Centrum pro uprchlíky se z Kongresového centra odstěhuje do 14. dubna

Pražské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v pondělí odbavilo 1937 lidí, zhruba o tisíc méně než před týdnem. Od začátku ruské invaze proti sousední zemi evidovalo centrum skoro 51.000 uprchlíků, nejvíce ze všech krajů. Centrum slouží pro Prahu a Středočeský kraj.

"Dnes krizový štáb doporučil, že nejpozději do 14. dubna dojde k přesunu asistenčního centra z KCP do prostor bývalé banky ve Vysočanech. Je to budova, kterou bychom měli dostat zdarma do zápůjčky a měli bychom tam vytvořit nové krajské asistenční centrum," řekl Hřib. Město nadále nechce blokovat provoz KCP, které má již nasmlouvané akce a v uplynulých týdnech některé rušilo.

Zástupci magistrátu a hasiči si byli prostory ve Vysočanech prohlédnout. Přípravy na stěhování začnou v nejbližší době. "Jestli chceme vybudovat nové centrum, musí se s přípravami začít ihned," řekl ředitel pražských hasičů Luděk Prudil. Konkrétní kroky hasiči ještě doladí podle aktuální situace.

Nové prostory v Praze 9 budou hasiči připravovat postupně. S předstihem vybudují kompletní pracoviště s přepážkami a technologiemi. Přesun se pravděpodobně uskuteční v noci, kdy je nápor uprchlíků v KCP nižší než přes den. V Nuslích u KCP pak zůstane stanoviště s pracovníky, kteří uprchlíky nasměrují do Vysočan, kam je odvezou autobusy.

Kapacita nového centra bude oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až zhruba 2700 lidí. "Což by podle aktuálních čísel mělo bez problémů stačit, protože nyní jsme na úrovni asi 2000 lidí denně," řekl Hřib.

Vedení Prahy 9 uvedlo, že přesun je pro ni překvapivý a město s ním o tom nemluvilo. "Magistrátu jsme navrhli, a začali s ním jednat, aby v objektu vznikla škola pro ukrajinské děti žijící v Praze. A najednou se dozvídáme o přesunu asistenčního centra. Tento nápad s námi primátor Hřib nekonzultoval, jen ho oznámil, když se dohodl s vlastníkem budovy. A k projektu školy mlčí," uvedl starosta Tomáš Portlík (ODS). Problém chce řešit na čtvrtečním jednání pražského zastupitelstva.

Krizový štáb se rovněž usnesl, že město přidá k vládnímu příspěvku 250 korun dalších 140 korun ze svého rozpočtu. Peníze by mělo vzít z 250 milionů vyčleněných na pomoc uprchlíkům. Na kolik přesně ubytování Prahu vyjde, bude záležet na počtu uprchlíků a aktuální situaci.

V nouzovém ubytování v tělocvičnách či kulturních domech je nyní 750 lidí, kteří jsou v 21 z 57 městských částí. Další tři radnice jsou na ubytování uprchlíků připraveny. Městské části dostanou od magistrátu příspěvek, a to za zřízení nouzového přístřeší i za následnou péči.

Hřib dodal, že některé radnice se do systému nouzového ubytování odmítly zapojit, i když vychází z vládního nařízení. Jmenoval konkrétně Prahu 2 a 13, které vedenou jako starostové opoziční zastupitelé na magistrátu, a sice Prahu 2 Alexandra Udženija a Prahu 13 David Vodrážka (oba ODS). Oba politici nařčení popřeli. Jejich radnice se do pomoci zapojily, a Praha 13 dokonce podle Vodrážky nabídla svou rekreační chatu, což údajně zůstalo bez reakce.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.