Na zámku v Červené Řečici vypukl požár, hasiči nasadili výškovou techniku

Podle správce objektu Vladimíra Vlčka mohl požár vzniknout při pálení smetí. "Pálil jsem to v příkopu a vítr zřejmě zanesl jiskru na šindelovou střechu," řekl Vlček ČTK. Škoda podle něj bude zřejmě minimální, střechy jsou určeny k opravě.

Požár byl hasičům oznámen na tísňovou linku krátce po 10:30. Hasiči na místě zřídili dálkovou dopravu vody. "Před 11:00 se podařilo požár lokalizovat," řekla mluvčí. Po dohašení hasiči rozebrali střešní konstrukce, které požár zasáhl. Na místě byl i vyšetřovatel, který by měl objasnit příčinu vzniku požáru.

„Chytla věžička v severním traktu zámku," řekla Českému rozhlasu starostka Červené Řečice Zdeňka Bečková. „Tato věžička byla došková, zachovalá. Přestože letitá, tak v dobrém stavu. A ta bohužel chytla," dodala.

Zchátralý zámek je jednou ze tří památek na Vysočině, které chce ministerstvo kultury v nejbližší době nechat vládou prohlásit za národní kulturní památku.

Zdroj: YouTube

Renesanční areál zámku na jižním okraji městečka Červená Řečice, přestavěný v 16. století z původního gotického hradu, tvoří celek na sebe navazujících šesti budov, které vytvářejí s dvěma věžemi, dvěma baštami, zdi a věžičkou (hladomornou) dvě nádvoří. Hrad býval obklopen vodním příkopem, částečně zachovaným, který byl napájen ze sousedního rybníka. Na severní straně jsou pozůstatky mohutného valu. Čelní budova je spojena se silnicí kamenným mostem, který nahradil kolem r. 1675 dřevěný padací most. Nad vstupní branou do zámku je znak arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna (1675-1694).

Tato čelní budova, spolu s vedlejší, orientovanou na východ, byla postavena počátkem 17.století. další stavení na prvním nádvoří, na jižní straně s rizalitem věže, spolu s vedlejším traktem, za nímž vystupuje hláska nepravidelného elipsového tvaru, jsou gotickorenesanční a pocházejí ze 16.století. Chodba, která je pokračováním západního křídla a spojuje severní a jižní stranu nádvoří, je bohatě zdobena na vnějších stranách renesančními sgrafity. Zde jsou také vymalovány znaky Šebestiána Leskovce a jeho manželky Žofie z Nečtin. Druhá zeď chodby obrácená do nádvoří má v lunetových římsách sgrafita představující světce Jakuba Menšího, Mikuláše, Bartoloměje, Petra a Pavla a Jana Křtitele, pod římsami pak postavy andělů s výjevem Na nebevzetí Panny Marie. Celou stěnu zaujímá zobrazení průvodu s vozovým spřežením a s muži na koních.

Obdobně zdobené lunetové římsy měla i severozápadní budova na druhém nádvoří uzavírají osmiboké bašty s gotickými prvky. Po zřícení střechy křídla zůstaly z něho jen zdi. Vedle jižní bašty bývala brána (nyní zazděná) s padacím mostem, dříve užívaná jako druhý východ. Část západního traktu obrácená do druhého nádvoří má v přízemí nepravidelné arkády, nad nimi přes celé první patro dřevěnou pavlač.

Zdi budov obrácené do hradního příkopu jsou opatřeny kamennými krakorci. V nadokenních kamenných římsách jsou vytesané znaky Šebestiána Leskovce a jeho manželky. Nad vchodem do spojovací chodby je znak arcibiskupa Arnošta Harracha.

Přízemí a první patro, dále místnosti západního severozápadního křídla mají valenou klenbu, spojovací se sgrafitovou výzdobou klenbu hřebínkovo hvězdicovou. Sklepy, které se v některých podzemních prostorách mění v chodby, nejsou ještě zcela prozkoumány. Uprostřed prvního nádvoří je studna, uvádí cervena-recice.cz.