Rychtář podle psychologů selhal. Ivetu (†48) mohl zachránit jediný telefonát

Připsaným datem na posledním vzkazu Ivety pro Artura se sám Rychtář usvědčil, že o úmyslu zpěvačky spáchat sebevraždu, věděl. Přinejmenším čtyři dny, které mezi napsáním dopisu a dokonanou sebevraždou uplynuly.

Kdyby býval Josef Rychtář skutečně jednal, mohla dnes Iveta Bartošová žít. Stačilo zvednout telefon a zavolat jí pomoc. Z nepochopitelných důvodů ale Rychtář neudělal vůbec nic a Iveta dokonala to, co naplánovala.

Odpovědnost Rychtáře za smrt Ivety má v tomto případě dvě roviny - lidskou, morální a tu právní. Je zřejmé, že Bartošová spáchala sebevraždu a za tento její dobrovolný čin Rychtář před zákonem odpovědný není. Podle odborníků na duševní poruchy ale selhal morálně jako partner.

Neplatí to vždy, ale někteří lidé před dobrovolným odchodem ze světa dávají svému okolí signály, že už se rozhodli. Mohou být nenápadné nebo naopak zcela zjevné. "Dopis na rozloučenou, to už je velmi silný signál," říká primář Centra krizové intervence Psychiatrické léčebny Bohnice Petr Příhoda.

"Pokud někdo avizuje sebevraždu, má se to brát opravdu vážně. Zvlášť, pokud tomu už nějaké pokusy o sebevraždu předcházely," domnívá se primář Příhoda. "Rozhodně se to nesmí přecházet a dělat, jako by se nic nestalo. S partnerem se o situaci musí mluvit a musí se mu přivolat pomoc," popisuje správný postup šéf krizového centra.

Psali jsme: Příbuzní Bartošové se pohřbu nezúčastní: Rychtář udělal dožínky pro bulvár, zlobí se Vondráčková změnila plány kvůli Bartošové. Nezveřejní videoklip  

Rychtář nemusel kontaktovat hned krizové centrum - neudělal by chybu ani kdyby zavolal prostě jen záchranku. "Tam už by ho navedli na správný postup. Poradili, jak partnera přesvědčit, aby vyhledal odbornou pomoc a přivést ho k psychologovi. Můžeme přistoupit i k nedobrovolné hospitalizaci člověka, který je nebezpečný sobě nebo svému okolí. V tomto případě a s tou minulostí, s předchozími pokusy o sebevraždu, by to asi možné bylo," soudí primář Příhoda.

I kdybychom připustili, že všechny Ivetiny předchozí pokusy o sebevraždu byly pouze demonstrativní, stále varují jako veliký vykřičník. "Podle našich zkušeností s demonstrativními sebevraždami se to jednání často překlene do sebevraždy skutečné. Ty demonstrativní sebevraždy totiž bývají posledním voláním o pomoc, dokonce i nevědomým," upozorňuje psychiatr Petr Příhoda.

Co by se s Ivetou dělo v případě, že by Rychtář zavolal odbornou pomoc? Patrně by byla hospitalizována dobrovolně nebo proti své vůli. "Léčba bývá obvykle kombinovaná. Pacientovi se podávají antidepresiva, ale důležitá je i psychoterapie. Při ní učíme pacienty, aby v sobě našli sílu jít dál a najít si znovu smysl života. Vypadá to jako fráze, ale funguje to," potvrzuje psychiatr Příhoda.