Do Česka se vrací vlci. V Královéhradeckém kraji by mohli žít trvale

Podle jeho odhadů se v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami vyskytuje asi 25 vlků ve třech smečkách, na české straně hranice převážně na Broumovsku. "Pokud do toho zásadně nezasáhne člověk, například odlovem, tak Broumovsko bude mít vlky trvale," řekl Kafka.

Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji po 250 letech byl zaznamenána v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. Fotopasti loni potvrdily trvalou přítomnost vlků i na česko-polském pomezí v nedalekých Orlických horách.

"Broumovsko je oblastí, která je stále poměrně málo dotčená člověkem. Mezi obcemi jsou velké prostory, chybí frekventované dopravní komunikace a turistický ruch se soustřeďuje jen do několika málo míst. Pro vlky to vše může být zajímavé," odpověděl Kafka na dotaz ČTK, čím si vysvětluje stabilní výskyt vlků na Broumovsku. Vlci do regionu přišli z polsko-německého pomezí.

Podle Kafky je spojitost mezi CHKO Broumovsko a návratem vlků jen částečná. "Chráněné území obecně není nutnou podmínkou pro výskyt vlka, třeba na Broumovsku by se vlci asi usadili tak jako tak. Ochrana přírody ale přispívá k tomu, aby se v dané oblasti trvale udrželi," řekl Kafka.

Broumovsko patří k vlčím teritoriím, kde jsou hlasy odpůrců proti rozšíření těchto šelem slyšet nejhlasitěji, jde hlavně o některé farmáře. Také proto letos vznikla speciální komise rady Královéhradeckého kraje, která má za úkol najít způsoby, jak zabránit škodám v souladu s právní ochranou vlků. Vlci patří mezi zvláště chráněné živočichy. Kraj na tom spolupracuje s ministerstvy, zástupci obcí a neziskových organizací.

Přibývající útoky vlků na hospodářská zvířata ohrožují podle hejtmanství jak pastevectví na Broumovsku, tak i samotné vlky. Vlci za rok 2020 způsobili v hradeckém kraji úhyn či poranění a následně utracení více než 180 hospodářských zvířat a částka vyplacená na náhradách přesáhla 1,6 milionu korun.

Podle zástupců Správy CHKO Broumovsko nemají lidé ve volné přírodě důvod se vlků bát. Odmítli názory, že by se vlci na Broumovsku chovali nestandardně nebo že by šlo o křížence se psy či by byli troufalejší.

"Lidi mají představy, jak by se vlci měli chovat. Když se jejich představy neplní, tak je označují za křížence, mutanty nebo kdoví, co ještě," řekl ČTK Kafka.

Někteří obyvatelé Broumovska upozorňují, že vlci útočí často na hospodářská zvířata na okrajích vesnic. Ochranáři v tom nic mimořádného nevidí a vysvětlují to i tím, že jsou tu obce tzv. lánového typu, kdy na domy podél silnice či potoka navazují pole, pastviny a dále volná příroda. Ochranáři také upozorňují na to, že v zabezpečení stád mají někteří chovatelé stále značné rezervy.

CHKO Broumovsko byla vyhlášena v roce 1991 a má rozlohu 410 kilometrů čtverečních. Některé lokality jsou součástí soustavy zvláště chráněných území Natura 2000.