "Vše je zabaleno do barevných tónů inspirovaných barvami exotického koření," podotkla Mynářová.

Nejneobvyklejším letošním trendem je podle ní Bazar bizarností. "Baňky jsou inspirovány barvami polodrahokamů, zdobení může být velmi rozličné, v drobných detailech nebo masivním celku. Je použito celozlatých baněk, baňky velmi barevně výrazné, stromeček je pestrý a působí dojmem bohatosti, opulentnosti," poznamenala Mynářová, podle které se letos celkově prosazuje téměř ve všech trendech růžová a její odstíny.

Tradice zdobení vánočního stromečku má svůj původ v Německu - jednu z nejstarších dochovaných zpráv o ozdobeném stromku v místnosti můžeme nalézt v brémské cechovní kronice z roku 1570. Zprvu se vyskytoval v řemeslnických a cechovních domech, později (polovina sedmnáctého století) se začal objevovat i v soukromých obydlích. Za hranice Německa se obyčej rozšiřuje v 19. století, přičemž se ujímá spíše ve městech a až později na venkově.

V Českých zemích tedy strojení vánočního stromečku nemá dlouhou tradici - úplně poprvé jej prý o vánocích roku 1812 postavil a nazdobil režisér a ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karl Liebich v libeňském zámečku Šilboch jako vánoční překvapení pro své přátele.

Zvyk se ovšem začal více prosazovat až ve 40. letech devatenáctého století, a to především v rodinách bohatých pražských měšťanů. Na vánočních trzích se také začaly objevovat umělé stromečky vyřezávané z tenkých prkének či kartonu, které byly dovážené z Německa. Tyto stromečky se však nesetkaly s přílišným zájmem. Více se ujaly živé stromečky - smrčky, jedličky nebo májky ozdobené ovocem, rozinkami, mandlemi, perníkem a jiným sladkým pečivem. První svíčky se na vánočním stromku v Čechách rozsvítily roku 1860.

A jak se říká vánočnímu stromečku v cizině? 

Christmas Tree, Weihnachtsbaum (Tannenbaum, Christbaum, Lichterbaum), Sapin de Noël (Arbre de Noël, Sapin des Fetes, Sapin des Réjouissances), Kersfees Boom, Pemën e Krishtlindjes, Ražděstvenskaja Jolka, Kurisumasutsuri, Rizdvjana Jalynka, Kaljadnaja Jolka, Albero di Natale, Arbre de Nadal, Árbol de Navidad, Árvore de Natal, Árbore de Nadal, Gabonetako Zuhaitz, Nwel Pyebwa, Cay no en, Shengdanshu, Vianočný Stromček, Choinka, Pom de Craciun, Christougenniátiko Déntro, sigra tal-Milied, Noel Agaci, Jelka, Božićno Drvo, Božično Drevo, Elka, Karácsonyfa, Joulukuusi, Juletre, Juletrae, Julgran, Jólatré, Kerstboom, Crann Nollag, Coeden Nadolig, Krisamasa ka Pera, Shjrh Yd al-Mylad, Punungkahoy na Pamasko, Arbor Natalicia.