Češi hodnotí vládu. Za co Sobotku peskují nejvíc?

Relativně největší spokojenost se přitom objevila v případě hodnocení programu vlády, s nímž spokojenost vyjádřila nadpoloviční většina (53 %) dotázaných, když 5 % uvedlo, že je „rozhodně spokojeno" a 48 % řeklo, že je „spíše spokojeno", a 30 % bylo nespokojeno, v tom 24 % „spíše" a 6 % „rozhodně". Necelá pětina (17 %) respondentů se k programu Sobotkovy vlády nedokázala konkrétně vyjádřit.

Relativně dobře, byť pouze s malým převisem spokojenosti nad nespokojeností, skončilo i hodnocení osoby premiéra, s nímž spokojena je bezmála polovina (48 %) veřejnosti, když 7 % bylo spokojeno „rozhodně" a 41 % „spíše", zatímco nespokojeny v tomto ohledu zůstaly o málo více než dvě pětiny (43 %) občanů, v tom 30 % „spíše" a 13 % „rozhodně", a asi desetina (9 %) se nedokázala rozhodnout.

Statisticky srovnatelným způsobem lidé hodnotí i dosavadní činnost vlády, s níž je spokojeno 46 %, byť vesměs pouze „spíše" (43 %), zatímco „rozhodně spokojeni" jsou jen tři lidé ze sta. Nespokojenost i zde dosahovala více než dvou pětin (43 %), přičemž 34 % občanů je „spíše nespokojeno" a 9 % je „rozhodně nespokojeno". I zde asi desetina (11 %) zůstala nerozhodnuta.

Naopak lehký převis nespokojenosti šetření zaznamenalo v případě hodnocení komunikace vlády s veřejností. V tomto případě podíl spokojených nepatrně převyšoval podíl dvou pětin (42 %), když 5 % dotázaných uvedlo, že je v tomto směru „rozhodně spokojeno, a 37 % řeklo, že je „spíše spokojeno". Nespokojenost vyjádřilo 46 % respondentů, v tom 35 % „spíše" a 11 % „rozhodně". Zbývajících 12 % zvolilo odpověď „nevím".

Relativně nejhůře hodnoceným aspektem se ukázalo být personální složení vlády. S lidmi, kteří vládu Bohuslava Sobotky tvoří, jsou podle vlastního vyjádření spokojeny dvě pětiny (40 %) občanů, když jen 3 % uvedla, že je spokojena „rozhodně", a 37 % sdělilo, že je spokojeno „spíše". Nespokojenost dosahuje úrovně jedné poloviny (50 %), v tom 37 % je „spíše nespokojeno" a 13 % je „rozhodně nespokojeno". Desetina (10 %) respondentů se nedokázala rozhodnout, uvedl Soc.cas.cz.

Vláda Bohuslava Sobotky si u české veřejnosti stojí relativně dobře. Ve všech ohledech významně lépe hodnocenou vládou v minulosti byla pouze mimořádně pozitivně vnímaná „nestranická" překlenovací vláda Jana Fischera. Kromě toho vláda Vladimíra Špidly v roce 2002 nedlouho po svém jmenování zaznamenala vyšší podíl spokojenosti v případě komunikace s veřejností a srovnatelné bylo i její hodnocení, pokud jde o program a činnost.

První „úřednická" vláda Josefa Tošovského, která byla v únoru 1998 podobně jako pozdější podobná vláda Jana Fischera rovněž ve všech hodnocených aspektech vnímána převážně pozitivně, byť s vyšším podílem nerozhodnutých, zaznamenala mírně vyšší podíl spokojenosti při nižším podílu nespokojených v případě komunikace s veřejností a personálního složení.

Jiří Paroubek byl svého času lépe hodnocen jako premiér a jeho vláda dosahovala srovnatelného hodnocení, pokud jde o komunikaci s veřejností a – pomineme-li vyšší podíl nerozhodnutých – také činnost vlády. Jinak ovšem byly vlády v minulosti ve zkoumaných aspektech hodnoceny hůře, což platí zejména o „politických" vládách z posledních dvou volebních období, tj. o vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase.

Výrazně kritičtěji ovšem byla hodnocena i vláda V. Špidly v lednu 2004 a s výjimkou programu, kde o trochu nižší podíl explicitně spokojených byl provázen pouze vyšším podílem nerozhodnutých, i vláda Miloše Zemana v únoru 1999. Sobotkova vláda je vnímána příznivěji i než předchozí překlenovací vláda pod vedením Jiřího Rusnoka na konci svého funkčního působení.