Praha - Umožnit výběr takové varianty léčby obsedantně-kompulzivní poruchy, která pacientovi nejlépe zabere, má výzkum Jany Kopřivové z Národního ústavu duševního zdraví. Poruchou trpí až tři procenta lidí a obvyklá léčba třetině nepomáhá. Výzkum je zatím na počátku, vědkyně zkoumá pomocí EEG, co se děje v mozku pacientů, a "otevírá dveře k efektivnější léčbě", sdělil ústav ČTK. Za svoji práci dostala Kopřivová od rektora Univerzity Karlovy prestižní Bolzanovu cenu.
Kopřivová začala sledovat elektrické aktivity v mozkové kůře pacientů a testovat možnosti ovlivnit je za pomoci tzv. neurofeedbacku, tedy bez léků a neinvazivně.
Výzkum potvrdil u pacientů několik specifik. Určité části jejich mozku mají menší objem šedé mozkové kůry a mají také odlišné výsledky EEG proti zdravým lidem. V určitých částech mozku vykazuje EEG u pacientů nadměrné hodnoty nízkých frekvencí a naopak v jiné části nadměrné hodnoty tzv. vysokých beta frekvencí.
"Zjistili jsme, že čím více bylo nadměrné aktivity na nízkých frekvencích, tím hůře u pacientů fungovala kognitivně-behaviorální terapie. Naopak vyšší aktivita v oblasti beta frekvencí byla pro pacienty z hlediska léčby velmi příznivá, na terapii reagovali lépe," shrnula Kopřivová.
Výzkum bude dál sledovat funkční vztahy mezi jednotlivými oblastmi mozkové kůry. Více by mělo objasnit také použití dalších vyšetřovacích metod a spolupráce s vědci z Akademie věd, kteří studují modely obsedantně-kompulzivní poruchy u zvířat.
Co je OCD?
Každý z nás se někdy něčeho neopodstatněně obává (zamknul jsem dveře, když jsem odcházel? Vypnula jsem vodu v koupelně? apod.) a někdy se stane, že se nám tyto myšlenky pořád vracejí a vracejí, až jim podlehneme a jdeme se vrátit domů, abychom zkontrolovali, zda jsme opravdu dveře zamkli, vypnuli vodu v umyvadle, plyn na sporáku, zavřeli okno atd.
Teprve až se přesvědčíme, že je všechno v pořádku, s klidným svědomím se opět vrátíme do práce, do školy nebo kam jsme původně šli nebýt našich „děsivých myšlenek", které nás donutily se vrátit domů. Stalo se to asi téměř každému z nás. Obvykle pak člověk dále tyto věci neřeší, protože po zkontrolování ví, že je vše v pořádku a může se plně věnovat pracovním, školním či jiným povinnostem, které má na práci.
Avšak člověk s tzv. obsedantně-kompulzivní poruchou toto nedokáže. Poněkud krkolomný název, obsedantně-kompulzivní porucha výstižně v sobě obnáší to, co její název vyjadřuje. Jde o psychickou poruchu, která se řadí k úzkostným poruchám. Proč? Protože člověk pociťuje nesmírnou úzkost, když se zabývá nepříjemnými myšlenkami typu „zavřel jsem vodu, vypnul jsem plyn, zamknul jsem dveře, je to jablko dostatečně čisté."
Člověk s obsedantně-kompulzivní poruchou (ang. Obsesive-comulsive disorder, proto se často můžeme setkat i se zkratkou OCD) se těmto vtíravým nepříjemným myšlenkám nedokáže ubránit natolik jak převážná většina ostatních lidí. A i když se šestkrát vrátí ráno na cestě do práce, aby všechno zkontroloval, myšlenky o nevypnutém plynu či vodovodním kohoutku se mu vrátí a musí se domu vrátit posedmé. Umíme si představit všechny ty komplikace v práci a pozdní příchody... Právě aby člověk zmírnil všechny ty nepříjemné a vtíravé myšlenky - obsese, které ho obtěžují, je „nucen" jim podlehnout a jít domů zkontrolovat plyn, vodu, dveře, nebo dokonale vyčistit koupelnu, jablko, protože ještě pořád nejsou dostatečně čisté. Těmto úkonům pak říkáme tzv. kompulze. Proto název: obsedantně-kompulzivní porucha, vysvětluje server Celostnimedicina.cz.
Jedinec pod vlivem vtíravých myšlenek má obavy, že když je neuposlechne (čili, když nevykoná daný rituál, kompulzi), že se stane něco hrozivého, např. když nepůjde zkontrolovat vypnutý plyn, že vybouchne celý dům, když na cestě do práce stoupne na černou dlaždici, tak se stane něco strašlivého jeho rodině a blízkým, takže aby tomu zabránil, stoupá pouze po bílých dlaždicích, nebo se třeba vyhýbá prasklinám na chodníku, hranatým kanálovým poklopům apod. Protože přece nemůže riskovat, že by se něco mělo stát jeho rodině, když na některý z nich šlápne.
Co by měl vědět každý nemocný trpící OCD:
Není důvod se za OCD stydět. Nejste sami, OCD na světě trpí zhruba 100 milionů lidí.
Mluvte o svých nutkavých myšlenkách a rituálech otevřeně se svým lékařem.
Léčení je dlouhodobé, trvá několik měsíců i let. První zlepšení po užívání léků se někdy objeví až za 2–3 měsíce. Proto je potřebná trpělivost.
Nenechte se odradit vedlejšími účinky léků. Zpočátku mohou být nepříjemné, ale v průběhu léčby se podstatně zmírní nebo úplně vymizí.
Nejúčinnější léčbou je kombinace léčby léky a kognitivně-behaviorální terapie. Obojí vyžaduje trpělivost.
Co by měl vědět příbuzný člověka, který trpí OCD:
Neobviňujte svého příbuzného. Jedná se o nemoc, za kterou nemůže a kterou nelze jednoduše potlačit. V žádném případě to nedělá schválně, upozorňuje server Vitalia.cz..
Podporujte pravidelnou léčbu u psychiatra a vyhledání profesionální pomoci při každém zhoršení příznaků. Pomozte svému příbuznému, aby přijal to, že musí užívat léky.
Nenechte se zatáhnout do jeho rituálů, to je jenom posílí.
Oceňte každý jeho pokrok. Zkuste snížit vliv obsesí a kompulzí tím, že se zaměříte na normální vztahy a rozhovory s ním.
Související
Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
před 1 hodinou
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
před 1 hodinou
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
před 2 hodinami
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
před 3 hodinami
Nepokoje v Thajsku. Desítky útoků na jihu vedly až k zákazu vycházení
před 4 hodinami
Větrné počasí, jak ho neznáme. Meteorologové upozornili na sobotní zajímavost
před 5 hodinami
Zelenskyj odmítá volby za války. Hrozí tsunami, která by rozdělila Ukrajinu
před 6 hodinami
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
před 6 hodinami
Írán varoval státy, které by se chtěly připojit do Trumpovy ekonomické války
před 7 hodinami
Osm míst se zákazem. Koupací sezóna ale pokračuje za příznivých podmínek
před 8 hodinami
Minimální mzda v lednu výrazně stoupne. Juchelka to zítra potvrdí odborům
před 9 hodinami
V Liberci uhynul lachtan Hugo. V trávicím traktu mu našli hlavu panenky
před 10 hodinami
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
před 11 hodinami
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.
Zdroj: David Holub