Doba, kterou lidé tráví v penzi, se prodlužuje. V průměru tvoří téměř čtvrt století

Téma důchodového věku zmiňovaly před volbami ve svých programech i koalice Spolu a Pirátů a Starostů a nezávislých (PirSTAN), které vyjednávají o sestavení vlády.

Muži pobírají od ČSSZ důchod v průměru 19,5 roku a ženy 28,5 roku. Proti předloňsku se v minulém roce doba protáhla u mužů téměř o dva měsíce a u žen téměř o tři měsíce. V průměru se penze v Česku vyplácela 24,5 roku. V roce 2015 to bylo zhruba 24 let a v roce 2010 pak 22,8 roku. Na přelomu tisíciletí muži dostávali důchod 16,8 roku a ženy 22,7 roku. Průměrně se penze poskytovala 20 let. Před půl stoletím se pobírala v průměru 11 let. Před čtyřmi desetiletími to bylo 13 let a před třemi desetiletími 16 let.

Podle důchodové ročenky se doba dožití v penzi za posledních deset let u můžu protáhla o rok a půl a u žen skoro o dva a půl roku. Z toho v posledních pěti letech to bylo u mužů o osm a půl měsíce a u žen téměř o deset měsíců.

Věk pro odchod do důchodu se zatím každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze v necelých 64 letech a ženy podle počtu dětí dřív. V příštím desetiletí by se měla věková hranice dostat na 65 let a zmrazit. Stanovení stropu prosadila v předminulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu o vývoji důchodového systému a doby dožití. Podle výsledku pak má vláda případně navrhnout úpravu věku tak, aby člověk trávil v penzi zhruba čtvrtinu života.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) zprávu dostal předloni. Dozvěděl se z ní, že se život prodlužuje, penze jsou v nynější podobě neudržitelné a dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Rozhodování vláda odsunula o pět let na rok 2024.

Koalice Spolu ve svém programu uvádí, že postupně stanoví novou věkovou hranici, a to do roku 2030. Podle PirSTAN by věk měl být spíš orientační a lidé by měli mít možnost dál pracovat, pokud budou chtít. Senioři a seniorky by měli mít nižší sociální odvody. Spolu navrhuje zvýhodnění zkrácených úvazků. Obě koalice chtějí řešit ale i pravidla odchodu do penze u pracovníků v náročných profesích.

Pokud by měla podle dva roky staré zprávy platit podmínka čtvrtiny života v penzi, měl by věk dál růst. Od počátku 30. let by se měl zvyšovat za desetiletí o rok. V 66 letech by tak šli do penze lidé poprvé v roce 2045. Dotklo by se to těch, kteří se narodili v roce 1979. V 67 letech by se odcházelo do důchodu od roku 2059, týkalo by se to narozených v roce 1992 a později.

Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli oficiálního důchodového věku. Představuje to pro společnost ztrátu - lidé mívají ještě dost sil, mnoho zkušeností a ekonomický potenciál. V západních zemích pracujících šedesátníků ubývá postupně, v Česku se počet propadá náhle s penzijní věkovou hranicí. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v ČR a na Západě srovnatelný.