Jsou Češi spokojení s politickou situací? Čtěte

Prezidentovi republiky důvěřuje 52 % respondentů, tedy zhruba stejně jako v posledním šetření. Prezidentovi častěji důvěřují respondenti starší 60 let, ekonomicky neaktivní, důchodci a příznivci ČSSD a KSČM.

Vládě Bohuslava Sobotky důvěřuje téměř polovina dotázaných (47 %), přičemž změna oproti poslednímu šetření se podobně jako u hlavy státu pohybuje v rámci statistické chyby. Vládě častěji důvěřovali zejména dotázaní s dobrou životní úrovní, nadprůměrné důvěře se vláda přirozeně těší také mezi přívrženci koaličních stran (ČSSD, ANO a KDU- ČSL), naopak u potenciálních voličů pravice (zejména ODS a TOP 09) ale i mezi příznivci KSČM je její podpora výrazně nižší.

Důvěru Poslanecké sněmovně vyslovilo 35 %, Senátu pak 33 % dotázaných. Také u obou parlamentních komor se drobné posuny oproti minulému měsíci pohybují v rámci statistické chyby. Senátu i Poslanecké sněmovně častěji důvěřují mladí lidé do 29 let a dotázaní s dobrou životní úrovní.

O něco vyšší důvěru mají lokální reprezentace: krajským zastupitelstvům vyjádřilo důvěru 40 % respondentů, tři pětiny dotázaných (60 %) důvěřují svému obecnímu zastupitelstvu. Mezi klíčovými sociodemografickými skupinami dotázaných nelze v pohledu na krajská a obecní zastupitelstva nalézt zásadnější diference s výjimkou poněkud vyšší důvěry mezi respondenty s dobrou životní úrovní.

Psali jsme: Babišovo ANO drží výrazný náskok na ČSSD. Návrat ODS? Přání českých důchodců: Čekali byste toto?  

Důvěryhodnost osob stojících v čele obecních a krajských samospráv v zásadě přesně kopíruje míru důvěry, kterou mezi občany požívají obecní, resp. krajská zastupitelstva: svému starostovi tak důvěřuje 60 % dotázaných, hejtmanovi 38 %.

Veřejnému ochránci práv vyslovily v červnu důvěru tři pětiny občanů (60 %), což je přibližně stejně jako v posledním (v tomto případě prosincovém) šetření. Ústavnímu soudu v současnosti důvěřuje 59 % obyvatel ČR starších 15 let. I v tomto případě je změna podílu důvěřujících v porovnání s posledním šetřením nevýznamná. Totéž se týká také Nejvyššího kontrolního úřadu, kterému vyjádřilo důvěru 53 % respondentů.

Českému statistickému úřadu vyslovily důvěru více než tři pětiny občanů (61 %), což je téměř stejně jako v posledním šetření v prosinci 2013. České národní bance v současnosti důvěřuje 50 % obyvatel ČR starších 15 let. V tomto případě ovšem oproti minulému výzkumu došlo k významnému zvýšení podílu důvěřujících o 12 procentních bodů. Ústavu pro studium totalitních režimů vyjádřilo důvěru 34 % respondentů, nedůvěru vyjádřilo jen o málo více (38 %) dotázaných a 28 % respondentů zvolilo odpověď „nevím", informuje Soc.cas.cz.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjádřilo 17 % respondentů, což potvrzuje trend mírného nárůstu spokojenosti s politickou situací v povolebním období. Ani spokojeno, ani nespokojeno se cítí být 36 % obyvatel ČR. Nespokojenost s politickou situací v současnosti vyjadřuje necelá polovina dotázaných (44 %). Zbytek respondentů zvolil variantu „nevím".

Spokojenější s politickou situací jsou častěji mladí lidé do 29 let a respondenti s dobrou životní úrovní a příznivci ANO a KDU-ČSL. Vyšší nespokojenost naopak častěji vyjadřují dotázaní se špatnou životní úrovní, lidé starší 60 let a voliči KSČM.