Nejvýznamnější osobnost: Karel IV., Cimrman nebo Klaus? Češi hlasují

Nejprve byla respondentům položena otevřená otázka, kde měli spontánně jmenovat osobu, kterou považují za největší českou osobnost. Zhruba čtvrtina občanů si v souvislosti s tímto označením vybavila Karla IV. (24 %).

Druhé místo pomyslného žebříčku obsadil Tomáš Garrigue Masaryk, kterého uvedlo 23 % lidí. Na třetím místě se umístil Václav Havel s 20 % hlasů. Další dvě historické osobnosti následovaly již s výrazným odstupem, v pořadí Jan Hus (5 %), Jan Ámos Komenský (4 %). Za nimi se umístil fiktivní Jára Cimrman a Václav IV. (po 2 %) a pak následovala plejáda osob se zhruba 1 % hlasů (tj. kolem 10 respondentů), která zahrnuje současné politiky, sportovce, umělce a další významné osobnosti z české historie. 

Kolem tohoto procenta hlasů obdržely osobnosti jako zpěvák Karel Gott, hokejista Jaromír Jágr, husitský vojevůdce Jan Žižka, spisovatel Karel Čapek nebo císař Rudolf II.. Procentní zisk měli i prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce Václav Klaus.

Následně, taktéž v otevřené otázce, měli Češi možnost uvést další tři jména, která si rovněž spojují s výrazem největší česká osobnost. Nejčastěji se mezi odpověďmi opět vyskytovala jména, která zaznamenala vysokou četnost i v předchozí otázce, tzn. Karel IV., Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel, Jan Ámos Komenský či Jan Hus. V těchto třech možnostech se navíc objevilo dalších zhruba 170 jmen.

Oslovení měli také uvést tři události, které považují za nejvýznamnější od konce první světové války. Nejčastěji se v jejich odpovědích objevovala sametová revoluce. Za ní následovaly konec druhé světové války, vznik československého státu, rozpad federace a vznik samostatné České republiky v roce 1993, srpen 1968, únorový převrat a nástup komunismu v roce 1948 a takzvané pražské jaro. V porovnání s rokem 2007 se výsledky téměř nezměnily, mírně ale posílil význam listopadu 1989 na úkor vzniku republiky v roce 1918 a významu pražského jara.