Jsou Češi tolerantní národ? Nový výzkum hovoří za vše

Největší odstup mají občané k lidem závislým na drogách, lidem s kriminální minulostí a lidem závislým na alkoholu, u kterých se postupně 89 %, 81 % a 78% vyslovilo, že by je nechtělo mít za sousedy. Poměrně velká distance je viditelná i v případě psychicky nemocných lidí, které by za sousedy nechtěly mít dvě třetiny (67 %) obyvatel.

Ostatní vybrané skupiny obyvatel již nejsou odmítány zdaleka v takové míře. Jistou distanci lze ještě zaznamenat v případě lidí jiné barvy pleti (38 % občanů se vyjádřilo, že by je nechtělo mít za sousedy), cizinců žijících v ČR (25 %) a lidí s homosexuální orientací (25 %). Za zaznamenání ještě stojí, že 18 % dotázaných projevilo odmítavý postoj ke kuřákům. Sousedství s bohatými lidmi odmítá 13 % dotázaných (s chudými pak 10 %). Vůči ostatním vybraným skupinám obyvatel definovaným podle věku, náboženského či politického přesvědčení či tělesným handicapem je odstup řídkým jevem – odmítá je desetina či méně dotázaných.

Ve srovnání s minulým šetřením z března 2012 se distance od vybraných skupin v zásadě nezměnila s výjimkou lidí s kriminální minulostí, kde došlo k nárůstu o 7 procentních bodů na hodnotu srovnatelnou s výsledky z roku 2011. Pak ještě došlo ke statisticky významnému zvýšení procenta odmítajících sousedství s lidmi jiné barvy pleti (o 7 procentních bodů) a s lidmi psychicky nemocnými (o 4 procentní body). U těchto obou skupin jde o obnovení dřívějšího vzestupného trendu po 3-4 letech názorové stability v tomto ohledu. 

Závěr: Jsme tolerantní

V obecné rovině lze konstatovat, že Češi vnímají svou společnost jako tolerantní k většině vybraných skupin. Mínění o vysoké míře snášenlivosti ve společnosti (více než čtyři pětiny dotázaných) je patrné u mladých lidí (85 % kladných odpovědí), odlišného náboženského přesvědčení (84 %), nebo u jiného politického přesvědčení (81 %).

Podle mínění lidí je veřejnost také v celkem velké míře tolerantní i k tělesně handicapovaným (75 %) a ke kuřákům (74 %). Sedm z deseti dotázaných se shodlo na toleranci v případě bohatých lidí (70 %), téměř dvě třetiny pak u starých lidí (65 %), cizinců žijících v ČR (64 %), lidí s homosexuální orientací (63 %) a chudých (63 %), uvedl Soc.cas.cz.

Větší míru netolerance lze zaznamenat v mínění o postoji k lidem jiné barvy pleti, i když i zde ještě stále převládají kladné odpovědi (53 %). Naopak mínění o netoleranci společnosti k vybrané skupině převažuje u lidí závislých na drogách (63 % negativních odpovědí), u lidí s kriminální minulostí (64 %), lidí závislých na alkoholu (58 %) a psychicky nemocných lidí (54 %).