Výprask EU: Třetina Čechů se zlobí. Proč? Čtěte průzkum

Více než 61 procent Čechů je přesvědčeno o tom, že čeští členové Evropského parlamentu odvádí špatnou nebo velmi špatnou práci při obhajování zájmů obyvatel Česka na evropské úrovni. Podobně smýšlejí lidé o české vládě, jejíž práci při obhajování zájmů Čechů na evropské úrovni hodnotí jako spíše špatnou či velmi špatnou 64 procent Čechů.

Dvě třetiny lidí si také myslí, že EU odvádí ve vztahu k zájmům a prioritám ČR špatnou práci. Téměř polovina Čechů hodnotí práci Evropského parlamentu jako spíše špatnou nebo velmi špatnou a 41 procent Čechů takto hodnotí Evropskou komisi.

Pouze 32 procent vědělo, že představitelé europarlamentu jsou voleni občany v přímých volbách. "Češi jsou zklamáni z úsilí jejích politiků pří obhajování zájmů Čechů na úrovni EU a špatně hodnotí i práci evropských instituci. Většina Čechů - na rozdíl od Poláků, Lotyšů a Bulharů - si ani neuvědomuje, že vybírají členy Evropského parlamentu v přímých volbách. To se odráží v celkovém politickém odcizení," uvedl ředitel PASOS Jeff Lovitt.

Mezi Čechy převažuje mínění, že vstup do EU přinesl více nevýhod než výhod například i v oblasti demokracie a kvality života. "Lotyši sdílejí pesimismus Čechů, že vstup do EU jim přinesl měně výhod než nevýhod, ale pouze Češi věří, že po vstupu do EU se zhoršila kvalita života a demokracie," upozornil Lovitt.

V roce 2003, kdy se uskutečnilo referendum o vstupu České republiky do EU, se 77 % hlasujících vyslovilo pro vstup do Evropské unie. K hlasování se tehdy dostavilo 55 % registrovaných voličů. Nadpoloviční většina všech lidí, kteří tehdy mohli volit, si tak přála připojení k Unii. V roce 2004 takto vyvrcholila touha české společnosti definitivně se vymanit z východní minulosti a vykročit západním směrem. Češi jsou obvykle vnímáni jako euroskeptický národ a za takový se často i sami považují.

"Polistopadový převrat znamenal pro Čechy návrat z Ruska, kam se skoro dobrovolně odebrali v druhé polovině čtyřicátých let (trochu je omlouvá, že to nedělali s chladnou hlavou a se zvážení všech možných důsledků) na Západ, tj. do Evropy. Jistě, v Evropě jsme odjakživa, ale to platí jen zeměpisně, ne politicky. Vrátili jsme se, a náš návrat se ztělesnil v členství ve dvou institucích, v NATO a EU. Obě jsou v jakési vleklé krizi, nedokázaly se zatím úplně vyrovnat s tím, jak se po rozpadu Ruského bolševického impéria změnila situace na mezinárodní politické scéně. Ta krize je teď i náš problém. Řešit ji např. přeměnou EU v šaškovské něco, co by připomínalo meziválečnou Společnost národů, je nesmyslné," řekl pro Lidovky.cz politolog Bohumil Doležal.