Co nejvíce trápí Čechy? Podívejte se na nový průzkum

Nejpalčivějším problémem ČR je podle účastníků výzkumu nezaměstnanost, jejíž řešení za velmi naléhavé označuje 80 % dotázaných a dalších 16 % to označuje za docela naléhavé. Těsně za nezaměstnaností z hlediska naléhavosti řešení se pohybuje korupce, jíž se zabývat považuje za velmi naléhavé 77 % dotázaných a dalších 18 % to má za docela naléhavé.

Na třetím místě podle naléhavosti je hospodářská kriminalita (70 % velmi naléhavé a 23 % docela naléhavé). Jako srovnatelně závažné z hlediska naléhavosti zabývání se jimi jsou vnímány oblast sociálních jistot (67 % velmi naléhavé a 26 % docela naléhavé), stav veřejných financí (67 % velmi naléhavé, 25 % docela naléhavé) a fungování hospodářství (64 % velmi naléhavé a 30 % docela naléhavé).

Těsná nadpoloviční většina občanů považuje za velmi naléhavé též zabývat se zdravotnictvím (53 %), zhruba polovina si to myslí i v případě bezpečnosti občanů, respektive obecné kriminality (49 %) a také životní úrovně (48 %), okolo dvou pětin totéž tvrdí o politické situaci v ČR (41 %), zemědělství (39 %), nálady ve společnosti (38 %) či fungování úřadů (37 %).

Na druhé straně pomyslného žebříčku stojí kultura a nabídka zboží a služeb. Více než polovina respondentů nepovažuje zabývání se těmito oblastmi za naléhavé, o naléhavosti zabývání se kulturou je přesvědčeno 36 % dotázaných (7 % velmi a 29 % docela), u nabídky zboží a služeb to je 41 % (8 % velmi a 33 % docela). K těmto oblastem se s podobně hodnocenou naléhavostí řadí ještě situace v armádě, ovšem s tím rozdílem, že 12 % dotázaných nedovedlo tuto oblast posoudit.

Důchodce tíží sociální nejistota

Podrobnější analýza ukázala, že s věkem roste přesvědčení o naléhavosti řešení oblasti zdravotnictví, bezpečnosti občanů, respektive obecné kriminality, sociálních jistot, zemědělství a celkové nálady ve společnosti. Lidé ve věku 45 až 59 let častěji za velmi naléhavé považují zabývat se stavem veřejných financí.

Z hlediska vzdělání absolventi vysokých škol méně často volili odpověď „je to velmi naléhavé" v případě bezpečnosti občanů, situace v armádě, fungování úřadů, sociálních jistot, politické situace v ČR, možnosti účasti občanů na rozhodování, životní úrovně a dodržování lidských práv.

Lidé, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako špatnou, připisují větší naléhavost řešení oblasti zdravotnictví, obecné kriminality, fungování úřadů, sociálních jistot, nezaměstnanosti, možnosti účasti občanů na rozhodování, životní úrovně, celkové nálady ve společnosti a mezilidských vztahů.

Z hlediska současného zaměstnání důchodci označují častěji za velmi naléhavé zabývání se oblastí zdravotnictví, bezpečnosti občanů, sociálních jistot a zemědělství. Nezaměstnaní považují ve zvýšené míře za velmi naléhavé zabývat se problematikou sociálních jistot, možnosti účasti občanů na rozhodování a životní úrovně. Studenti naopak menší naléhavost řešení problémů připisují oblasti zdravotnictví, fungování hospodářství, sociálních jistot, nezaměstnanosti, korupce, hospodářské kriminality, zemědělství a veřejných financí.

Vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci mají za méně naléhavé zabývání se oblastí bezpečnosti občanů, nezaměstnanosti a životní úrovně. Celkovou náladu ve společnosti za velmi naléhavou záležitost k řešení častěji označují lidé pracující v nekvalifikovaných dělnických profesích a zemědělci.

Mezilidské vztahy neřeší pravice

Podle politické orientace ti, kdo se na pravolevé škále hlásí k levici, přikládají větší naléhavost zabývání se zdravotnictvím, sociálními jistotami, nezaměstnaností a životní úrovní. Ti, kdo sami sebe řadí k politickému středu, vidí častěji jako naléhavé zabývat se fungováním úřadů, dopravní obslužností, dodržováním lidských práv a celkovou náladou ve společnosti. Stoupenci pravice pak méně často za velmi naléhavé označovali fungování úřadů, sociální jistoty, životní úroveň a mezilidské vztahy.

Z regionálního hlediska obyvatelé Čech významně častěji za velmi naléhavé označují zabývání se politickou situací v ČR. Zabývat se životním prostředím za velmi naléhavé považují častěji obyvatelé Moravskoslezského a Středočeského kraje. Problematice přistěhovalectví přikládají výrazně vyšší naléhavost Pražané. Obyvatelé Prahy rovněž poněkud častěji za velmi naléhavé označovali zabývání se oblastí vědy a výzkumu.