Chebskem otřáslo zemětřesení o síle 3,6 stupňů

Zemětřesení přišlo okolo druhé hodiny ranní. Po silnější otřesu následovalo několik dalších, ale už slabších, které měly magnitudo okolo dvou stupňů.

"Byl to silný otřes, který doprovázelo obvyklé hučení. Hodně lidí to probudilo. Bylo vidět, jak se v okolí rozsvěcují světla v domech," popsal noční otřes ČTK Rudolf Kovařík z Šindelové na Sokolovsku.

Podle mluvčího krajských hasičů Martina Kasala v noci neměli hasiči kvůli zemětřesení žádný výjezd. Není ale vyloučené, že se na hasiče lidé ještě obrátí, pokud ráno zjistí nějaké škody na domech.

Největší pozornost seismologů byla doposud věnována západočeským zemětřesným rojům. Přestože síla největších otřesů v této oblasti nepřesahuje otřesy na hronovsko-poříčské poruše, roje se zde opakují poměrně často, a proto přitahují pozornost odborné i laické veřejnosti.

Během posledních desetiletí zde aktivita kulminovala několikrát. Připomeňme zemětřesné roje z let 1985/86, 2000 a 2008 (nejsilnější měly magnituda 4,6, 3,2 a 3,8), které pocítili obyvatelé v širokém okolí a způsobily drobné škody na budovách.

Atraktivnost zdejší oblasti podtrhují také důsledky kvartérního vulkanismu (zhruba před 300 000 lety), výskyt minerálních pramenů a hojné výrony oxidu uhličitého. Izotopové analýzy helia a uhlíku ukazují, že vystupující plyn uniká z magmatu na rozhraní kůry a pláště (Mohorovičičovy diskontinuity), které je zde vyklenuto a v centrální oblasti pod Chebskou pánví jeho hloubka dosahuje jen 25 km (zatímco v okolí se nachází v hloubkách kolem 35 km).